Oproti tomu ve Francii či Španělsku začíná pandemie polevovat.
Celý svět již více než rok bojuje s pandemií koronaviru, která se stále nemá na ústupu. Některé země sice začínají protiepidemická opatření postupně rozvolňovat, avšak jiné se pomalu, ale jistě, začínají chystat na další vlnu covidu. Počty nakažených opět rostou v Británii, Portugalsku, Rusku, Africe a mírný nárůst je zaznamenán i u nás. Naopak ve Francii či Španělsku po několika měsících odkládají roušky v ulicích.
Třetí či čtvrtá vlna? Pandemie v Portugalsku sílí
Portugalsko bojuje s další vlnou pandemie a reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí infikuje jeden nakažený, se již několik dní drží nad hodnotou jedna. Výskyt nákazy v zemi tedy sílí, a to především v hlavním městě Lisabon a jeho okolí. Podle odborníků za nárůstem stojí především to, že populace nedodržuje určité zásady, které by mohly vést k potlačení pandemie a do metropole navíc proudí davy turistů, což může podpořit šíření mutací ze zahraničí.
Vláda zatím žádné přísnější opatření nezavádí, ale premiér António Costa uvedl, že „nikdo nemůže zaručit, že nebude obnovena uzávěra.“ Česká republika přitom jen před pár dny Portugalsko zařadila na seznam oranžových zemí, tedy těch se středním rizikem nákazy.
Rusko zaznamenalo velký nárůst nově nakažených. Zvažuje povinné očkování
Podobná situace panuje také v Rusku, konkrétně v Moskvě, kde dokonce začínají uvažovat o povinném očkování zaměstnanců v obchodech, restauracích, dopravě, vzdělávání či v kultuře. „V nemocnicích leží více než dvanáct tisíc lidí v různě závažném stavu. Co do nemocnosti jsme už na úrovni loňských vrcholů,“ řekl starosta Moskvy Sergej Sobjanin.
Čísla nově nakažených se v posledních dnech pohybují okolo 6 tisíců lidí, ale mnohdy vystoupají i na 13 000 pozitivně testovaných denně. Jenom v Moskvě pak denně na koronavirus zemře až 75 lidí, za což pravděpodobně může i zdravotnický systém v Rusku. „Problém Ruska v celém komplexu je, že zdravotnická péče určená širokým vrstvám je na velmi nízké úrovni,“ míní ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer.
Británie hlásí enormní počty nově nakažených. Ke koronaviru chce ale přistupovat jako ke chřipce
Ačkoliv Británie hlásí vysoké počty nově nakažených, rozvolňování prý odkládat nehodlá. V ostrovním království se nyní šíří především mutace delta, která si v posledních dnech žádá až 20 tisíc pozitivně testovaných denně, z čehož vyplývá, že Británie zaznamenala mezitýdenní růst o 70 %. Počty hospitalizovaných však nerostou tak rychle, jako čísla nakažených a kabinet Borise Johnsona se proto neplánuje uchýlit k zavedení určitých restrikcí.
Země prý bude ke koronaviru přistupovat stejně jako ke chřipce a mnozí se obávají, že vláda tento přístup nezmění ani v případě, že by se počty nových případů zdvojnásobily. Tisk mimo jiné také upozorňuje na to, že Británie hodlá ustoupit od zavedení covid pasů.
Chile očkuje rychlostí blesku, ale ani to šíření pandemie nezabrání. Země se potýká se čtvrtou vlnou koronaviru
Chile se stalo premiantem v rychlosti očkování, neboť minimálně jednu dávku vakcíny obdrželo 78 % obyvatel. Ukončené očkování má pak zhruba 62 % lidí, ale ani to k získání kolektivní imunity a ukončení boje s pandemií nestačí. Zdravotní systém kolabuje, na JIPkách docházejí lůžka a počty mrtvých stoupají.
Důvodem by podle odborníků mohlo být roční období, neboť na jižní polokouli v tuto chvíli vládne zima, v níž se viru lépe daří. „Musíme si uvědomit, že vakcíny nemohou zlikvidovat aktivní ohnisko nákazy. Ta se budou objevovat i při vysoké míře proočkovanosti,“ řekla ředitelka Panamerické zdravotnické organizace Carissa Etienne s tím, že k dosažení kolektivní imunity je nutné proočkovat přes 70 % obyvatelstva.
Koronavirus sílí také například v Tunisku, Egyptě, Izraeli či Austrálii.
V Africe přituhuje. Počty mrtvých jsou rekordní
Pandemie koronaviru se rekordní rychlostí šíří nejméně ve dvanácti afrických zemích a WHO varuje, že nákaza bude sílit ještě v dalších nadcházejících třech týdnech. Problémem jsou nedostatečné zdravotnické systémy, které mnohdy nové případy nákazy neodhalí, nezaznamenají a pandemie se tak šíří bez povšimnutí dál.
„Třetí vlna nabírá na rychlosti, covid-19 se šíří rychleji, onemocnění je těžší,“ varoval Matshidiso Moeti, ředitel afrického pobočky WHO. Třetí vlna je prý extrémně brutální a velmi zničující. Průměrný denní nárůst případů se od začátku dubna patnáctkrát zvýšil a počet hospitalizací vzrostl o 60 %. „Na rozdíl od minulých vln to tentokrát nemocniční systém nezvládá,“ zní od asociace jihoafrických lékařů.
V těchto zemích se situace naopak zlepšuje
V jiných zemích naopak zaznamenávají pokles nově nakažených a začínají rozvolňovat. Příkladem je Francie, kde ke včerejšímu dni skončilo povinné nošení roušek venku a koncem týdne dojde ke zrušení nočního zákazu vycházení. Roušky zde i nadále zůstanou povinné ve vnitřních veřejných prostorách a rozvolnění se nedotkne ani počtu lidí na akcích, což výrazně zasáhne tradiční francouzský festival hudby. „V nadcházejících týdnech nesmíme polevit. Nechte se očkovat už dnes, protože je to nejlepší způsob, jak zabránit návratu epidemie,“ míní premiér Jean Castex.
Roušky se po několika měsících odkládají i ve Španělsku, které má zatím proočkováno pouze 27 % celé populace. Španělští epidemiologové proto očekávají, že za méně než měsíc dojde ke zhoršení situace, a to především v turistických destinacích, pročež se země rozhodla zakázat vstup na španělské území britským turistům.