Děti mají problém s přístupem k technologiím i mimo distanční výuku. Počítače si teď mohou vypůjčit.
Doba covidová už více než rok ukazuje, jak křehké jsou běžné věci v našich životech a jak je třeba si jich vážit. Během střídání světlých chvil a tvrdých lockdownů vypluly na hladinu problémy, o kterých jsme nemuseli vůbec tušit.
Mezi takové patří i to, že v České republice žije řada rodin bez přístupu k technice. To jim komplikuje nejen možnost vzdělávat své děti během časů, kdy jsou školy zavřené, ale i komunikaci se školou, plnění domácích úkolů a osvojení si dovedností potřebných v běžném životě.
Pokud děti nemají přístup k počítači, komplikuje se jim celá řada úkolů, se kterými se v budoucnosti budou muset potkat, jako je například sepsání kvalitního životopisu, odesílání digitálních dokumentů apod.
Dětí bez přístupu k technologii žijí v Čechách desítky tisíc. Nemusí se přitom jednat jen o děti ze sociálně vyloučených lokalit. Existuje mnoho domácností, kde je jeden přístroj i na sedm jejích členů. Skloubit třeba právě distanční výuku všech dětí je zde úkol takřka nadlidský.
Kromě více členů rodiny na přístroj, málo prostoru, vytížení rodičů, kteří je digitálních znalostí nenaučí nebo prostě jen určité nedůvěře v technologie, případně jiným prioritám než digitální gramotnost, se dětem přístupu k přístrojům nedostává.
Počítač si lze prostě půjčit. A jde to i zdarma
V případě, že má rodina zájem své dítě vzdělávat, ale sama nemá možnost pořídit mu vlastní počítač, může využít možnost bezplatného zapůjčení techniky. Jedním ze způsobů, kde si zařízení lze vypůjčit, je projekt nadačního fondu IT People Počítače dětem.
Ten od dobrovolníků sbírá použité počítače, opravuje je a distribuuje do potřebných rodin.
„Do projektu se může přihlásit každý, kdo potřebuje počítač pro své dítě. Podmínka pro to, aby počítač získala je potvrzení od školy. Ta škola většinou zná jejich situaci, takže nám jen potvrdí, zda se jedná o vhodného adepta. My pak obratem zahajujeme komunikaci s rodinou,“ popisuje projektová manažerka Počítačů dětem Nikol Novoránková.
Do rodin se podle ní dostanou počítače v průměru během pěti dní. Projekt je však stále závislý na dobrovolnících a dárcích, kteří mu počítače nebo tablety věnují.
„V tuto chvíli máme dostatek IT techniky, ale potřebovali bychom sehnat více dobrovolníků, kteří nám darují notebooky. Během prázdnin totiž firmy situaci neřeší, ale my se snažíme i přes léto tablety a notebooky darovat,“ říká Nikol.
Za hranice distanční výuky
Projekt se spojil i s rozličnými školami a školskými zařízeními, jejichž studentům umožňuje získat praxi. Spolupracují například s dětskými domovy. Dlouhodobě se chce snažit o digitální vzdělávání dětí i v době bez Covidu-19.
„Budeme pokračovat i bez ohledu na pandemii. Jeho dlouhodobým cílem je zajištění digitální gramotnosti dětí,“ pokračuje Nikol.
Podle ní děti nepotřebují techniku jenom při on-line výuce. Počítače musí dlouhodobě využívat při plnění domácích úkolů a při dalším sebevzdělávání. „Děti se pak musí připravit na reálné situace v životě. Pokud člověk neumí používat stolní počítač nebo notebook, často si pak nedokáže připravit ani vlastní životopis,“ říká.
Projekt dosud pomohl již 3385 rodinám, dalších 1080 domácností se do projektu zapsalo a čeká na pomoc. Mimo půjčování techniky a vzdělávání se zaměřuje i na recyklaci starých počítačů, podle Nikol mohou firmy i jedinci darováním počítače tedy zlepšit nejen sociální, ale také ekologickou odpovědnost.
