Hotentotská Venuše vystupovala polonahá v kleci. Lidi fascinoval její zadek a výrazné genitálie

Přírodovědec pozoroval její netradiční genitálie a výrazný zadek. Zapsal si, že fyzickým vzhledem má blíže k opicím než k člověku. Potvrzoval si tak svou rasovou teorii, podle níž jsou běloši něco víc.

Sarah Baartman byla jeho dalším exemplářem, na kterém chtěl své vnímání světa odprezentovat veřejnosti. Narodila se v jižní Africe, ale poslední roky života strávila v Anglii a Paříži, kde vystupovala spoře oděná před davy Evropanů.

Kdo si připlatil, mohl si na její tělo i sáhnout. Nekončilo to ale pouze při tom. Poslední z její „pánů“ si z mladé Afričanky udělal prostitutku. Trpký život utápěla v alkoholu a zemřela osamocená a v bídě.

Tělo, jaké ještě neviděli

Nechala se přesvědčit, aby se svými novými zaměstnavateli odešla do Londýna. Slíbili jí, že tam stráví pouze několik let, dobře si vydělá a nakonec se může vrátit do rodné Afriky. Požadovali od ní pouze to, aby byla sama sebou. Její výrazné boky a zadek vzbuzovaly v té době obrovskou zvědavost. Někdo se pouze s úžasem díval, jiní se jí chtěli i dotknout. Mnozí jí ale opovrhovali.

Saartjie nebo Sarah Baartman (její pravé jméno neznáme) se podle většiny zdrojů narodila ve válečné zóně v dnešní Jižní Africe přibližně v roce 1789. Než dosáhla adolescence, přišla o oba rodiče a zanedlouho nato jí holandští kolonisté zavraždili i partnera, informuje BBC. Se zesnulým mužem čekala dítě, které krátce po narození zemřelo. Přitom se komanda kolonistů při vražděni nezaměřovala jen na muže, ale i na ženy a děti.

Osamělá Sarah se přesunula do Kapského Města, kde pracovala přibližně do 19 až 20 let jako služka na farmě Petra Cezara. S příslibem vystupování v show ji v roce 1810 odvezl z Afriky bratr jejího šéfa Hendrick Cezar a lékař Alexander Dunlop. Jako žena z kmene Kojkojnů měla velmi výrazné rysy.

Dvojice mužů věděla, že na jejích netradičních tělesných rysech můžou slušně vydělat. Její zadní část těla byla výrazná následkem steatopygie, při níž jde o nadměrné nahromadění tuků v oblasti boků a hýždí. V případě kočovného kmene Kojkojnů, odkud Sarah pocházela, nešlo o nic výjimečného.

Ve srovnání s britskými ženami však byla v očích místního obyvatelstva výjimečná — v dobrém i špatném slova smyslu. Někteří ji obdivovali, jiní jí opovrhovali, ale našli se i tací, kteří jí záviděli.

„Musíte mít na paměti, že v té době bylo velice módní a žádoucí, aby ženy měly velké vnady, takže jí hodně lidí závidělo, že to měla přirozeně, aniž by musela zvýrazňovat svoji postavu,“ tvrdí Rachel Holmes, autorka knihy The Hottentot Venus: The Life and Death of Saartjie Baartman.

Otrokyně z Afriky, nebo showmanka, která si chtěla vydělat?

Dodnes se vedou spory o tom, zda byla Baartman vůči svým zaměstnavatelům „otrokyní“, nebo partnerkou. Informace o tom, zda odešla se svými šéfy dobrovolně, nebo byla přinucena, se liší. Život služky byl tím jediným, co znala, a tak ji mohla možnost odchodu za velkou louži fascinovat. Faktem ale je, že byla negramotná, a tak zřejmě podepsala smlouvu, která mohla být legální, ale určitě nebyla příliš morální. V Evropě ji totiž vystavovali jako kus masa.

„Je to komplexní případ a vztah mezi Baartman a jejími „manažery“ určitě nebyl rovnocenný, i když měla nějakou možnost volby nebo cítila, že by mohla svým výkonem něco — materiálního nebo jiného — získat,“ tvrdí historik Christer Petley, který je mimo jiné odborníkem na historii koloniálních osadníků a otrokářů.