Chceš mít rostlinu, ze které budeš mít užitek? Nebo řasu, se kterou se můžeš doslova mazlit? Vybrali jsme takové pokojovky, které jsou v hodné do každého bytu jak pro začátečníka, tak i pro pokročilého pěstitele.
Příroda je základ. Možná pozdě, ale přece svět přichází na to, že se planeta bez zeleně prostě neobejde. V poslední době je toho všude plno; od zelených programů Evropské unie pomáhajících s jejím rozšiřováním, přes bytové domy s trávníkem na střechách až k megalomanským projektům zelených měst v Číně. Dobrou zprávou ale zůstává, že nepotřebujeme stamiliony k tomu, abychom k jejímu rozšiřování mohli přispět i my.
Není nic jednoduššího, než si přinést kousek přírody k sobě domů. Je třeba nezapomínat, že i náš vlastní malý kosmos, ve kterém trávíme většinu volného času, potřebuje být co nejvíce zdravý, útulný a v drtivé většině, podle vkusu obyčejného člověka, i krásný. My si ale myslíme, že díky našemu výběru můžeme k této přidané hodnotě přidat i přídavná jména užitečný nebo naučný. Jak toho docílit? Pokojovkami.
Ne každý vlastní pole nebo les, ne každý má zahradu a ve větších městech se často stává, že spousta lidí nemá ani balkon. V posledním případě je opravdu nutné si mezi své čtyři stěny přírodu přinést hezky v květináči. Pokud nevíš, které z rostlin jsou pro tebe vhodné, zajímá tě, které pokojovky se hodí pro začátečníky, či jestli některé z nich dokáží něco jiného než „pouze“ hezky vypadat, tento výběr ti přijde určitě vhod.
Toulcovka (lopatkovec, spatifylum)
Věříme, že pro zodpovědného začátečníka to může být strašidelná až velmi traumatizující zkušenost: myšlenka na to, že se mu dostane do rukou živý organismus, o který je třeba se starat, aby nepřišel o život, je škola života. Pokud jednou z takových osob jsi a máš zájem jít na pěstování pokojovek „od lesa“, lopatkovec je podle nás ten pravý.
Tuto rostlinu pozná asi každý. Má velké zelené listy, poměrně vysoký stonek a bílý lžicovitý listen zvaný toulec, který jako by podpíral stopkatou palici. Oblíbená je zejména proto, jelikož se o ní říká, že hodně vydrží. My máme zkušenost podobnou; nezřídka narazíme na lopatkovec v kancelářských budovách, v nichž občas někdo zapomene kytky zalít. Absence vody se nevyhnula ani „naší“ sledované toulcovce, která po čase vypadala, že uschne. Stačilo ji ale zalít a vrátila se zpátky do krásy, což dokázala zopakovat několikrát za sebou. Určitě to ale nedoporučujeme zkoušet.
Lopatkovec, dorůstající někdy až 120 centimetrů, je také známým čističem vzduchu. Bylo také dokázáno, že zvládá čistit ovzduší od těkavých organických sloučenin, jako jsou tmely, lepidla, barvy nebo laky. Jak píše iReceptář.cz, zvládá také vlhké prostory, jelikož je to tropická rostlina, a není tak problém ji umístit třeba do koupelny.
S přiměřenou zálivkou, dobrou vzdušnou vlhkostí a mimo přímé slunce se tak jedná o hezké intro do světa pokojovek. Ale pozor, je lepší ji umístit mimo dosah dětí a domácích mazlíčků, jelikož je jedovatá.
Mucholapka podivná (Dionaea muscipula)
Na začátku jsme lákali i na užitečné rostlin, k nimž mucholapku podivnou určitě rádi zařadíme. Její praktičnost ocení hlavně ti, kteří mají problémy s četným hmyzem, jehož hemžení, například za letními okny bytů v nízkých patrech bytovek a zvláště těch, postavených u větších zelených prostor, není příjemným zážitkem.
Navíc se domníváme se, že právě pořízení mucholapky může být dalším následným krokem do světa pokojovek. Nestojí moc peněz, vypadá cool a navíc budí dojem, narozdíl od ostatních květin, že „opravdu žije“.
Dojem živoucí rostliny ti ale možná bude, při jeho popisu, znít až brutálně, jelikož se opravdu živí létajícím hmyzem. Jako masožravá rostlina otvírá své lapací listy, jež jsou při dostatečném působení slunce zbarveny do červena. Do nich usedá hmyz, který poté, co škobrtne o jeden z malých chloupků, zůstane po prudkém pohybu listu v pasti. V ní je se časem rozkládá na enzymy, které tato lovkyně vypouští.
Pokud ale mucholapku pěstuješ v bytě, logicky si nenachytá tolik hmyzu na to, aby se uživila. Takže přestože je podle Magazínu zahrada jedním z nejméně náročných druhů masožravých rostlin, je nutné jí věnovat péči, jež spočívá v dostatečné zálivce, místě s vyšší vlhkosti vzduchu s plným sluncem (stačí jí pouze dvě hodiny slunce denně) a kyselé půdě. V létě ji můžeš mít na okně, v zimě je ale zase nutné ji přesunout někam, kde bude mít vhodnou vlhkost a teplotu. A hlavně je třeba, ve dnech, kdy není dostatek hmyzu, ji vlastnoručně přikrmovat hmyzem.
Bazalka pravá
Co si takhle navodit pravou italskou atmosféru v českém bytě? Čerstvá bazalka samozřejmě není v našich končinách žádný zázrak, dá se pořídit za pár korun ve větších supermarketech, a možná proto by ji nemusel úplný nováček věnovat dostatečnou pozornost. Což je ale samozřejmě škoda, jelikož její všestranné využití, které tkví hlavně v její vůni a v kuchyni, je nesporné.
Dle našich zkušeností je bazalka jednou z nejoblíbenějších bylin v naší kuchyni. Pěstována je obvykle venku, na balkónech či zahrádkách, dařit se jí ale bude i mezi holými čtyřmi stěnami. Jak ale docílíme toho, aby nám bylina vydržela déle než několik týdnů, jak se často stává? Je třeba jí věnovat více péče.
Takže ano, úplný začátečník by měl bazalku sledovat spíše z povzdálí. Pokročilejší pěstitelé by se zase měli vyhnout křehkým bylinkám ze supermarketu, a pokud nechtějí rostlinu vypěstovat sami, tak si ji pořídí třeba na farmářských trzích. Své rostlině musí dopřát dostatek tepla a světla, nejlépe slunný parapet v místnosti, kde je stálá teplota. Z toho důvodu není vhodná kuchyně, jelikož se v ní často mění i vlhkost.
Bylinka, která původně pochází z tropické části Afriky, hindské kultury ji považují za posvátnou a pěstuje se několik tisíc let, také vyžaduje pravidelnou a poměrně silnou zálivku. Zalévá se ke kořenům, proto se hodí využívat odtokové misky. Její substrát by neměl být nikdy suchý, ale zároveň nesmí být moc mokrý. S takovým jazykovým obratem se budeš při pěstování rostlin setkávat často.
Výsledkem je ale zdravá bylina, která ti provoní byt a okoření ti prakticky každé jídlo. S trochou cviku to za to starání stojí.
Monstera
Jako další jsme zařadili ikonu. Nejprve jsme uvažovali o tom, že doporučíme Tchýnin jazyk, který by do této škatulky jistě patřil, my jsme se ale rozhodli, dle našeho názoru, pro momentální trend. Určitě jsi totiž hlavně v moderních interiérech narazil na rostlinu s velkými listy, v nichž jsou „otvory“. Říká se jí monstera.
Liánovitá rostlina, která se ráda rozlézá v prostorech s rozptýleným slunečním světlem, je pořizována všemi, kteří chtějí držet krok s dobou. Co v poslední době pomohlo k její oblíbenosti, je těžko určit. Existuje však hned několik důvodů, proč je dobré si ji pořídit: kromě její nepopiratelné fotogeničnosti je vhodná také do suchého prostředí, jelikož vypařuje velké množství vody a zvlhčuje vzduch. Tuto vlastnost ocení zejména pořádně vytopené byty s plastovými okny.
S výparem se pojí ale nutnost rosení a přiměřené zálivky, aby se cítila jako v pralese. Monstera se také ráda rozlézá, tudíž tě čeká časté přesazování do větších a větších květináčů. Veškerou péči ale vyváží to, že bude spokojená. Proto neváhej a pořiď si ji od kamaráda, který ji už pěstuje. Abys ses mohl začít starat o monsteru, stačí ti jeden list se vzdušným kořenem, který buď necháš zakořenit ve vodě nebo jej rovnou zasadíš do hlíny.
Kapradiny
Existují ale i příbytky s opačným problémem – přemíra vlhkosti v bytě znamená plíseň ve spárách mezi kachličkami v koupelně, v rozích stěn a kolem oken. Kdo si touto sporovou džunglí prošel, ví, že se jí dá zbavit jen těžko. Nicméně i na tuto nepříjemnou záležitost najdeme pomocníka v rostlinné říši. Pro vlhký byt jsou dokonalou pokojovkou kapradiny.
Přestože se jedná hlavně o rostliny, které se pěstují venku, špatně větraná koupelna nebo hodně využívaná kuchyně může být prostorem, v němž se kapradinám může dařit. Jejich absorbční schopnost vlhka je tak vysoká, že dokonce dokáží, jak zmiňuje Magazín Zahrada, změnit bytové mikroklima. Vlhkosti se může dát sbohem.
Proč jsou kapradiny takové, jaké jsou? Jedny z nejstarších rostlin planety se vlivem nedostatku slunečního světla nevyvinuly v silné stromy, ale zůstaly podrostem v lesích a pralesech. Tím, že přežily, si ale vyvinuly jedinečnou schopnost aklimatizace.
Proto také nevyžadují pořádný sluneční svit, zvládají se přizpůsobit různým klimatickým podmínkám a celkově toho vydrží více než jiné rostliny. I proto jsou vhodnými pokojovkami do bytů i místností, do nichž mnoho světla nepronikne.
Čaj fuki (Carmona Macrophylla)
Nyní k něčemu poetičtějšímu. Každý z nás někdy viděl historický film, odehrávající se v dálném Japonsku, kde samurajové prochází ve svých zahradách kolem perfektně vypadajících bonsají. Nejeden pěstitel jihne jejich krásou a zároveň nejeden nezkušený zahradník zahoří touhou si něco podobného vypěstovat. Jak se ale říká, nic není hned, a u bonsají to platí dvakrát. Je třeba vybrat vhodný start, kterým může být tzv. čaj fuki.
Jde o velmi oblíbenou bonsaj hlavně proto, že je nenáročná, poměrně levná, odolná a zároveň vypadá mezi ostatními opravdu důstojně. Její listy jsou zelené, oválné a má na nich tečky, které vyplašený začátečník, znovu mluvíme z vlastní zkušenosti, často zaměňuje za škůdce. Carmona je typická interiérová bonsaj, kterou můžeš mít na stole, kde je dostatek světla. Je ale potřeba se vyhnout přímému světlu.
Rostlina je také velmi citlivá na zálivku, tudíž je potřeba, aby byl její substrát neustále vlhký, a při sebemenším proschnutí je třeba jej navlhčit. Přelití ale často znamená ještě větší problém, při němž obvykle dochází k úhynu. Na nesprávnou zálivku nejprve rostlina upozorní shozením listů, další pochybení by se jí ale mohlo stát osudným.
Po menším strašení bychom ale rádi dodali, že pokud se pěstitel zvládne postarat o čaj fuki, nic mu nebrání v cestě za těmi velkými rostlinami, které viděl ve filmu. Nutností je však trpělivost a preciznost, která nám, přiznejme si, často chybí.
Syngonium pink
Zelená barva je fajn, ale občas je třeba ji něčím nabourat. Proto jsme do seznamu vložili také pokojovou rostlinu s růžovými listy, která vydrží opravdu dlouho. Syngonium pink je exotická odrůda rostliny ze Střední a Jižní Ameriky, kterou pokojovkáři znají hlavně jako klasicky zelenou rostlinu. Výhodou této odrůdy je skutečnost, že se na její růžové zbarvení nemusí čekat až do doby, než vykvete, ale pouze stačí, aby listy dostaly dostatečné množství slunce a zbarví se dříve.
Druhou výhodou syngonium pink je její nenáročnost. V momentě, kdy je jí zajištěno světlé a dostatečně teplé stanoviště a je v růstovém období dostatečně zalévána, odvděčí se zbarvením listů do lososově růžové. To je prakticky vše, co od této rostliny můžeš čekat. Může se to zdát málo, ale pořád mluvíme o pokojovce s růžovými listy. Docela rarita.
Řasokoule zelená
Chybí ti doma domácí mazlíček? Jsi otevřen něčemu jinému než konzervativnímu výběru psa, kočky nebo morčete? Můžeš si do bytu pořídit docela netradičního kamaráda, který je tak nenáročný, jak se jen dá. Jak píše Lenka Hrubá v blogu Zahrada na niti, náš další typ se dokonce jeví jako nejroztomilejší rostlina na planetě.
Řasokoule zelená je druh vlasovité zelené řasy, která se vyskytuje na pár místech severní polokoule v jezerech pod vodou. Žije v koloniích a najdeš ji na Islandu, v Estonsku, ale také v Japonsku a pouze tu některé z nich vyrostou až do velkosti 20 až 30 centimetrů v průměru. Tento zelený chomáček vypadá na první pohled jako mech, v původním jazyce národa Ainu z ostrova Hokkaido se mu však říká torasampe, což znamená jezerní skřítek.
Přestože se z popisu může zdát, že se jedná o supervzácnou rostlinu, která potřebuje velkou údržbu, není tomu tak. Řasokouli koupíš prakticky všude. K životu jí stačí pouze dostatek slunečního světla, které není přímé, a malé akvárium nebo klidně miska, v níž bude mít studenou vodu, která bude buď říční nebo převařená, aby se na akváriu neusazoval vodní kámen. Není tedy dobré ji usazovat někde nad topení, aby jí voda nezteplala. Vodu vyměníš zhruba jednou za jeden až dva týdny a máš vystaráno.
Co je ale na této rostlince nejlepší, je skutečnost, že je potřeba se s ní mazlit. Točení a válení totiž způsobí, že řasa zůstane hezky kulatá. Také nemusíš mít strach, že by akvárium nějak přerostla, protože vyroste maximálně o 5mm ročně. Nákupem řasokoule tedy dostaneš mazlíčka, který žije ze slunce, je tichý, neroste a ještě se s ním můžeš mazlit. Co by člověk mohl chtít víc?
Chilli papričky
Prahneš-li po plodech své práce, které můžeš sníst, a zvládáš pálivé jídlo, měl by ses podívat po pokojových chilli papričkách. Už dávno není třeba záhonek, stačí si vybrat správnou odrůdu. Abeceda zahrady a bydlení takové pěstování vyzkoušela a uvádí, že k uspokojivému výsledku lze dojít i bez fóliovníku nebo skleníku. Stačí prý jen domácí prostředí.
Web se rozhodl pěstovat během jednoho roku hned 10 odrůd, mezi nimiž byly tzv. sladké papričky, které měly nižší pálivost plodu a nebo ostré, které měly naopak vyšší. Jednou z těch nejméně pálivějších byla semena Naschzipfel/Medusa z Německa, které měly pálivost pouhých 50 SHU, zatímco nejvíce pálivou odrůdou, kterou vypěstovali, byla s 90 000 SHU Thanksgiving Chilli z Mexika.
Rostlinky jim v průměru vyrostly do výšky mezi 20 až 40 centimetrů, a dobu zrání měly od 60 do 90 dní. Aby se k takovému výsledku dostali, řídili se postupem, který může být pro začátečníka trochu složitější. My tu od detailních postupů nejsme, ve zkratce nicméně pěstitelé nejprve nechali ve vodě nabobtnat rašelinové tablety, do kterých semínka rostlin vyseli, pak je dali do plastové krabičky a zavřeli víkem. Papričky na začátku potřebují hodně vlhkosti a tepla.
Až tablety zhruba po třech měsících prorostly kořínky rostlinek, vsadili je do květináčů, které byly zasypány běžným substrátem. Po správném přihnojování jim květiny začaly kvést a po pěti měsících se jim povedlo něco sklidit. Celý proces najdeš zde.
Kokedama
Posledním tipem není úplně rostlina jako taková. Mysleli jsme si, že bychom mohli přijít spíše se způsobem pěstování. Kokedama je esteticky velice příjemný způsob pěstování rostlin z Japonska, který spočívá v zasazení rostliny do mechové koule. Ona mechová koule je vlastně doslovný překlad japonského termínu.
Tento způsob pěstování je, jak je u Japonska zvykem, tradiční záležitostí. Web kokedamy hovoří o tom, že se dříve pěstovaly pouze na miskách, dnes je však trendem rostliny zavěšovat do vzduchu. Není proto nutno dodávat, že mít kokedamu v bytě znamená zvednout počet návštěv tvého bytu alespoň o polovinu.
Samozřejmě přeháníme, interiér však rostlina oživí a zkrášlí. Výroba takové kokedamy je ale trochu složitější záležitostí, kterou bychom nechali na odbornících. Naštěstí existuje spousta obchodů, ve kterých si je můžeš pořídit. Navíc starání se o tyto rostliny není až tak složitou záležitostí, jde hlavně o to dodržet správný způsob zalévání, který najdeš tady.
