Nový korejský hit má něco do sebe, ale nejde o žádné dokonalé dílo.
Squid Game je na Netflixu přes 2 týdny a od té doby si postupně získává miliony nových diváků. Jihokorejský seriál, na kterém Hwang Dong-Hyuk pracoval 13 let, je totiž pořádně zábavný. Všechny epizody napsal a zrežíroval sám a tvrdí, že pokud se pustí do 2. série, potrvá to opravdu dlouho. Ta první je ale již na světě a je pravděpodobné, že ovlivní i jiné tvůrce, kteří se Squad Game pokusí napodobit. Koncept tohoto projektu je totiž vynikající.
Představ si zkřížení Hunger Games a herního stylu Battle Royale společně s Fall Guys. Neznámá organizace dá dohromady 456 hráčů, kterým dá možnost vyhrát 46 miliard wonů (asi 850 milionů korun). Z těchto 456 hráčů ovšem na konci zůstane jen několik. Od výhry je totiž dělí celkem 6 her, které musí přežít. O tom, že v těchto hrách riskují život, však nevědí.
Hned po první hře s názvem Zelená, červená, v níž zemře přes 200 hráčů, hlasují o tom, zda chtějí pokračovat, nebo skončit a vrátit se domů. Jenže jejich životy jsou „doma“ i tak hodné zatracení. Jsou zadlužení, mají velké finanční problémy nebo po nich jde jakuza. Většina se tedy vrátí do hry a začíná krutý boj o život. Tvůrci hry tvrdí, že nikoho do hry nenutili a že jsou féroví, ale to je hloupost.
Někteří hráči mají ve vybraných hrách oproti ostatním účastníkům velkou nevýhodu a o tom, že zemřou, je prakticky rozhodnuto ještě před začátkem hry. Nemluvě o tom, že je ze začátku hned neupozornili na to, co bude znamenat selhání ve hře či porušení pravidel. Chápeme, že to má skvělý kinematografický efekt a seriál tak nabízí výborný moment překvapení, ale samotná idea celých her je pak falešná.
Celkově se v seriálu budeš muset přenést přes nějaké ty logické nesrovnalosti a nesmysly, ale vzhledem k celkové osnově seriálu je to zcela normální a až tak moc nám to nevadilo. Problém jsme ale měli s vedlejší dějovou linií. Ta sleduje policistu odhodlaného zjistit, kam zmizel jeho bratr, který se těchto her rovněž zúčastnil. Dostane se tedy na ostrov, kde postupně hledá důkazy.
Jeho příběh však nemá žádné vyvrcholení. Zakončení tohoto drobného příběhu má být emotivní a šokující, ale je předvídatelné a chladné, takže je ti jedno, co se s postavou stane. Navíc téměř vůbec příběh neovlivní a v konečném důsledku jen natahuje čas. Nedozvěděli jsme se díky němu o hrách a jejich původu nic nového, takže je celá tato dějová linie nakonec zbytečná.
To a fakt, že jsme se o samotných hrách nedozvěděli víc, považujeme za negativum. Kdo ví, kdy a zda vůbec se dočkáme 2. série, proto bychom uvítali, kdyby si tvůrci neschovávali všechna tajemství na později. A to platí i pro samotné finále, které je slušným zklamáním a je takové „nijaké“. O nic v něm nejde, nic zásadního se v něm neprozradí a ani neděje. V angličtině je pro to vhodný výraz „anticlimatic“.
Naštěstí pozitiva v tomto případě převyšují negativa. Squid Game má pomalou a zbytečně nataženou první epizodu, ale následně se už rozjede a je nesmírně zábavný. Kdo by se nechtěl dívat, jak stovky soutěžících hrají o svůj život a miliony korun v dětských hrách? Namísto výsměchu svých kamarádům nebo špatné nálady z prohry ale dostanou kulku mezi oči.
Vytváří to množství napínavých momentů, díky čemuž se často nebudeš moct odlepit od obrazovky nebo odolat tlačítku „další epizoda“. Až na jednu epizodu se neobjevil ani žádný bolestivý cliffhanger, ačkoli cliffhangery na Netflixu už ani nemají velkou váhu, protože na novou epizodu nemusíš čekat týden, ale 2 sekundy, než se načte.
Jednotlivé hry jsou vyvážené, pokud jde o logické a pohybové aktivity, ale vadilo nám, že nejsou férově postavené. Vytváří to ale dramatické momenty, takže to tvůrcům příliš zazlívat nemůžeme. Můžeme jim však zazlívat to, že nedotáhli, respektive neprohloubili kritiku Severní Koreje. Postavy se o to jemně otřely, ale rychle z tohoto tématu vycouvaly, ačkoli seriál nabízí v 6. díle ideální možnost kriticky poukázat na tento diktátorský stát.
Samotný 6. díl je nesmírně zajímavý, a to i přesto, že je předvídatelný. Jakmile totiž hra vyžaduje, aby lidé utvořili dvojice, dojde ti, o co v ní asi půjde. Ani to ale nezabránilo tomu, aby tvůrci v některých momentech dokázali dějem překvapit, vytvořit zvraty a slušné emoce. Rozhodně jsme nečekali, že si k jednotlivým postavám vytvoříme tak silné pouto a že seriál dokáže nabídnout tak emotivní scény.
A i přesto, že se nám ne vždy zamlouvala neférovost her, jsme si užili každou. Seriál Squid Game je skvěle natočený, takže se u něj nebudeš nudit a obzvláště průběh samotných her v tobě vyvolá pocit euforie a zvědavosti, co bude následovat. Hltali jsme tak jednu epizodu za druhou, i když jsme, jak vidíš v recenzi, párkrát přemýšleli nad negativními aspekty či nevyužitým potenciálem jinak vynikajícího konceptu.
Squid Game je originální seriál s množstvím super nápadů. Táhnou ho vpřed zábavné hry o život, většina skvělých postav (až na otravnou ženskou, která každému říká „brouku"), kvalitní filmařská práce zahrnující vynikající režii a kameru a pochválit musíme i herce a brutalitu. Tvůrcům se díky maskovaným organizátorům podařilo vytvořit i mysteriózní prvky, které jsou pro diváky příjemným osvěžením a pomohly udržet seriál zajímavým i na začátku, když rozběh chvíli trval.
I navzdory několika negativům jsme tedy se seriálem Squid Game spokojeni. Je zábavný a originální a má co nabídnout každému divákovi. Jistě, nevyužil naplno potenciál her ani příběhu, ale to je něco, z čeho se tvůrci dokáží poučit. Hlavně v případě, kdyby 2. sérii už dávalo dohromady více scénáristů.
Tvůrce a režisér Hwang Dong-Hyuk scénář nedotáhl úplně do konce. Pokud by se tak stalo, mohlo by jít o fantastický zážitek. I tak ale dáváme palec nahoru a myslíme si, že si Squid Game zaslouží tvou pozornost. S přimhouřenýma očima tedy udělujeme sedm bodů z deseti.
