Organizace PAQ Research přinesla první povolební výzkum, ve kterém je zaznamenán pohyb voličských preferencí od září 2020 do zářijových voleb.
Čím to, že koalice SPOLU dokázala vyhrát volby, koho volili mladí, kam se poděly vysoké preference koalice Pirátů a Starostů a který faktor se stal osudným levici? Výzkumná společnost PAQ research v pondělí zveřejnila první povolební průzkum, v němž se pokusila na vzorku 3891 dospělých respondentů naznačit, jak se přelévaly volební preference voličů během posledního roku.
SPOLU dovedli k vítězství lidé středního věku
Nervydrásající souboj během voleb do Poslanecké sněmovny nakonec vyzněl lépe pro koalici SPOLU, která dokázala narušit dominanci vládnoucího hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Klíčem k úspěchu byli podle společnosti PAQ lidé ve věku 35 až 44 let, ale také vysokoškoláci, mladí muži a OSVČ s příjmem vyšším než je medián. Všechny tyto skupiny měly také nadprůměrnou volební účast. Neméně důležitým hlediskem byli konečně také oslovení nerozhodnutí voliči.
Do boje proti ANO vyrukovala koalice SPOLU po boku s koalicí PirSTAN, jejíž preference byly dokonce na jaře vyšší. Se zlepšující se situací kolem koronaviru ale začala koalice vedená Ivanem Bartošem (Piráti) ztrácet, což se pozitivně projevilo právě na preferencích SPOLU. Dle PAQ koalici vedenou Petrem Fialou (ODS) nakonec volilo 370 tisíc voličů, kteří by původně hlasovali pro PirSTAN.
Mladé ženy pro PirSTAN
Co ale Piráti a Starostové neztratili, byla podpora mladých žen ve věkové kategorii 18-34 let, u kterých získala zhruba 35 %. Tuto účast však stále převýšila účast mladých mužů. Problémem PirSTANu bylo také neudržení voličů, které jim předvolební modely přisuzovaly v dubnu, kdy měli největší preference.
Kromě zhruba 370 tisíc hlasů, které přešly k SPOLU ztratili dále 240 tisíc hlasů od osob, které buď k volbám nešly, nebo se rozhodly pro alternativnější strany.
ANO, demolice levice a hnutí neočkovaných SPD
A z čeho těžilo hnutí Andreje Babiše? Zejména z hlasů důchodců, z nichž každý druhý volil právě ANO. Jeho hnutí volili také nízkopříjmoví lidé, nezaměstnaní a těšilo se přízni také mezi lidmi ve věkové kategorii 35-54 let bez maturity. Hnutí tak doplatilo na to, že lidé z nízkopříjmových skupin a méně vzdělaní lidé chodí méně volit. Naštěstí pro ně se jim povedlo přetáhnout asi 200 tisíc voličů, které během kampaně přebralo ČSSD, KSČM, SPD a Přísaze.
Na nezájem nízkopříjmové skupiny právě doplatila také levice. V této skupině, která je pro ně klíčová, přišlo volit pouze 10 % voličů. S tím, jak ANO dokázalo získat hlasy občanů v důchodovém věku, jim tak mnoho hlasů nezbylo.
Zajímavá statistika se také objevila u voličů hnutí SPD Tomia Okamury. Celkem 22 % neočkovaných voličů z věkové skupiny 55 let a výš volilo právě tuto stranu, díky čemuž organizace PAQ přisoudila hnutí přezdívku „hnutí neočkovaných“. Těžilo také z hlasů od lidí s nižším vzděláním. SPD zamezilo vyššímu zisku hlasů uklidnění situace kolem koronaviru, jelikož 200 tisíc voličů, kteří chtěli hnutí volit na jaře, nakonec k urnám nedošlo.
