Výsledky pocházejí ze studie z Univerzity v Exeteru.
Vědci z Univerzity v Exeteru ve Velké Británii zjistili optimální dobu usnutí, které zabrání rozvoji srdečního onemocnění. Pomohla jim k tomu data od téměř devadesáti tisíc lidí.
Vědci za ideální dobu ke spánku označili čas mezi 22. a 23. hodinou. Podle studie, jejímž spoluautorem je odborný asistent a vědecký pracovník na univerzitě David Plans, s sebou tato doba nese nejnižší riziko rozvoje srdečních onemocnění.
„Tělo má 24hodinové vnitřní hodiny, říkáme jim cirkadiánní rytmus, které pomáhají regulovat fyzické a duševní fungování. Ačkoli nelze vyvodit příčinnou souvislosti, zjistili jsme, že čas usnutí před nebo po stanoveném časovém úseku tyto tělesné hodiny narušit a mít nepříznivé důsledky pro náš kardiovaskulární systém,“ uvedl Plans.
Účastníky studie sledovali několik let
Výzkumníci sledovali 88 026 účastníků britské Biobanky, která uchovává biologické vzorky pro použití ve výzkumech. Shromáždili data o nástupu spánku a době probuzení pomocí akcelerometru, který měli účastníci během měření na zápěstí.
Analyzovali data i pomocí dalších ukazatelů jako byly věk, pohlaví, délka a nepravidelnost spánku, tělesná hmotnost, tlak a onemocnění typu cukrovka. Zajímalo je také, zda člověk kouří či jaký má chronotyp, to znamená zda patří mezi noční sovy nebo ranní ptáčata.
Sledovali je průměrně 5,7 let, během kterých se u 3,6 % účastníků rozvinulo kardiovaskulární onemocnění. Nejvyšší riziko bylo u těch, kteří šli spát o půlnoci nebo později, a nejnižší u těch, kteří šli spát od 22:00 do 22:59. Vědci navíc zjistili, že riziko onemocnění srdce bylo vyšší u žen. Podle Planse jsou důvody vyššího rizika právě u žen nejasné.
Výzkumníci ve studii vidí do budoucna důležitý přínos. „Pokud budou naše zjištění potvrzena v dalších studiích, načasování spánku a základní spánková hygiena by mohly být nízkonákladovým cílem veřejného zdraví pro snížení rizika srdečních onemocnění,“ dodal Plans.
