Slovenského zápasníka čeká už 26. února důležitý zápas o dočasný titul lehké váhy v česko–slovenské organizaci Oktagon MMA. Pro Refresher prozradil, co zlepšil v přípravě a jaké jsou nejlepší zbraně na jeho soupeře.
Ronaldu Paradeiserovi je teprve 24 let, ale patří mezi největší MMA talenty domácí scény. Je vysoký (188 cm), dravý a jeho údery jsou vražedně přesné a tvrdé zároveň. V organizaci Oktagon MMA dokázal porazit například Lea Brichtu, Karola Ryšavého nebo Ardu Adase a dohromady má ve smíšených bojových uměních skóre 13 výher a 7 porážek.
Svěřence Ilji Škondriče z bratislavské Oktagon Fighting Academy však čeká na nejbližším turnaji Oktagon 31, který se uskuteční v sobotu 26. února, nepříjemný, nebezpečný, ale zejména zatím neporažený holandský bojovník Losene Keita.
Ten v prosinci v premiérovém zápase na půdě Oktagonu doslova zdemoloval Karola Ryšavého a hned si vyžádal souboj o titul se současným šampionem lehké váhy Ivanem Buchingerem.
Před Paradeiserem stojí velká výzva, protože zápas s Keitou bude nakonec o dočasný titul lehké váhy a případná výhra mu následně zaručuje odvetu s momentálně zraněným šampionem Buchingerem, který ho zdolal v zápase o opasek loni v lednu.
Ronald Paradeiser pro Refresher prozradil, jak bude podle něj zápas s Keitou probíhat, co od něj můžeme čekat, co ho naučila prohra s Buchingerem, ale také to, kdo je jeho vysněným soupeřem v UFC.
Zavzpomínal si i na sparing s legendárním Jonem Jonesem a přiblížil, jak mu otcovství zasáhlo do trénování či jakým směrem plánuje syna v budoucnu vést. Pokud tě zajímají články věnované bojovým sportům a rozhovory se sportovci, neváhej nás podpořit a staň se členem Refresher+ klubu, abychom ti mohli přinést ještě více kvalitního obsahu.
Na turnaji Oktagon 31 budete zápasit s dosud neporaženým Losenem Keitou. Nejdříve to měl být jen obyčejný zápas o vyzyvatele číslo jedna, později se z toho stal rovnou zápas o dočasný titul lehké váhy Oktagonu. Změnilo to nějakým způsobem vaši fyzickou přípravu nebo mentální nastavení?
Určitě se změnila moje fyzická příprava, protože ten zápas nebude na tři kola, ale rovnou na pět kol. Řešili jsme s trenéry, jestli to takhle narychlo vzít, nebo ne, ale shodli jsme se, že jsem v dobré formě a jsem na to připraven. Přiznám se, že jsem si také myslel, že by to nakonec mohlo být o dočasný titul.
Věděl jsem, že je Ivan Buchinger zraněný a je to již více než rok, odkdy v lehké váze zápasil (právě v takových případech se pořádají souboje o takzvaný dočasný titul mezi předními zápasníky žebříčku konkrétní váhové kategorie — pozn red.).
Nakonec to tak i vyšlo, ale překvapilo mě, že s rozhodnutím udělat z toho titulovou bitvu tolik čekali. Co se týče mentálního nastavení, nezměnilo se nic, akorát se na ten zápas ještě více těším.
Keita měl plné právo si zápas o opasek vyžádat. Moje pozice je jasná, jsem tady od toho, abych obhájil, že momentálně jsem jednička já.
Co říkáte na Keitův výkon proti Ryšavému a také na to, že si tak sebevědomě, možná až trochu drze, rovnou vyžádal zápas o opasek s Buchingerem?
Nesouhlasím v tomto případě s většinou, tedy s lidmi, kteří říkají, že to bylo drzé. Já si to nemyslím. Porazil zápasníka, který byl na třetím místě v žebříčku s tím, že dvojka jsem byl já a jednička byl Leo Brichta, který ale momentálně v Oktagonu nezápasí. Takže Keita měl plné právo si ten zápas o opasek vyžádat. Moje pozice je jasná, jsem tady od toho, abych obhájil, že momentálně jsem jednička já.
Keita je bojovník, který si neumí představit, že prohraje. Je nesmírně namotivovaný, má vždy obrovskou podporu blízkých, která mu v aréně nepochybně pomáhá. Je zároveň extrémně výbušný. Jaké budou vaše zbraně, abyste ho zlomil a zvítězil?
Musím být určitě vytrvalý. A i budu. Rovněž jsem připraven na to, že to v prvním kole schytám. Určitě ale první kolo přežiji a věřím, že mu také „zavařím“ a nakonec ho porazím. A to, že si něco člověk neumí představit, ještě neznamená, že se to nemůže stát.
Keitu vnímám jako ještě mladého zápasníka, který neokusil všechny stránky MMA a různé krizové situace, které se snadno mohou stát.
Bude podle vás hrát nějakou roli vaše poměrně velká výšková převaha (celých 12 centimetrů)? Budou se jednodušeji zkoušet naskočená kolena?
V tomto zápase to bude určitě moje výhoda, protože když proti sobě máte velmi dynamického zápasníka, jakým Keita je, centimetry navíc vám mohou pomoci.
Budete si, předpokládám, tedy držet větší odstup.
Ano, ale nemám problém jít s ním i do přestřelky. Mám to v plánu, protože vím, že ho tam dokážu nachytat. Má jisté nedostatky, které můžu využít. Těžko se mi ale mluví o taktice, protože jsem připravený ve všech směrech. Ve všem jsem se zlepšil a jsem nachystaný tyto nabyté schopnosti využít k tomu, abych ho porazil.
Keita se vyjádřil ve videu, které vydal na Youtube Oktagon MMA, že to s vámi bude těžký zápas a s Buchingerem to už bude „hračka“. Berete to jako kompliment?
Zdá se mi to nesmyslné. Nemyslím si, že říká pravdu, je to spíše trash talk. Myslím si, že Buchinger je na vysoké úrovni, i když ho mnoho lidí podceňuje proto, že nemá až tak dobrý postoj. Ale o to lepší je na zemi. Je opravdu jako had, když vás chytne, tak už vás nepustí. A také si lidé neumí úplně představit ten zápas, dokud to celé nezažijí. Keitu vnímám jako ještě mladého zápasníka, který neokusil všechny stránky MMA a různé krizové situace, které se snadno mohou stát. Proto si myslím, že nás dva hodnotí takovýmto způsobem.
Keita se pro MMA Shorties rovněž vyjádřil, že možná v tomto zápase uvidíme víc jeho wrestlingu nebo to, jak umí bojovat na zemi. Vy spíše preferujete boj ve stoje, jste připraven i na to, že by se ten zápas odehrával do velké míry právě na zemi? Případně, že by se vás snažil utahat na pletivu? Co by vám více vyhovovalo?
Počítám se všemi možnostmi, protože MMA je nevyzpytatelný sport. Myslím si ale, že do tohoto zápasu půjde stejně jako s Karolem Ryšavým. Bude se tedy snažit vytvořit už od začátku tlak. Kdybych ho ovšem dobře trefil, počítám s tím, že mě bude chtít dostat na zem. Také naopak, pokud by on dobře trefil mě, vyzkouším přenést zápas na zem. Myslím, že to bude pěkná ukázka MMA a toho, kdo je zdatnější a techničtější.
V tréninkovém procesu jsem se zlepšil zejména na zemi, protože jsem začal chodit do Nitry za Vojtou Barboríkem a Matušem Arpášem. Zlepšil jsem se v únicích, v držení pozic, ale myslím si, že největší progres jsem udělal z mentální stránky. Ujasnil jsem si, co chci, kam směřuji a jakým způsobem toho docílit.
Takže se spíše přizpůsobíte průběhu v kleci.
Určitě ano. Sice mě všichni označují za čistého „postojaře“, ale na kontě mám i nějaké submise. Zlepšuji práci na zemi a cítím se dobře i tam.
Je podle vás Keita náročnější soupeř než Ivan Buchinger?
Buchinger mě vyškolil za dvě minuty. Sice jsem na tom v tom zápase nebyl mentálně úplně nejlépe, ale věřím, že Keita bude lehčí soupeř. Co se týče boje ve stoje, je určitě lepší než Buchinger, ale nemyslím si, že bude tak dobrý jako Buchinger i na zemi.
Nepochybně byste chtěl odvetu s Ivanem Buchingerem. V čem by byl tento zápas jiný oproti prvnímu? Podle Buchingera, se kterým jsem dělal rozhovor před pár měsíci, byste už byl opatrnější, protože už víte, co dokáže. Byla by právě jistá opatrnost tím hlavním rozdílem?
To si nemyslím. Myslel jsem si, že jsem nejlépe připravený, jak jen můžu být, když jsem šel do toho prvního zápasu. Selhal jsem mentálně. I proto mám dnes mentálního kouče a víc se soustředím. Nemyslím si tedy, že bych byl opatrnější, spíše bych byl v odvetě více duchapřítomný, soustředěný.
Několikrát jste říkal, že pro vás byla prohra s Buchingerem těžká a šlo o náročné období. Co vás právě tato prohra naučila? Co jste od té doby změnil v rámci přípravy nebo nastavení mysli?
V tréninkovém procesu jsem se zlepšil zejména na zemi, protože jsem začal chodit do Nitry za Vojtou Barboríkem a Matušem Arpášem. Zlepšil jsem se v únicích, v držení pozic, ale myslím si, že největší progres jsem udělal z mentální stránky. Ujasnil jsem si, co chci, kam směřuji a jakým způsobem toho docílit. Každá prohra vás přiměje zamyslet se nad tím, co chcete dělat a jak to budete dělat. Mám na tyto věci tedy určitě jiný pohled, než jsem měl před rokem.
Když už jste zmínil Vojtu Barboríka, ten měl zápas s Buchingerem loni v pérové váze na Zimním stadionu Ondreje Nepely a mnozí ho považovali za dokonce nejlepší zápas v historii Oktagonu. Byl vyrovnaný a komplexní, viděli jsme všechny aspekty MMA. Byl jste tam? Co na ten zápas říkáte?
Ano, byl jsem přímo u klece a viděl jsem to všechno zblízka. Vojta podle mě trošku „zaspal“ v prvním kole a už se to s ním od té doby vezlo, ale jsem přesvědčen, že je to brutální zápasník a může toho ještě hodně ukázat i dokázat. Případná odveta by proto určitě byla na místě a myslím, že by v ní Vojta zvítězil.
Jon Jones je jeden z nejlepších bojovníků. Měl jsem tu čest s ním trénovat a vypadalo to, jako bych byl školáček a on vysokoškolák. Hodně mě to naučilo. Hlavně když jsem si všiml, jak je maximálně soustředěný, jak si hlídá opravdu každý detail.
Co říkáte na to, že Buchinger chtěl zápasit s Davidem Kozmou? Myslíte si, že by měl šanci získat i třetí opasek?
Měl by šanci. Kozma chodí příliš otevřeně do takedownů, přičemž Buchinger má skvělou gilotinu, čili na tom by ho například mohl nachytat a ohrozit ho. Ale přece jen je Kozma větší a silnější, dynamičtější a celkově lepší ve stoje. Co se týče šancí na výhru, podle mě by to bylo 70 % pro Kozmu a 30 % pro Buchingera.
Přesuňme se dál. Řekněme, že byste porazil i Keitu i Buchingera. Jaké jsou vaše další cíle? V minulosti jste měl ambice jít do UFC. Je to stále aktuální, nebo se nebráníte ani jiným zahraničním organizacím jako KSW, Bellator či Cage Warriors?
Nerad mluvím o tom, co by mohlo být, protože tím v jistém směru ztrácíte zaměření na to nejpodstatnější, tedy to, co je před vámi teď. Soustředím se jen na Keitu a neřeším nic jiného, nemyslím teď ani na odvetu s Buchingerem. V první řadě prostě musím porazit Keitu a teprve potom se můžeme bavit o tom, co bude dál.
Pro sázkovou společnost děláte analýzy zápasů v UFC, předpokládám tedy, že máte přehled a pravidelně sledujete turnaje. I si kvůli tomu ráno přivstanete?
Nedokážu vstát dříve než v osm ráno, takže je nesleduji živě (smích). Ale ano, později se vždy podívámzápasy, které mě zajímají, případně ty, které mají největší „hype“. Snažím se tedy mít přehled a při těch analýzách si důkladně nakoukat a nastudovat, kdo má jaké kvality, kdo má jakou šanci na vítězství. Docela mě to baví a nesnažím se to „odfláknout“.
Co zatím říkáte na výkony vašich krajanů Slováků v UFC?
Vnímám je pozitivně. Nesmírně se raduji vždy, když někdo reprezentuje Slovensko v té nejprestižnější, nejvyšší soutěži, ať už jde o Martina Budaye, Lajoše Kleina nebo klidně i Petru Vlhovou na olympiádě. Samozřejmě, že když se podíváme čistě na zápasníky, vytvářejí cestu i pro ty, kteří by se tam jednou určitě rádi dostali.
Pokud byste se vy někdy dostal do UFC, máte nějakého „vysněného“ soupeře?
Určitě bych chtěl „moneyfight“ s Conorem McGregorem (smích).
Velký návrat, jen do těžké váhy, oznámil Jon Jones, se kterým jste před pár lety měl možnost trénovat. Myslíte si, že se popere o titul s Francisem Ngannouem? Kdo by podle vás vyhrál?
To je obtížná otázka. Jon Jones je jeden z nejlepších bojovníků. Měl jsem tu čest s ním trénovat a vypadalo to, jako kdybych byl školáček a on vysokoškolák. Hodně mě to naučilo. Hlavně když jsem si všiml, jak je maximálně soustředěný, jak si hlídá opravdu každý detail.
Myslím si ale, že měl velmi dlouhou pauzu a návrat do MMA není tak jednoduchý. Už poslední tři zápasy měl slabší, dokonce někteří říkali, že zápas s Dominicem Reyesem prohrál, i když mu to rozhodčí dali na body. Na druhé straně je Ngannou momentálně v nejlepší formě a stále se zlepšuje, takže bych spíše favorizoval Ngannoua.
Brichta byl blízko titulu, podle mě by mu ten zápas o opasek určitě brzy dali, takže jeho rozhodnutí přestoupit do RFA příliš nechápu.
Pojďme zpátky na Slovensko. Nedávno vznikla nová bojová organizace Real Fight Arena (RFA). Dokonce do ní vstoupili někteří vaši kolegové z OFA gymu. Oslovili i vás?Oslovili mě, ale nemohl jsem tuto nabídku přijmout. Mám stále platnou smlouvu v Oktagonu. Oktagon mě vychoval, mám tam přes deset zápasů, takže jsem už jistým způsobem veterán organizace. Mám rád ty galavečery, které Oktagon organizuje, všechny tam znám. Určitě bych proto nepřestoupil jinam bez nějakého většího konfliktu. Myslím si, že je Oktagon jednička na domácí scéně a ještě dlouho také bude.
Co si myslíte o přestupu Lea Brichty, který byl v žebříčku Oktagonu na prvním místě? Dávalo vám to smysl?
Bylo to pro mě nesmyslné. Byl blízko titulu, podle mě by mu ten zápas o opasek určitě brzy dali, takže jeho rozhodnutí příliš nechápu. I když zčásti rozumím těm neshodám či jeho nespokojenosti s platem, stále si myslím, že se to všechno dalo nějakým způsobem vyřešit. Případně tím, že by šel zápasit o titul.
Váš trenér Ilja Škondrič bude pod křídly RFA koncem roku zápasit v boxu s raperem Marpem. Jak vnímáte podobné „superfighty“, respektive stále populárnější „moneyfighty“?
Když se to děje sem tam, nemám s tím žádný problém, vnímám to pozitivně. Když je toho příliš mnoho a je to příliš časté, podle mě to sportu a nám sportovcům příliš nepomáhá. Pokud jsou ty „moneyfighty“ jednou nebo dvakrát ročně, je to pro mě zábava a navíc to může přilákat nové fanoušky.
Co si myslíte o organizacích jako Fight Night Challenge nebo Clash of the Stars v Česku, které dávají prostor různým celebritám, youtuberům nebo tiktokerům?
Tady platí totéž, co jsem už řekl. Pokud někdo udělá dvě, maximálně tři akce ročně a někdo si tam udělá „úlet do jiného světa“, je to určitým způsobem zajímavé. Například co se týče Fight Night Challenge, byl jsem ze začátku skeptický, ale když jsem se na to díval, říkal jsem si, že ty poslední zápasy nebyly tak špatné, jak jsem čekal. Mám na mysli hlavně zápas Rytmuse s Gáborem Borárosem. Co se týká Clash of the Stars, myslím si, že tam to už je opravdu nebezpečné. Mnoho těch lidí totiž sedí hlavně za počítačem a najednou se vydá rvát do klece.
Právě takoví nováčci se nejčastěji zraní a jde o ta nejhorší zranění. Jejich tělo prostě není pořádně připravené, zejména co se týče krčního svalstva. Přece jen je jiné, když je někdo profi sportovec a trénuje vše postupně, léta zápasí a následně jde do klece, než když tam přijde mladý kluk s ochablým svalstvem. Když potom dostane pořádnou ránu, může to být vážně nebezpečné.
Na závěr bych ještě rád probral vaše otcovství. Máte ročního syna Artura. Budete ho vést k bojovým sportům, nebo právě naopak, budete ho od nich držet dál, protože víte, jak je to náročné?
Přemýšlel jsem nad tím, jakým směrem ho vést, a určitě ho později přihlásím na zápas nebo atletiku, případně brazilské jiu jitsu, protože jde o velmi komplexní sporty. Dítě se naučí, jak padat, jak udělat kotrmelec, vlastně naprostý základ. Až bude větší a bude už sám vědět, co bude chtít, bude mít volnou ruku. Když bude chtít tancovat, bude tančit, když bude chtít hrát šachy, bude hrát šachy (smích). A pokud by náhodou chtěl jít v mých stopách a sportovat, určitě ho v tom podpořím.
Jak příchod syna a momentální výchova ovlivnily vaše tréninky a přípravu? Je to náročnější na sladění času?
Time management je moje velká slabina (smích). Je to náročné, protože na jedné straně chcete být s dítětem, ale potřebujete se i vyspat po trénincích a mít správnou regeneraci. V každém případě si myslím, že jsem se už naučil trochu lépe rozvrhnout čas. Mám dokonce i zápisník, kde si značím různé věci, abych všechno stíhal. Ne vždy se mi to ovšem podaří (smích).
