Video rozbor počítačových triků a CGI z filmu Spider-Man: No Way Home ti úplně změní pohled na blockbustery a hollywoodské filmy.
Kelly Port je supervizor oddělení vizuálních efektů pro film Spider-Man: No Way Home. V 25minutovém videu magazínu Vanity Fair analyzoval několik minut záběrů ze snímku a postupně ukazoval, co všechno tvůrci natočili ve skutečnosti a co dotvořili počítačovými efekty.
Podle tvůrce těchto vizuálních efektů Kellyho Porta je v komiksovce Spider-Man: No Way Home jen 80 záběrů, ve kterých nejsou žádné vizuální efekty.
Ve 21. století se vizuální počítačové triky využívají mnohem více než ve 20. století. Souhlasí s tím i Vladimír Valovič, tvůrce vizuálních efektů do hollywoodských filmů, který pracoval na filmech jako Strážci galaxie, Justice League, Aquaman, Star Trek Beyond, Gravity a mnoha dalších. Podle něj se vizuální efekty začaly ve větší míře využívat až v 90. letech a následně na přelomu tisíciletí.
Počítačové efekty se využívají i v dramatech bez výbuchů
Tvůrci filmů je v 21. století využívají i v dramatech, ve kterých není žádná akce ani výbuchy, jako například v dramatu Gone Girl od režiséra Davida Finchera. To se ve 20. století často nestávalo a dnes už je to běžné.
Tvůrci dotváří triky prostředí, ulice, budovy a podobně. Mohou tak natáčet film ve studiu a nemusejí cestovat po světě či uzavírat bloky ulic, což by produkci vyšlo na spoustu peněz.
Z hlediska plánování je podle Vladimíra Valoviče jednodušší postavit herce před zelené plátno a dotvořit vše, co potřebují mít ve filmu, přes počítače. Podle něj je to často i mnohem levnější, neboť tvůrcům odpadá mnoho nákladů. Záleží také na tom, jaké vztahy má město s hollywoodskými studii a jaké slevy jim dá. Tvůrce efektů Kelly Port ve videu tvrdí, že je to běžná praxe. Má to ovšem i negativní stránky.
Na filmu můžeš někdy až příliš jasně vidět, že je digitální a pozadí za postavami je jakési „mrtvé“. Vizuální efekty navíc nemusí být nejkvalitnější a v téměř každém marvelovském filmu nebo seriálu dokážeš pouhým okem spatřit několik scén, ve kterých jsou nedokončené či nekvalitní vizuální efekty.
I obyčejné dialogy či telefonáty jsou občas výsledkem počítačových efektů
Platí to i pro komiksovku Spider-Man: No Way Home. V některých jejích scénách je vidět, že nejsou skutečné. Zmínit můžeme například tu, ve které Peter Parker volá s Flashem Thompsonem. Už v kině bylo jasně vidět, že jsou obrysy kolem postavy herce jakési divné.
Může za to fakt, že herec ve skutečnosti na natáčení ani nebyl. Jedná se o dvě rozdílné scény spojené do jedné. Jak vysvětluje supervizor vizuálních efektů Kelly Port, herec se v daný den nemohl zúčastnit natáčení. Scénu z párty a scénu s ním tak natočili zvlášť a nakonec je spojili v postprodukci.
Mnoho efektů bylo i ve scénách odehrávajících se na dálnici, kde se utkali Spider-Man, Doctor Octupus a Green Goblin. Tvůrci tyto scény nenatáčeli na skutečné dálnici.
Ve studiu postavili jen část dálnice s několika desítkami aut a celý útok natočili na ní, přičemž zbytek prostředí dokončili v počítačích. Celý úvod scény, ve které Spider-Man „přiletí“ a dopadne na cestu, je kompletně udělaný v počítačích.
Šéf trikového oddělení Kelly Port říká, že by divák byl překvapen, kolik záběrů je kompletně pořízeno v počítačích. Jsou scény, ve kterých se díváme na Doctora Octupuse a Spider-Mana, přičemž se hýbou jen minimálně. Logicky by si divák pomyslel, že je to kombinace triků a skutečných scén.
Ale někdy je pro tvůrce jednodušší udělat scénu kompletně na počítačích. Digitální možnosti jim totiž dovolují, aby si nastavili úhel kamery, styl záběrů, barvy nebo postavení postav a objektů ve scéně, jakkoli to potřebují.
Vladimír Valovič: To je pravda. Dělali jsme to i my, například v Aquamanovi. Mnoho záběrů s Aquamanem bylo kompletně pořízeno v počítači. V těchto případech stačí, že tvůrci chtějí mít ten záběr v jiném úhlu, přičemž taková rozhodnutí ovlivňuje mnoho dalších aspektů. Není to běžná praxe, ale dělá se to, obzvlášť v blockbusterech.
Příklad, kdy se scéna natočí reálně, ale tvůrcům
se nelíbí úhly kamery, tak ji udělají nově přes počítač.
Ve scéně níže tvůrci změnili barevný filtr, doplnili kouř, oheň a přidali i samotnou Goblinovu bombu. Spousty z těchto vizuálních efektů se dalo docílit jejich vytvořením pomocí speciálních fyzických efektů přímo na natáčení.
Když se před několika desetiletími natočil film, výsledný materiál už tvůrci nemohli upravovat v tak velké míře jako v 21. století. Mluví o tom také americký režisér a producent Charles Matthau či profesionální hollywoodský analytik Stephen Follows.
Navíc před 50 lety hollywoodští tvůrci prostě neměli k dispozici takové technologie jako nyní. Potvrzuje to i tvůrce vizuálních efektů Vladimír Valovič. Podle něj se například tváře herců a kompletní digitální úpravy začaly objevovat až v posledních 10 letech.
„Opravdu dobře to udělali až ve filmu Rychle a zběsile 7, když nahrazovali herce Paula Walkera, který zemřel během natáčení. Následně digitálně nasazovali jeho tvář na tělo jeho bratra, se kterým natáčení dokončili. Dříve se tak výrazné zásahy do filmu, obzvlášť pokud nebyly plánované, moc nedělaly,“ řekl Vladimír Valovič.
Pokud tehdy v postprodukci zjistili, že jim v záběru něco nesedí, mohli se to pokusit nějak zamaskovat nebo scénu natočit znovu. V současnosti se scéna může od začátku do konce vytvořit v počítačích. Může se stát i to, že se normálně natočí kamerami, ale ve filmu se neobjeví.
Štáb natočí scénu, ale místo jejího použití ji vytvoří nově celou přes počítače
Tvůrci vizuálních efektů totiž mohou požádat štáb, aby natočil nějaké scény. Například záběry reálné destrukce předmětů dokáží trikovým mistrům pomoci, aby ve virtuálním světě lépe nasimulovali destrukci předmětů či jejich chování z hlediska fyziky. Dělali to tak například při tvorbě filmu Duna.
To je také případ scény, ve které Doctor Octopus betonovým válcem zničí dvě auta. Scéna se opravdu natočila, ale jen jako referenční bod pro trikaře, kteří ji následně vytvořili v počítačích.
Tvůrci filmů tak mohou vytvořit dokonalý záběr v ideálních podmínkách, ať už jde o úhel kamery, nasvícení nebo počasí, a dokážou vytvořit i specifické situace, které se ve scéně mají odehrát. Vladimír Valovič doplňuje, že obzvlášť nápomocné to je, když potřebují zobrazit nějaké interakce mezi postavami či předměty, které by nebylo snadné reálně natočit na kameru.
Tom Holland nosí na natáčení i skutečný, ušitý oblek. Vždy, když má na sobě takzvaný Iron Spider Suit, tedy oblek z nanočástic a se železnýma nohama, nosí takzvaný mo-cap suit (motion capture oblek). Tvůrci díky obleku zachycují pohyby herce, na kterého díky počítačovým trikům nanesou lesklý kovový oblek.
Zajímavě vypadá scéna, ve které Doctor Octopus z Petrova těla strhne část obleku. Na natáčení museli vyřešit problém s kravatou. Gif níže ti prozradí, jak to vypadalo v praxi.
Zajímavá je také scéna, ve které Spider-Man zachraňuje ženu ve visícím autě nad železniční tratí. Spider-Man je však v této scéně digitální. Ve scéně je pouze Spider-Manova hlava, ale místo natočení herce vytvořili jeho hlavu kompletně v počítačích.
Herec Tom Holland dělá spoustu kaskadérských kousků sám a nespoléhá se tak moc na dvojníky–kaskadéry. Video z natáčení odhaluje, že scény, ve kterých přistává na nějaké místo po velkém výskoku, jsou kombinací počítačových efektů a kaskadérských kousků.
Hollanda do vzduchu vynesou na kabelech a kamera reálně zachytí jeho dvoumetrový seskok na římsu, zatímco ve filmu vidíme, že skákal z 10metrové výšky. Zbytek je tedy dodělaný digitálně.
Šéf trikového oddělení Kelly Port odhalil také scénu, se kterou není spokojen. V sekvenci na dálnici je vidět helikoptéra. Ta je výsledkem počítačových efektů.
Kelly Port však vzpomíná na to, že neměli čas příliš řešit detaily, a tak je vidět, že listy na cestě vůbec nereagují na prudký vítr z vrtule helikoptéry. Divák si toho v kině všimne jen těžko, ale tvůrce triků takové nedostatky vytáčejí.
Digitální masky a falešná chapadla Doctora Octopuse
Překvapením je fakt, že i masky Spider-Manů jsou digitální. Herci dokonce pohybem rukou naznačují, že si masky nasazují.
Doctora Octopuse ztvárnil herec Alfred Molina, který tuto postavu hrál i ve snímku Spider-Man 2 z roku 2004. Tehdy tvůrci snímku vytvořili mechanická chapadla jeho postavy jako rekvizity. Štáb je ovládal na lanech. Scény, které byly příliš komplexní pro ovládání lany, zase vytvořily počítačovými triky.
Ve snímku Spider-Man: No Way Home ale byla chapadla kompletně digitální. Ve scénách, ve kterých se Doctor Octopus postaví do výšky díky chapadlům, herce jednoduše do vzduchu vynesla plošina. Tvůrci triků následně předělali spodek jeho těla a odstranili všechny pomocné stroje.
Pro srovnání, takhle nějak to vypadalo na natáčení filmu Spider-Man 2. Scéna níže zobrazuje oddechovou chvilku, ve které se herec Alfred Molina a štáb jen tak bavili.
Šéf trikářů Kelly Port prozradil i to, že v některých scénách je skutečná jen hlava herce Alfreda Moliny. Zbytek jeho těla od brady dolů je na 100 % vytvořen počítačem.
Něco podobného bylo značně patrné ve scéně, kdy Green Goblin zničí svou masku a vidíme ho v kostýmu bez ní. V tomto případě je jasně vidět, že s efekty něco není v pořádku. Tvůrce vizuálních efektů Vladimír Valovič doplňuje, že v tomto případě to působí poněkud nepřirozeně, hlavně v oblasti obličeje. Zároveň upozorňuje, že kostým vypadá až příliš zářivě a dokonale, bez zašpinění.
Podle něj v záběru nesedí ani nasvícení a vypadá to, jako kdyby herec stál před modrým plátnem a všechno kolem něj včetně obleku dotvářeli v počítačích. Zároveň ovšem dodává, že tato scéna mohla být i reálně natočena. Člověk, který v ní upravoval a dotvářel nasvícení, mohl něco pokazit, proto může záběr vypadat nepřirozeně.
Možná je to poněkud ironické, ale zřejmě největší klasický výbuch ve filmu není výsledkem triků. Bomby Green Goblina na dálnici způsobily velkou spoušť a výbuch. Tvůrci se to celé rozhodli natočit. Jak můžeš vidět na záběrech níže, použili k tomu hned několik kamer.
Šéf trikových expertů tvrdí, že některé scény viděl zpracované i na 100 různých způsobů v různých úhlech. Štáb reálně postavil i Sanctum Sanctorum, obydlí Doctora Strange.
Vladimír Valovič tě dokáže naučit vytvářet vizuální efekty do filmů. Někteří studenti jeho programu Compozitive už dělali i na hollywoodských filmech.
Bonus: V kině jsme si to moc neuvědomili, ale závěrečný souboj je velmi špatně sestříhaný. Těch střihů je příliš mnoho a zcela rozbíjejí dynamiku souboje.
Spider-Man No Way Home
— Daniel (@DanielRG_33) March 18, 2022
Spider-Man vs Green Goblin pic.twitter.com/H1ACEItguI
