Je 1. dubna, což pro mnohé z nás znamená vymýšlení žertíků na své známé a okolí. Odkud se ale tento zvyk vzal?
Už se tě dnes někdo pokusil napálit? Letošní 1. duben vyšel totiž na tento pátek, což znamená, že se spousta lidí snaží napálit okolí tzv. aprílovými žertíky. Tato tradice má poměrně nejasný původ, je však jasné, že sahá minimálně do středověku. V českých zemích se objevuje již několik století.
Den všech bláznů
Teorií, jak mohl tento obyčej vzniknout, je hned několik. Poohlédneme-li od biblických odvození, které se mají pojit k Noemově arše nebo Jidášově narozeninám, některé prameny vedou až k íránskému svátku Sizdah Be-dar, takzvanému Dnu přírody, který se slaví ve 13. den prvního měsíce v roce Farvardínu. Podle íránského kalendáře se jedná o konec oslav nového roku, kdy lidé chodí ven a nejčastěji jej tráví pikniky v parku.
V historických pramenech se ale dovídáme i o možné spojitosti s výše zmíněnou Biblí. The London Public Advertiser otiskl 13. března 1769 toto: „Omyl z prvního dubnového dne, kdy Noe poslal holubici z archy dříve, než voda opadla, bylo radno si zapamatovat. Pro uchování vzpomínky bylo považováno za správné potrestat toho, kdo zapomněl na tak pozoruhodnou okolnost, že mu dá nějaký zbytečný úkol podobný té neúspěšné zprávě, na kterou poslal patriarcha ptáka.“
Jednou z populárních teorií je ta o veselé náladě, která se pojí s přicházejícím jarem, jež střídalo nevlídnou zimu. A se změnou času se pojí i ta nejpravděpodobnější z Francie. V textu „Nejstarší obyčej na světě“ od Berthy R. McDonald z vydání politického magazínu Harper's Weekly z roku 1908 se píše, že to má co do činění s přechodem na nový kalendář.
Rok totiž v této zemi ještě do roku 1564 začínal 25., respektive 31. březnem, což se změnilo Roussillonským ediktem z příkazu krále Karla IX, který počátek roku datoval do 1. ledna. Někteří lidé však tuto důležitou změnu registrovali jen velmi těžko, a tak si z nich ostatní dělali legraci, což se uchytilo. Takovým lidem se říkalo poisson d'avril, v překladu Aprílová ryba, což je mladá ryba, která se velmi jednoduše nechá „chytnout na udičku“.
Tradice trvá
V Česku byl podle E15 zmíněn Apríl poprvé v roce 1690 v zápiscích Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století už byly v české literatuře zprávy o vtípcích prvního dubna poměrně časté.
A i dnes tato tradice prakticky přetrvává. V dnešní době udržují ducha „dne všech bláznů“ zejména média, instituce a společnosti prostřednictvím veřejných prohlášení. Jedno z těch legendárních je zpráva britské BBC v pořadu Panorama v roce 1957, kdy byla ohlášena „sklizeň špaget“ v jižním Švýcarsku. To přineslo ohlas a stovky telefonátů do redakce s prosbou, kde se dá takový špagetovník koupit.
Těch se na internetu objevilo mnoho i letos. Některé z nich jsou povedenější, některé méně. To už je na posouzení každého.
