Ochota pomoci cizím lidem se u Čechů projevila už během pandemie, kdy se za necelý den přes platformu Donio vybralo 14 milionů korun na plicní ventilátory CoroVent. Čím déle ale nějaká krize trvá, tím je složitější lidi zaujmout v rámci dobročinnosti. A to platí i při pomoci Ukrajině. 

„Česká společnost je fantastická v urgenci, řekl bych, že jsme na špičce Evropy. V kontinuálním vnímání potřeby jsme ale jedni z nejhorších,“ říká zakladatel internetového startupu pro zakládání sbírek David Procházka. To chce ale napravit. „Aby se za deset let říkalo, že Donio naučilo čtvrt milionu Čechů pravidelně darovat,“ doplňuje.

Uplynul víc jak měsíc od vypuknutí války na Ukrajině. Jak na tuto událost dosud reagovala platforma Donio?

Naše platforma se zaměřuje na konkrétní příběhy lidí, které může finančně kdokoliv podpořit. Jenomže přístup k těmto individuálním příběhům jsme neměli, a o to menší byla možnost si je ověřit. Byla to atypická situace oproti tomu, co jsme zažili v rámci tornáda na jižní Moravě a covidu.

Čti také

Od žiletek po hračky: za co všechno si připlácíš a možná o tom ani nevíš. Jen proto, že jsi žena Od žiletek po hračky: za co všechno si připlácíš a možná o tom ani nevíš. Jen proto, že jsi žena

Takže jsme šli cestou sbírek a nakupování humanitárních předmětů ve spolupráci s velkými organizacemi jako Člověk v tísni nebo Adra. Jejich výtěžek pak putoval na pomoc lidem přímo na Ukrajině. Do toho jsme ještě řešili pomoc lidem přicházejícím sem. Pronajali jsme pokoje v pražských hotelech a postupně ubytovávali lidi v rámci krátkodobého pobytu, aby měli alespoň dva týdny, kde zůstat.

Kdy vám přišla první žádost o založení sbírky tohoto typu?Hned ten den. Válka vypukla 24. února ráno a první sbírku jsme zakládali během odpoledne.

Dosud se přes české a slovenské Donio dohromady vybralo přes 60 milionů korun a založilo kolem 140 sbírek na pomoc Ukrajině. Jsou zde ale rozdíly mezi vybranými částkami. Čím je způsobeno, že některé kampaně jsou úspěšnější než ty druhé?

Určitě formou, na co ty kampaně jsou. Na humanitární pomoc z velkých oblastí není peněz nikdy dost. Vedle toho konkrétní rodina nepotřebuje tři miliony korun do začátku, ale spíše vyšší desítky tisíc, aby měla na kauci, nájem a první dva měsíce na žití, než se začlení na trh práce. Dále je to ovlivněné komunitou kolem zakladatele sbírky. Například Mikuláš Minář, zakladatel Milionů chvilek, u nás vytvořil sbírku ke svým narozeninám a vybral přes dva miliony korun.