Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
30. dubna 2022 16:30
Čas čtení 5:06
Tímea Krauszová

Dětský pudr způsobil rakovinu, gelové nehty mohou také ublížit. Nový dokument pojednává o nechutném byznysu s krásou

Dětský pudr způsobil rakovinu, gelové nehty mohou také ublížit. Nový dokument pojednává o nechutném byznysu s krásou
Zdroj: HBO/zo seriálu Not So Pretty
MÓDA
Uložit Uložené

Dokument Not So Pretty na HBO ve 4 dílech rozebírá skandály a rizika, která jsou spojena s kosmetickým průmyslem. Jedná se však o jednostranný pohled na věc.

Vlasy, které vypadávají po chomáčích, rakovina, ke které přispěla kosmetika či chytré ohýbání pravidel tak, aby nikdo nemohl firmě celá desetiletí dokázat, že jsou její produkty jedovaté. Do toho zneužívání rasových menšin nebo ohrožování skupin, které jen těsně uprchly před hrozivou válkou. Dokumentární seriál Not So Pretty na HBO ukazuje odvrácenou stranu byznysu s krásou.

Čtyři epizody pokrývají čtyři témata a kauzy, které otřásly jedním z největších průmyslových odvětví na světě. Věnují se make-upu a kosmetice, nehtům, kůži a vlasům, ale obvykle se soustředí na jeden či dva konkrétní produkty, které mohou být potenciálně nebezpečné.

not so pretty
Zdroj: HBO/zo seriálu Not So Pretty

Špinavý byznys s krásou

Za dokumentem stojí oceňovaní tvůrci Kirby Dick a Amy Ziering. V minulosti připravili také dokument The Invisible War (2012) o sexuálním násilí v americké armádě. Klíčovým poselstvím dokumentu je, že v kosmetickém průmyslu výrobci zneužívají nedokonalých zákonů a pravidel a prodávají produkty, které přímo způsobují lidem vážné zdravotní komplikace a dokonce i smrt. Pomocí emotivních příběhů zdevastovaných pozůstalých ukazují, že v kosmetice na nás číhají mnohá nebezpečí.

Pro člověka, který o těchto kauzách slyší poprvé, to může znít až děsivě a dokument by je mohl přesvědčit kupovat už jen přírodní kosmetiku či produkty označené „bez toxických látek“. Realita, zejména v Evropské unii, je však složitější. Dermatologové upozorňují, že přírodní výtažky také nejsou vhodné pro každého, a že syntentika neznamená automaticky něco horšího. A zejména není každá neznámá látka na seznamu ingrediencí zakódovaným odkazem na skrytý jed. Syntetické vůně obsahují více složek stejně jako ty přírodní, ani v jednom případě je nenajdeš na obalu rozepsané.

Pravidla pro výrobce jsou navíc u nás podstatně přísnější než v USA.

Dokument hovoří také o lidskoprávním a enviromentálním dopadu kosmetického průmyslu. Mnohé kauzy totiž podstatně více zatížily a znevýhodnily menšiny a lidi z chudých vrstev, jejichž vzdělání, možnosti, a v USA ani zdravotní pojištění, nestačily k nápravě škod. Každodenní kontakt s nebezpečnými látkami jim disproporčně zvyšuje riziko onemocnění, která buď nelze léčit, nebo si jich všimnou pozdě, alespoň tak to vyplývá z příběhů, které v dokumentu ukazují.

not so pretty
Zdroj: HBO/zo seriálu Not So Pretty

Vietnamské manikérky, které (zbytečně) trpí

Přestože jsou kauzy známých značek či bombastická tvrzení o nebezpečné kosmetice poutavá, pro diváka je emotivnější část, ve které se věnují vietnamským manikérkám. Ty se uchytily i v Evropě. Populární studia se ve Spojených státech rozmohla za pomoci herečky Tippi Hedren, která chtěla těmto ženám pomoci. Šlo o válečné uprchlice z Vietnamu do USA, které si zakládaly byznys i život v nové zemi.

Herečka dala své osobní manikérce za úkol, aby dvacítku žen z Vietnamu naučila dělat kompletní profesionální manikúru. Ty si tak postupně začaly vydělávat na živobytí, naučily to dělat i další a dodnes poskytují služby za velmi dostupné (možná až likvidačně nízké) ceny. Platí však vysokou daň: dlouhodobý kontakt s látkami, které jsou v tradičních lacích na nehty (oxid titaničitý, dimethylamin a ethylenglykol) přispívá k tvorbě rakoviny, vede k neplodnosti a samovolným potratům, dozvíme se v dokumentu.

Nechybí ani příběhy žen, které takto onemocněly nebo zemřely. Ty vytvářejí silný emotivní základ pro tvrzení ze studií, které tvůrci divákům představují. Jelikož se jedná o převážně ženské odvětví, navíc jej tvoří menšina, která má ve společnosti nízké postavení, je pro ně skoro nemožné situaci zlepšit. Pomoci by mohly bezpečnější laky, kvůli kterým by ale musely zvýšit ceny. Dle některých chemiček je také důležitá kvalitní ventilace. Systematická změna by zřejmě přinesla nejlepší výsledky: pedikérky potřebují mít i odbory a pravidla na to, jaké látky by měly být dovoleny a v jakém množství.

Ladan Khandel, chemička, která se věnovala gelovým lakům ve své magisterské práci, v této epizodě říká, že během studie našla v lacích složky, které jsou nebezpečné, a nebyly uvedeny na seznamu ingrediencí. Přesto, že to zákon vyžaduje. Mezi nimi byly formaldehyd, toluen či methylmetakrylát, které Khandel označuje za jedovaté. Jejich použití ale americká léková agentura FDA nezakazuje.

Podle FDA žádná z těchto látek není v normálních množstvích, se kterými se člověk během života setká, nebezpečná. Tato množství jsou ovšem zřejmě vypočtena podle konzumentů, a nikoli manikérek, které jsou s nimi v blízkém kontaktu více než deset hodin denně v průběhu mnoha let.

Je důležité poznamenat, že seznam zakázaných chemikálií v kosmetice v Evropské unii obsahuje 1300 látek. Pro srovnání v USA je zakázáno 11 toxických složek. Regulací je v USA méně, a je toho málo, co mohou konzumenti udělat poté, co jim nějaký kosmetický výrobek způsobí zdravotní potíže, uvádí Guardian.

manikúra, nechty
Zdroj: Unsplash/Giorgio Trovato

Nebezpečný dětský pudr

První epizoda seriálu hovoří o poměrně známé kauze firmy Johnson & Johnson z roku 2018. Mnozí si mysleli, že skandál firmu složí, ale našla způsob, jak se z nejhoršího dostat a nadále svůj dětský pudr prodávat s marketingovou kampaní . A to navzdory tomu, že jedna složka pudru (mastek) prokazatelně obsahuje azbest. Ten při dlouhodobém užívání vede k rakovině i vzácnému nádoru zvanému mezotelom, který je neléčitelný.

„Mňamka“, kterou kdysi rodiče dávali na dětské zadečky, najednou zní hrozivě a vůbec ne jako produkt, který používáme během zpívání ukolébavky. Nejhorší ale je, že mastek najdeme i v jiných produktech. Na seznamu ingrediencí ho v angličtině (talc) zřejmě najdeš v téměř každém pudrovém produktu, který doma máš: bronzery, rozjasňovače či oční stíny. Ty tak mohou být nosičem azbestu, který vede k pomalé otravě.

Firma dlouhodobě tato tvrzení odmítala, dokonce navrhla vlastní způsob testování, v němž ale použili zastaralou technologii, která nedokázala odhalit množství dnes považovaná za toxická. Nakonec soud prohráli a v dubnu 2018 museli zaplatit odškodné 37 milionů dolarů, informuje deník SME. Skupině 22 žen zase musí vyplatit 5 miliard. Jedná se o brutální částky, které ještě v podobných případech nemusela žádná společnost vyplatit.

I na takové skandály v seriálu poukazují. Podle dostupných dokumentů firma již v 70. letech věděla, že jsou jejich produkty nebezpečné, dokonce navrhla alternativu bez mastku, ale v mnoha zemích dodnes prodává i tu původní verzi. V podobném duchu se nesou i další epizody: případy konkrétních obětí jsou propletené soudními dokumenty, vědeckými studiemi a výpověďmi respondentů.

Ne každý z nich má stejnou kvalifikaci, kromě chemiků či lékařů dostávají prostor i naturopatické lékařky (věnují se alternativní medicíně) či doporučení pro aplikace, které vyhodnocují bezpečnost produktů (které ale americké orgány povolily prodávat).

not so pretty
Zdroj: HBO/zo seriálu Not So Pretty

Kosmetika, která tě připraví o šanci mít děti?

Problémem jsou také látky, které narušují normální fungování hormonů v lidském těle. V dokumentu říkají, že už miniaturní množství má devastační efekt na lidské tělo. Prý stačí množství srovnatelné jen s kapkou vody, tvrdí v jedné epizodě Janet Nudelman, vědkyně, která se věnuje prevenci rakoviny.

Ftaláty a bisfenoly či perfluoroalkylové látky (PFAs) chemici označují jako trvalé chemikálie, protože se nedají ze životního prostředí odfiltrovat. Skutečně ovlivňují produkci hormonů natolik, že dochází ke snížené plodnosti, způsobují také předčasnou pubertu a mohou přejít i do plodu u těhotných. Škodí tak nejen jedné, ale hned několika generacím (jelikož děti se už rodí se zásobami vajíček či spermií).

Dokument je však v tomto bodě velmi sugestivní. Kosmetické chemičky Michelle Wong, Lalita Iyera, Esther Olu a Jen Novakovich v podcastu na seriál reagují se slovy, že ve scénáři cíleně vynechaly důležité detaily. Novakovich na svém webu v samostatném článku upozorňuje, že v kosmetice se vždy používaly jen tři druhy ftalátů. Aktuálně ale už jen jeden, diethylftalát (DEP). 

Ten je podle studie Min Kook Kima z roku 2020 bezpečný: ve studii měřili vystavení nejvyššímu možnému množství, které naměřili v kosmetických produktech, a stále šlo o bezpečné množství pro konzumenty. Tuto informaci ale v dokumentu zamlčeli, a tak to vyznívá tak, že jsou všechny ftaláty v kosmetice životu nebezpečné, a navíc ničí životní prostředí.

V mnohem větší míře jsou ale tyto chemikálie přítomny v jiných věcech: plastových obalech, nádobách na jídlo, kobercích nebo elektronice. Hlavním zdrojem ftalátů, kterým jsou v Evropské unii lidé vystaveni, je jídlo. Kromě toho má Evropská unie pro používání ftalátů v kosmetice i plastových výrobcích podstatně přísnější pravidla než USA.

 

Domů
Sdílet
Diskuse