Jak by změna statusu druhého cizího jazyka z povinného na volitelný ovlivnila žáky i vyučující? Ptali jsme se ministerstva i zástupce těch, kteří se změnou nesouhlasí.
Změna ve školství, kterou někteří označují za revoluční. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) chystá celkovou revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, kterým se řídí výuka v každé škole. Nejdiskutovanější součástí této revize se v posledních týdnech stala možná změna ve výuce jazyků na základních školách. Druhý cizí jazyk by totiž nemusel být povinný. Jaký na to mají názor odborníci, učitelé a samotní žáci?
O co se přesně jedná?
Možná změna ve výuce cizích jazyků je jen jedním z mnoha bodů velké revize rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání (RVP ZV). Proč k revizi vůbec dochází? „Za uplynulých skoro dvacet let od vzniku RVP ZV se mnoho věcí kolem nás změnilo, objevily se nové příležitosti a nová nebezpečí. Přesto RVP ZV zatím procházel jen dílčími revizemi, které ne vždy byly koncepční. Máme řadu informací o tom, jak se (ne)změnila výuka ve školách po předchozí reformě, a o výsledcích našich žáků,“ uvádí Národní pedagogický institut.
Právě navrhovaná změna ve výuce druhého cizího jazyka je jedním z nejdiskutovanějších bodů revize. Podle Expertního panelu, jehož kolektiv hlavní směry revize navrhl, směřují podněty z workshopů i webu revize od učitelů, ředitelů, ale i oborových organizací k návratu dalšího cizího jazyka jako volitelného předmětu. „Mezi důvody, které uvádějí, patří jednak zkušenosti s výukou druhého cizího jazyka u žáků majících problém i se zvládnutím jednoho cizího jazyka, jednak nedostatek pedagogů schopných zvládat výuku druhého cizího jazyka kvalitně,“ uvádí expertní panel.
Panel navrhuje zachovat povinnost škol nabízet žákům další cizí jazyk, ovšem za podmínky, že tento vzdělávací obor bude pro žáky volitelný. „Jsme pro zachování povinnosti nabízet jako Další cizí jazyk angličtinu v případě, že v dané škole se jako první cizí jazyk vyučuje jazyk jiný,“ doplňují experti.
Podle ministerstva jde o krok dopředu
Ministerstvo označuje tuto možnou změnu jako pozitivní. „Žákům zůstane povinný první cizí jazyk a místo druhého se budou moci věnovat předmětům a tématům, kde svůj potenciál uplatní lépe. Vnímáme to jako krok vpřed – ke kurikulu zaměřeného na žáka, kde je žák zodpovědný za své vzdělávání a může si částečně vzdělávací obsah zvolit,“ říká mluvčí resortu Aneta Lednová. Ministerstvo odmítá tvrzení, že by se tímto krokem výuka cizích jazyků rušila. „Opak je pravdou. Tento návrh se snaží výuku jazyků podpořit. Neděje se tak ale povinností, ale volbou žáků, a tím pádem i přijetím spoluzodpovědnosti za vzdělávání,“ doplňuje mluvčí.
Podle expertů tak povede změna druhého cizího jazyka na volitelný k výraznější individualizaci výuky, kdy každý žák bude mít možnost se rozvíjet v oblastech svých zájmů a svého nadání.
Klima teď! Škola potom! Studenti v Praze opět stávkovali za klima (Reportáž)
7. května 2022 6:00
Odpůrci: Nerovnost a xenofobie mohou vzrůst
Kromě podporovatelů změny druhého cizího jazyka z povinného na volitelný existuje samozřejmě i mnoho těch, kteří s krokem nesouhlasí. Společně proti němu postupují především zástupci sdružení učitelů jazyků (angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny a španělštiny) na základních, středních i vysokých školách. Ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN) zaslali otevřený dopis, zorganizovali také petici. Podpořili je také někteří odborníci na výuku jazyků a ředitelé obchodních komor (např. Česko-německé obchodní a průmyslové komory a Francouzsko-české obchodní komory).
Podle Tomáše Klinky, vedoucího Katedry francouzského jazyka a literatury
Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, může mít přesun druhého cizího jazyka mezi povinně volitelné předměty mnoho negativních důsledků.
„Oslabení pozice druhého jazyka bude znamenat, že velká část dětí bude ochuzena o kontakt s jazykovou pestrostí. Ta je cílem Rady Evropy, pomáhá dětem k lepší ekonomické budoucnosti a posiluje jejich schopnost chápat svět jako příležitost ke vzájemnosti,“ říká Klinka a doplňuje, že jazyk si nezvolí hlavně ti, kteří by tyto plusy v budoucnu nejvíce ocenili, tedy děti z horších socioekonomických skupin. „Nerovnost a rozevírání nůžek je již nyní hlavní problém školství v ČR, proč to dál posilovat?“ myslí si pedagog.
Za další negativní jevy, které může krok přinést, označuje Klinka posílení xenofobních tendencí ve společnosti nebo stres žáků i jejich rodin. Navíc u žáků, kterým je okolo jedenácti a dvanácti let, je prý velmi obtížné určit, zda mají nebo nemají jazykové schopnosti. Celkově se podle něj pozice jazyka zhorší vzhledem k tomu, že volitelné předměty jsou samy o sobě málo motivující a bývají v rozvrhu často nasazovány na poslední hodiny.
Další argumenty: MŠMT vs. učitelé jazyků
MŠMT: „Výuka dalšího cizího jazyka (němčiny, francouzštiny, španělštiny, ruštiny nebo italštiny) žáky přetěžuje, je pro ně příliš náročná. Někteří žáci mají problém i se zvládnutím jen jednoho jazyka.“
Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: „Cílem výuky dalšího cizího jazyka je dosažení úrovně A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, tj. základní kompetence a seznámení se zvukovou stavbou daného jazyka, taková úroveň žáky nepřetěžuje. Je třeba připomenout, že v mladším věku si žáci cizí jazyk osvojují snadněji než na střední škole.“
MŠMT: „Není dostatek kvalitních učitelů dalšího cizího jazyka, kteří by dokázali žáky motivovat.“
Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: „Kvalita výuky samozřejmě kolísá a bylo by třeba způsob výuky dalšího cizího jazyka upravit. Ale to se týká i mnoha jiných předmětů. Převedením dalšího cizího jazyka mezi volitelné by navíc pravděpodobně vznikl problém s úvazky učitelů jazyků a hrozilo by, že školu opustí, protože nebudou mít úvazek naplněn. Přitom právě mezi učiteli dalšího cizího jazyka často nacházíme učitele nadšené pro svůj obor, kteří jsou ochotni se žákům věnovat i nad rámec běžné výuky.“
MŠMT: „Jazykově nadaní žáci budou mít stále plně ekvivalentní možnost si další cizí jazyk osvojovat v (povinně) volitelném předmětu.“
Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: „Výuka povinně volitelného předmětu má dle stávající legislativy jiný status než výuka předmětu povinného: povinně volitelné předměty se nepočítají do průměru známek na vysvědčení.“
MŠMT: „To, že volba konkrétního jazyka je zcela v kompetenci školy, vede ke zřejmému důsledku, že mnozí žáci na střední škole nepokračují ve studiu toho dalšího cizího jazyka, který studovali na škole základní. Část žáků pak ve studiu tohoto vzdělávacího oboru nepokračuje vůbec, neboť ve středním vzdělávání je další cizí jazyk povinný pouze pro gymnázia a některé další obory středního vzdělání s maturitou.“
Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: „Toto tvrzení je bohužel pravdivé, ale nejedná se o chybu dalšího cizího jazyka – jde o selhání MŠMT a důsledek nepromyšlené, resp.
neexistující celkové strategie jazykové politiky.“
Srovnání s dalšími státy
Výuka dalšího cizího jazyka se v ostatních státech Evropské unie velmi liší. Kromě zemí, kde je výuka dalšího cizího jazyka povinná na úrovni základního vzdělávání, jsou také země jako Slovensko nebo Bulharsko, kde je povinná až od věku patnácti let. V Irsku, Maďarsku a Německu je další cizí jazyk pouze volitelný a ve francouzsky mluvící části Belgie, Španělsku, Švédsku a Chorvatsku je další cizí jazyk pro žáky volitelný, ale škola ho
musí žákům povinně nabídnout.
„Obecně se v průběhu let počet států s povinnou výukou dalšího cizího jazyka v Evropě zvyšuje, jsou však i státy (např. Slovensko), které od povinnosti výuky dalšího cizího jazyka v základním vzdělání ustoupily a posunuly její zahájení až na úroveň vzdělávání středního,“ uvádějí experti, kteří stojí za zprávou o hlavních směrech revize.
Na Slovensku ztratil další cizí jazyk status povinného předmětu v roce 2015. Podle zastánců zachování povinného druhého jazyka má dnes ale negativní důsledky: „Dopad
této změny se projevil v následujících letech: ve školním roce 2017/2018 se žádný další cizí
jazyk vůbec nevyučoval v 16 % škol. Rok 2019 ukazuje, že si slovenské Ministerstvo školství negativní důsledky změny statusu dalšího cizího jazyka uvědomuje, např. od školního roku 2019/2020 byla na Slovensku zrušena povinnost nabízet angličtinu jako první cizí jazyk, a mohou se tak nabízet i jazyky jiné, např. němčina nebo francouzština.“
