Přemýšlíš, že si po maturitě chvíli odpočineš? Máme pro tebe odpovědi na důležité otázky ohledně roku volna.
Maturita skončila úspěchem, ale po obdržení výsledků zkoušky dospělosti přichází ještě o poznání větší test. Je potřeba se rozhodnout, na jakou školu půjdeš a co budeš po zbytek života dělat. Na tvá bedra najednou spadá obrovský tlak a očekává se, že si svou dráhu dokážeš zodpovědně vybrat. Mnoho mladých lidí se v současnosti rozhodnout jednoduše nedokáže, a proto si před nástupem na vysokou školu vezmou rok volna, v angličtině známý jako gap year.
V roce volna vidí studenti možnost nabrat cenné zkušenosti, cestovat a především získat čas na rozhodnutí a poznat sebe sama. Níže se podíváme na zkušenosti českých i zahraničních studentů, kteří si svůj gap year mezi maturitou a nástupem na vysokou školu, případně během vysokoškolského studia, vzali.
Doufáme, že ti článek pomůže udělat si lepší představu o své budoucnosti. K tomu, abychom mohli vytvářet přínosný obsah, nám pomáhají naši předplatitelé. Pokud nás chceš podpořit i ty, přidej se k nim a pořiď si předplatné nebo si přes SMS odemkni články, které tě budou nejvíce zajímat.
Proč si lidé gap year berou?
Důvodů, proč si po maturitě vzít rok volna, je mnoho. Studenti čerstvě po maturitě často hovoří o potřebě sebepoznání, nesvázaného cestování nebo touze naučit se během pauzy od školy nový jazyk.
Podle průzkumu American Gap se většina dotázaných studentů (92 %) shoduje právě na potřebě sebepoznání a rok volna po maturitě si berou, aby nabrali nové zkušenosti. Na druhém místě (85 %) je touha po cestování a poznávání nových kultur. Rodiče přitom v jejich rozhodnutí podporovali jen necelou třetinu studentů. Podpory od kariérních poradců nebo škol se dočkalo jen 9 % dotázaných.
Ještě o něco důležitější přínos tohoto výzkumu spočívá v tom, že 81 % dotázaných by doporučilo rok volna i dalším studentům, protože během něj získali přesně to, co očekávali, ať už byla jejich motivace jakákoliv. Mezi největší přínosy tito studenti zpětně řadili právě velké množství zkušeností, které během roku volna získali. Ve srovnání s lidmi, kteří po střední škole pokračovali přímo na vysokou, vykazovali „gappeři“ také vyšší spokojenost ve svých zaměstnáních nebo akademických rozhodnutích.
„Po třech měsících jsem musela ze školy odejít,“ říká Pája
Pája po maturitě nastoupila na vysokou školu, kde studovala management cestovního ruchu. Kvůli matice a ekonomice se ale po třech měsících rozhodla studium přerušit – zjistila, že jí obor není tak blízký, jak si na počátku myslela. V rozhodnutí odejít ze školy ji prý většina lidí v jejím okolí podpořila, protože v něm viděla nové příležitosti a zážitky. Později si našla práci v cestovní kanceláři, která jí prý otevřela nové obzory.
„Prodávala jsem zájezdy. Tahle práce pro mě byla skvělá, jelikož jsem dělala něco v oboru cestovního ruchu, kterému se již dlouhá léta aktivně věnuju. Ale také mi šly prodeje a měla jsem skvělé místo na pobočce v mém městě. Načerpala jsem tady zkušenosti, zjistila, kam lidi nejvíce jezdí, kde se pohybují ceny různých destinací a co je mezi normálními Čechy oblíbené. Tohle bylo skvělé. A na gap yearu mi nevadilo nejspíš nic. Do června mi zůstal statut studenta, a tak jsem mohla na ISIC čerpat slevy na jízdné,“ popisuje Pája.
Přiznává, že když se pak vrátila do školy, start nebyl úplně nejjednodušší. Sama o sobě prohlašuje, že není příliš studijní typ, ale nakonec se jí s trochou vůle podařilo s nově započatou akademickou drahou vypořádat.
„Díky gap yearu jsem měla čas si v hlavě utřídit, jestli chci ještě studovat dál, a měla jsem spoustu času pořádně si rozmyslet, co vlastně chci studovat a kde to chci studovat. Měla jsem tedy čas na to projít si detailně všechny obory, které jsem si vybrala na univerzitě, a taky jsem pak měla čas se připravit na přijímací zkoušky. Podala jsem si čtyři přihlášky a tři z nich vyšly.
Gap year určitě doporučuji. Člověk má možnost si trochu utřídit myšlenky a zjistit, kdo je a co chce. Jestli dále studovat – v mém případě co –, nebo jestli už nastoupit do stálého zaměstnání. Já absolutně nelituji. Studují nyní obor, který mě baví a jde mi. Díky novým přátelům jsem už na druhém Erasmu a rozhodně nelituji toho, že jsem měla odvahu odejít z jedné výšky. Čekala na mě totiž jiná a mnohem lepší,“ uzavírá Pája svůj příběh.
„Nevěděla jsem, co studovat, obor jsem našla v zahraničí,“ říká Melanie
„Po gymplu jsem nevěděla, co studovat,“ řekla REFRESHERu Melanie. „Vlastně mi ani český vzdělávací systém a učení se nazpaměť nedávaly smysl. Být sama se sebou mi pomohlo si uvědomit, co v životě chci a nechci. Pobyt s novými lidmi a v nových zemích mi pomohl si vyjasnit, jak chci nebo nechci žít. Zároveň zkoušením nových věcí a podstupováním výzev se člověk hodně naučí. Za rok se toho dalo hodně stihnout a zjistit, co vlastně v životě chci.“
Během svého roku volna Melanie nabírala zkušenosti převážně v zahraničí, kde si zlepšila jak angličtinu, tak i němčinu. Rok volna jí ale prý primárně pomohl zjistit, co v životě chce dělat, a čemu se naopak věnovat nechce.
„Odletěla jsem do USA hlídat tři děti, poznala tam plno krásných míst, nové lidi, zlepšila si angličtinu a zjistila, že americký sen není žádný sen. Na zimu jsem odjela do Rakouska, kde jsem dělala instruktorku lyžování. I tam jsem našla nové lidi a poznala novou kulturu. Vedle toho jsem si zkusila práci, která mě naplňovala, zlepšila si němčinu, vydělala si na ‚studenta‘ slušné peníze,“ popisuje zážitek ze svého gap yearu Melanie.
Nástup do školy s sebou podle ní nesl i dávku obav. Z gymnázia neměla příliš dobré zkušenosti se vzděláváním a nevyhovoval jí český systém vzdělávání. „Obávala jsem se toho, protože jsem z gymplu neměla dobré zkušenosti. Byl by pro mě problém nastoupit do českého školství. Ale na studium v Holandsku jsem se těšila a zároveň se i trochu obávala, jak to vše zvládnu,“ říká Melanie. „Všichni vrstevníci už začínali studovat a já už přemýšlela dopředu, že budu končit VŠ později než všichni ostatní. Taky jsem se bála, že po gap year se už ke studiu nebudu chtít vrátit,“ doplňuje.
Ani ona prý zpětně nevidí žádná negativa roku volna. Zdůrazňuje také, že v současnosti neexistují tak náročné podmínky pro cestování co se peněz týče. Letenky do mnoha částí světa lze koupit relativně levně a ubytování lze přes sdílené byty sehnat poměrně pohodlně. Gap year je za Melanii zkušenost, kterou by mladým lidem jednoznačně doporučila.
„Chvíli jsem ze sebe měla nepříjemný pocit,“ říká Tereza
Tereza, která pracuje v REFRESHERu jako Brand Engagement Executive, začala studovat ekonomii během covidových restrikcí. Brzy si ale uvědomila, že jí je obor poměrně vzdálený, a proto se po zimním semestru rozhodla dát si pauzu a rozmyslet se, jakým směrem se dále vydá. „Teď se učím na přijímačky na pedagogickou fakultu. Chci se vrátit k mé milované historii, budu studovat dějepis a společenské vědy na pedagogické fakultě,“ říká Tereza.
Rozhodnutí přestat ekonomii studovat ale podle jejích slov nebylo nejjednodušší. Poté, co ze školy odešla, se cítila nepříjemně. „Brala jsem to jako osobní selhání a cítila jsem se nepříjemně i vůči rodičům, kteří mě nejen finančně podporovali. Nakonec jsem si ale uvědomila, že se nic hrozného neděje. Prostě jsem se jen špatně rozmyslela. Rodiče to naštěstí nakonec pochopili. Možná i proto, že ani jeden z nich nedělá to, v čem se vyučili.“
Jako největší pozitiva uvádí Tereza čas, který člověk s pauzou od školy získá. Najednou získá rok na to zjistit, co ho v životě baví a čemu se chce věnovat. Navíc bez toho, aby se musel věnovat škole a o životě přemýšlet „ve volném čase“. Tím, že rok volna dá studentům tuto možnost detailně si všechno rozmyslet a rozhodnutí učinit s rozvahou, se zvyšuje možnost, že nakonec skutečně najde svůj vysněný obor.
„Celkem lituji, že jsem si gap year nevzala už právě o rok dříve, i když je pravda, že se s ním pojí i určité povinnosti. Najednou přijdou všechny věci, které se s dospělostí pojí. Už nejsi student, a tak musíš dávat pozor na sociální, zdravotní a podobně,“ říká Tereza. Návratu do školy se prý nebojí. Naopak se těší, že bude konečně studovat to, co ji naplňuje a k čemu má blízko.
Rok volna může přinést i řadu negativ
Z výpovědí studentů, kteří si po skončení střední školy od své akademické kariéry „odpočinuli“, to vypadá, že rok volna by si po maturitě měl vzít každý. Existují vůbec nějaké negativní stránky, které může roční pauza přinést? Podle materiálů Post University, vysoké školy v americkém Connecticutu, se negativní dopady liší případ od případu.
Jedním z nejčastějších, se kterým se studenti mohou potýkat, může být nepochopení ze strany přátel nebo rodiny. Pokud gap year zvažuješ, je podle školy důležité o svém rozhodnutí s nechápavým okolím trpělivě rozmlouvat. Je třeba zdůrazňovat, že rozhodnutí studium přerušit nutně neznamená, že svou akademickou dráhu opouštíš.
S přerušením studia také souvisí možnost, že se ti na akademickou půdu nebude chtít vrátit. S načerpáním nových zkušeností a získáním určitého nadhledu se také může vytratit určitá dynamika a chuť se vzdělávat, která s nástupem na novou školu přichází. Chuť studovat ale většinu studentů neopouští a po roce práce do školy většina nastupuje s chutí a často ji dodělá úspěšněji, než lidé, kteří nastoupili „včas“.
Stejně tak je důležité zmínit, že velmi záleží, jak student svůj gap year využije. Jestli jej stráví prací, nabere nové zkušenosti, pozná, co jej baví a vydělá si i nějaké peníze navíc, nebo jej stráví cestováním, které nabízí možnost poznat nové kultury, zlepšit se v jazycích, ale je finančně o poznání náročnější. I to je potřeba vědět s předstihem a svůj gap year si pečlivě naplánovat.
Mám si tedy gap year vzít?
Pokud si od školy potřebuješ na chvíli odpočinout nebo cítíš, že by se ti hodil čas na sebepoznání, gap year ti může být doopravdy přínosný. Na druhou stranu je rok poměrně krátká doba a může se stát, že uteče, aniž by se ti velkého sebepoznání dostalo.
Kariérní poradkyně Jana Římanová v rozhovoru pro Radio Wave zdůrazňovala, že gap year má smysl pouze v případě, když je dobře využitý. Vyplatí se převážně těm studentům, kteří chtějí studovat jazyk nebo získat zkušenosti v pracovním oboru. Pokud chceš po maturitě své studium přerušit a zároveň zůstat v Česku, je podle Římanové dobrou volbou jazykové pomaturitní studium.
Během roku volna si můžeš také vyzkoušet nulté ročníky na vysokých školách v oborech, které tě zajímají, nebo se podívat na pracoviště, kde budeš v budoucnu třeba usilovat o práci. Stále je ale důležité mít před sebou cíl v podobě studia a buď se připravovat na školu, na kterou se ti nepodařilo dostat, nebo sbírat informace o jednotlivých oborech a včas a intenzivně uvažovat o tom, kam se posuneš. Gap year rozhodně není dobré brát si bez toho, že si ho opravdu poctivě naplánuješ.
Co během roku volna můžu dělat?
Jak avizovala Jana Římanová, gap year má dvě smysluplné náplně. Tou první je cestování a učení se jazyka, druhou může být získávání nových pracovních zkušeností a příprava na budoucí studium. Pokud se tě týká ta druhá varianta, rozhodně se vyplatí prozkoumat možnosti návštěvy vysněného pracoviště. Ať už pomocí různých stáží, nebo přímým spojením například přes sociální sítě. Ne vždy to musí vyjít, ale mnoho zaměstnavatelů bývá otevřených.
Pokud tě spíš láká vycestovat, nemusíš svůj „vzdělávací výlet“ nutně řešit na vlastní pěst. Mnoho zemí nabízí speciální programy, jež místní organizace vytvořily přesně pro studenty, kteří po skončení střední chtějí cestovat, trochu pracovat a zdokonalit se v jazyce. Existují společnosti, které ti v plánování pomohou, přičemž řada z nich nabízí minimálně bezplatnou konzultaci.
Gap year tedy může být skvělou zkušeností v oblasti získávání zkušeností a uvědomění si, co vlastně v životě chceš dělat. Bez pečlivého plánování tě ale může uvrhnout do ještě bezvýchodnější situace, než ve které se můžeš nacházet po maturitě. Pokud můžeš, určitě doporučujeme vyhledat dobrého kariérního poradce, který ti v rozhodování pomůže.
