Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
31. května 2022 7:00
Čas čtení 8:43
Radim Šlechta

Rostlinná strava může předejít nádorům, veganům se ale častěji lámou kosti, tvrdí vědkyně Eliška Selinger

Rostlinná strava může předejít nádorům, veganům se ale častěji lámou kosti, tvrdí vědkyně Eliška Selinger
Zdroj: Jana Marie Knotová/se souhlasem Elišky Selinger
REFRESHER VEGANSTVÍ
Uložit Uložené

Rozhovor s lékařkou a vědkyní Eliškou Selinger.

Veganství se stává stále populárnějším způsobem stravování. Lidé se vzdávají živočišné stravy z etických nebo environmentálních důvodů, okolo rostlinné stravy se ale dlouhou dobu vede diskuse o udržitelnosti. Mohu se vzdát masa, mléka a vajec a být zdravým člověkem s udržitelným způsobem života? Důležité odpovědi našel výzkum vědců, kterého se účastnila také lékařka a výzkumnice Eliška Selinger.

Ve své studii shromáždila všechny důležité poznatky o veganské stravě z dříve realizovaných studií. Ty často porovnávaly veganskou stravu s tou omnivorní (kdy člověk konzumuje všechny živočišné výrobky) a výsledky se ukázaly jako zajímavé. Vegani mají podle studie sklony k vyšší lámavosti kostí, zato bývají zdravější, pokud jde o kardiometabolické ukazatele. U veganů se dokonce objevil trend nižšího výskytu některých nádorových onemocnění.

S Eliškou jsme prošli zajímavé poznatky, které rozsáhlá studie přinesla, a snažili se odpovědět na otázku, zda je veganství udržitelnou cestou, jaká rizika s sebou nese a jak těmto rizikům předejít. 

Doporučeno
Síť oblíbených pražských bister vlastní radikální náboženský kult. Pátrali jsme po jeho stopách v Česku Síť oblíbených pražských bister vlastní radikální náboženský kult. Pátrali jsme po jeho stopách v Česku 19. února 2024 8:00

Vaše studie přinesla několik zajímavých poznatků, co se týče zdravotních přínosů a rizik veganské stravy. Kdybychom je měli shrnout do jedné jediné odpovědi – vyplatí se být veganem?To je důležitá, ale poměrně komplexní otázka. Záleží, z jakého úhlu pohledu se na veganství budeme dívat. Pokud se rozhodnete přestat jíst živočišné produkty, protože se nechcete podílet na utrpení zvířat, tak ano. Dospělý člověk takové stravování v pohodě přežije. Vyplatí se to i z environmentálního hlediska. U toho je debata složitější, protože záleží, kde člověk žije nebo jaké má možnosti stravování. Hrubě ale můžeme říct, že pokud chtějí lidé na této planetě zůstat, budou muset jíst víc jako vegani a méně jako nevegani. 

U omnivorů může docházet k takzvanému paradoxnímu efektu obezity. To znamená, že když máte trochu nadváhu nebo obezitu, kosti se vám lámou méně.


Co zdravotní pohled, který vaše studie zkoumala?Tento aspekt pořád ještě zkoumáme, ale zdá se, že veganství má mnohé zdravotní výhody. Mezi ně typicky patří třeba lepší kardiometabolické zdraví. Vypadá to, že vegani mají méně infarktů, nižší cholesterol a nižší glykovaný hemoglobin.


Kde jsou plusy, tam ale existují i minusy. U veganů i vegetariánů nás trochu zlobí vyšší lámavost kostí. Navíc nevíme, jestli představuje jediné riziko. Předpokládám, že při dalším zkoumání najdeme vícero rizik. To ale znamená, že jim lépe porozumíme a dokážeme jim snadněji předejít.

Eliška Selinger
Zdroj: Jana Marie Knotová/se souhlasem Elišky Selinger

Vyšší riziko fraktur bylo jedním z klíčových nálezů, který vaše studie přinesla. Ví se, co ho způsobuje?S kostmi je to trochu delší story. V minulosti měli kolegové z Německa studii, které jsme se také účastnili a která zkoumala vegetariány. I u nich se vyšší riziko zlomenin objevilo, což je zajímavé, protože vegetariáni třeba mléčné výrobky jedí, takže by logicky neměli mít problémy s vápníkem.


Ukázalo se, že tento problém způsobovala váha, kterou měli vegetariáni obecně nižší. U omnivorů může docházet k takzvanému paradoxnímu efektu obezity. To znamená, že když máte trochu nadváhu nebo obezitu, kosti se vám lámou méně. Nejspíš za to může lepší výživa nebo izolace kostí. Je ale potřeba to dále zkoumat.


Momentálně spekulujeme také právě o dostatku vápníku v těle. U nás jsme zvyklí konzumovat mléčné výrobky, které vegani ze zjevných důvodů vynechávají. Některé studie, se kterými jsme pracovali, kontrolovaly i příjem vápníku a zjistily, že ani s dostatkem vápníku riziko vyšší lámavosti zcela nemizí.

Doporučeno
3 užitečné tipy, jak v domácnosti ušetřit životní prostředí, aniž by ses musel*a omezovat 3 užitečné tipy, jak v domácnosti ušetřit životní prostředí, aniž by ses musel*a omezovat 14. srpna 2023 16:30

Spekuluje se i o vitamínu D, jehož hladina ale také není u veganů nějak výrazně nižší. V neposlední řadě se řeší i bílkoviny, které se ale taky nejeví jako jediný faktor, nebo rozdílná fyzická aktivita. Úplné zodpovězení tohoto problému je tedy otázkou dalšího výzkumu.


Pokud vás dobře chápu, tak i přesto, že vápník nebo vitamín D nejsou jedinými faktory, je třeba si je přesto hlídat, protože určitou míru rizika snižují?Přesně tak. Je důležité upozornit, aby si lidé hlídali dostatek živin, které na kosti mají dobrý vliv. To znamená pohlídat si vápník, vitamín D, bílkoviny, … Je ale třeba dbát i na zdravý pohyb, protože když člověk stále leží na gauči, jeho kosti nebudou v pohodě, ani když jí zdravě.


Taky je potřeba říct, že výživově je lepší vyhnout se suplementům, pokud nejsou opravdu nutné. Komplexní potravina je o mnoho lepší, protože obsahuje více vitamínů a minerálů naráz. 


Pokud se bavíme o vápníku, je důležité dostatečně přijímat potraviny, které jsou ve veganské stravě jeho přirozeným zdrojem. To ale není mák, jak si spousta lidí myslí. Ten má sice vysoký obsah vápníku, ale zato nízkou vstřebatelnost. Daleko lepší je košťálová zelenina čili kapusta, brokolice, … U té není obsah tak vysoký, ale zase má vyšší vstřebatelnost, dokonce i lepší než mléko. Pak existují fígle jako pití neflitrované kohoutkové vody, pomohou i některé minerální vody nebo některé druhy tofu, které jsou srážené vápníkem.


Když už by někdo chtěl vápník suplementovat, je lepší koupit si alternativy mléčných výrobků, které o něj jsou obohacené. Jak vidíte, pokud se bavíme o vápníku, jeho zdroje existují i ve veganské stravě, a není tedy potřeba sahat hned po tabletách.


Jsou případy, kdy je po tabletách potřeba sáhnout? Vitamín B12 je must have a potvrzují to studie, některé i na dětech. Je v nich vidět, že vegani, kteří suplementují B12, mají i z dlouhodobého hlediska stejnou hladinu jako omnivoři.


Tento vitamín musí člověk brát, protože ve veganské stravě není. Jediný, kdo umí B12 produkovat, jsou bakterie, které do sebe dostaneme buď tak, že budeme jíst „špínu“, nebo na to musíme jít přes zvířata. V momentě, kdy člověk žije v „hygienickém prostředí“, B12 mu chybí. 


Je přitom důležité, aby vegani doplňovali B12, a ne multivitamíny. Když si koupíte B komplex, B12 tam bývá méně než jiných béček. Vegané se pak překrmí béčky, která nepotřebují, a B12, kterou potřebují, jim chybí. Jeho dávka navíc musí být vyšší než denní dávka. Může se jednat až o padesátinásobek této denní dávky. Kapacita toho, co tělo vstřebá, je omezená, takže je třeba vzít si vyšší než doporučenou denní dávku…


Když jsem se vás na začátku ptal, jestli se vyplatí být veganem, řekla jste, že se ten životní styl dá přežít. Skoro to vypadá, jako by byl ochuzený o nějaký život…Tak to není. Veganská strava bývá barvitá, dokonce i když člověk nevyužívá alternativy masných a mléčných výrobků. Může být dokonce pestřejší než strava omnivorní, minimálně než omnivorní česká.


Zeleniny existuje ohromné množství druhů a chuťově se liší. Když se s nimi člověk naučí vařit, objeví spoustu zajímavých chutí a inspiraci najde v mnoha světových kuchyních. Vlastně bych každému doporučila si veganskou stravu na nějaký čas zkusit, protože si snadno rozšíříte chutě, které znáte.


Vy osobně jste veganka. Proč jste na rostlinnou stravu přešla?Já byla dřív vegetariánka a předtím reduktariánka. Už dlouho jsem se zajímala o životní prostředí, takže moje motivy byly hlavně environmentální. Později jsem navíc zjistila, že velkochovy nejsou úplně růžové ani pro mléčné krávy nebo slepice. Viděla jsem, že se ke zvířatům nechováme úplně dobře, ale nevěděla jsem, jestli je veganství dlouhodobě udržitelný způsob stravování.

Eliška Selinger
Zdroj: Jana Marie Knotová/se souhlasem Elišky Selinger


Závěry poslední studie ukazují, že udržitelný je, a dokonce ukazují, že rozdíl mezi veganskou a neveganskou populací není, až na pár aspektů, moc značný. Co toto zjištění znamená pro vás jako pro veganku i vědkyni? Není to trochu zklamání?Pro mě je to zajímavý výsledek. Stravovací návyky veganů a omnivorů jsou odlišné, takže se daly očekávat větší rozdíly. Je samozřejmě otázkou, s kým jednotlivé studie vegany srovnávaly. Vyskytovaly se v nich různé populace. Je možné, že pokud bychom vegany srovnávali s běžným omnivorem v Česku, rozdíl bude větší.


Kromě toho si myslím, že výsledky pomohou v diskusi právě o udržitelnosti veganství. Většina lidí se vzdává živočišných produktů hlavně z etických důvodů a potřebují vědět, jestli je jejich nový způsob stravování „nezabije“, a výsledky ukázaly, že ne.


Kromě udržitelnosti se ukázaly i další pozitivní dopady veganské stravy, třeba právě z hlediska kardiometabolických ukazatelů. Jak veganství ovlivňuje zdraví pozitivně?Vegani mají nižší tendence k diabetickému onemocnění nebo některým srdečním chorobám. To je oproti omnivorní stravě podstatný rozdíl, protože nás tyto choroby hodně zabíjí. 


Podstatná je také tendence nižšího výskytu některých typů nádorů u veganů. Tyto rozdíly jsou zatím ve stádiu, kdy bychom řekli, že existuje jakýsi trend. To způsobuje především nedostatek veganů ve studiích, které v dané problematice existují. Dá se ale předpokládat, že v horizontu let budeme mít lepší odpovědi než teď, protože populace veganů roste.

Varovala bych před předpokladem, že se vegan zákonitě chová zdravěji než omnivor. Jsou vegani, kteří kouří nebo hodně pijí.


Většina nálezů, které vaše studie přináší, má poměrně nízkou jistotu důkazů (CoE). Nejčastěji se pohybuje v kategoriích low a very low. Pokud se podívám na výsledky a toto tam uvidím, jak si mohu výsledky interpretovat?Je potřeba vědět, jak se jistota důkazů určuje. Každá studie má metodologické limitace. Na papíře si můžeme designovat ideální studie, ale realita ideální není. Právě tento ukazatel pomáhá se realitě přiblížit.


Má ale limitace. Například v tom, že penalizuje observační studie, tedy ty, kdy vědci určitě jevy „jenom“ pozorují. Tyto studie mohou být skutečně náchylnější ke zkreslení, ale v rámci výživy z praktických důvodů vycházíme hlavně z observačních studií. Proto se často nacházíme v nižších jistotách důkazů. Oproti randomizovaným kontrolovaným studiím ani nemáme často šanci dosáhnout vyšší kvality důkazů.


Věda navíc ještě nemá dostatek studií, protože v minulosti nebyla veganská populace tak hojně zastoupená jako dnes. Limituje nás také, že některé studie započítávají i další faktory, jako je kouření, příjem alkoholu nebo pohyb, ale ne všechny studie jsou takové. 


Pokud se ale bavíme o dvou hlavních nálezech, což je kardiometabolické zdraví a lámavost kostí, jsou to poměrně pevné výsledky.

Eliška Selinger
Zdroj: Jana Marie Knotová/se souhlasem Elišky Selinger


Kromě těchto dvou klíčových nálezů jsou i nějaké další, které považujete za přínosné?Primární přínos naší studie je, že je všechno na jednom místě. To je strašně důležité, protože z ní můžeme vycházet a budovat další výzkum. Také v ní vidíme, jaká data nám chybí. Vidíme, že v určitých oblastech existují primární studie, ale často jich není dost.


Typickým příkladem jsou studie na dětech, u kterých jsme bohužel neměli dostatečné množství dat, a nemohli je tak do té své studie zahrnout. Tušili jsme, že výzkum v této oblasti trochu pokulhává, ale teď to máme ověřené. Také chybí studie o těhotných ženách vegankách, kterých přibývá, a je důležité vědět, jaká rizika těhotné veganky mají. 


Z vědeckého hlediska bylo zajímavé pozorovat, jak se jednotlivé studie popraly s matoucími faktory, jako je třeba zmiňované kouření, což člověku může napovědět, na co si ve své práci dát pozor.

Zdravý talíř vypadá pro všechny zhruba stejně. Polovinu tvoří ovoce, zelenina v tepelné i syrové úpravě, čtvrtinu příloha, kvůli minerálům a vitamínům ideálně celozrnná, a nějaká bílkovina.


Dá se obecně říct, že se vegané více zabývají svou stravou a mají tendence být zdravější?Ano a ne. Tvrdá data na to minimálně z Čech nemáme. Dá se ale předpokládat, že když se člověk rozhodne s živočišnými produkty přestat, dostane se do bodu, kdy si bude chtít přečíst, co má jíst. V tu chvíli už se nutričně vzdělává a začíná si dávat na stravu větší pozor, protože ví, že potřebuje hodně bílkovin, zmiňovaný vitamín B12 a podobně.


Varovala bych ale před předpokladem, že se vegan zákonitě chová zdravěji než omnivor. Jsou vegani, kteří kouří nebo hodně pijí. V průměru asi veganská populace žije zdravěji, ale není to pravidlo.


Pokud se teď někdo rozhodne přejít na rostlinnou stravu, ať už na základě dat z vaší studie, nebo z etických či environmentálních důvodů, co by si měl ohlídat?Obecně říkám, že zdravý talíř vypadá pro všechny zhruba stejně. Polovinu tvoří ovoce, zelenina v tepelné i syrové úpravě, čtvrtinu příloha, kvůli minerálům a vitamínům ideálně celozrnná, a nějaká bílkovina. Tu u veganů představuje převážně luštěnina. To vše doplněno o zdravý tuk jako ořechy a semínka, řepkový olej, olivový olej... K tomu je dobré přidat vitamín B12, přes zimu vitamín D, zařadit fortifikované produkty na vápník a košťálovou zeleninu. Takto se dá více méně přežít.


Pokud bychom chtěli jít do většího detailu, měl by si člověk hlídat dostatečný příjem jódu. Koupit si klasickou sůl s jódem a občas používat i mořské řasy. Zdravotně rozdíl mezi veganem a člověkem, který si dá sem tam rybu nebo maso, moc nebude, ale z environmentálního hlediska i z etického hlediska určitě existuje.


Mluvili jsme o nedostatku dat v některých oblastech. Na co by se v blízké budoucnosti měla věda zaměřovat, abychom se o veganském stravování dozvěděli ještě víc?My se v současnosti v rámci studie Kompas věnujeme rodinám. Zkoumáme, jaké stravovací návyky obecně mají, jak se stravují děti a jaké na ně má jejich strava dopady. O rodinách toho totiž zatím příliš nevíme.


U veganů také odebíráme vzorky a o jejich mikrobiomu existují zajímavá data, která ukazují, že jsou vegani skutečně trochu jiní než omnivoři. To bude zajímavé, protože tato data mohou objasnit výsledky některých studií.


Dále v současné chvíli nemáme v Česku aktualizovaná oficiální nutriční doporučení ani pro omnivory, natož pro vegetariány nebo vegany. Nevíme, jak se o vegetariána nebo vegana starat. Z důvodu růstu populace, která maso a živočišné výrobky odmítá, je důležité mít i určité praktické nástroje, které v této oblasti pomohou. Proto máme i projekt VEGANScreener, kde se na základě dat snažíme vyvinout nástroj pro screening rostlinné stravy. Vegani, a nejen ti by si s jeho pomocí mohli ověřit, zda skutečně jedí správně.


Abych to tedy shrnula. Potřebujeme získat víc dat o rizikové populaci typu dětí, těhotných žen, …, více porozumět tomu, co se děje z hlediska mikrobiomiky a metabolomiky a na základě toho pracovat na praktických výstupech.

Domů
Sdílet
Diskuse