Rafael Nadal ovládl rekordní dvaadvacátý grandslamový turnaj a zapsal se tak zlatým písmem do historie tenisu. Kvůli zdravotním problémům je ale pokračování jeho snové kariéry nejisté.
Roger Federer, Novak Djoković, Rafael Nadal. Dobře známá velká trojka, která vládne tenisovému světu už dlouhé roky. Fanoušci tohoto sportu se ne vždy dokáží shodnout, který z těchto tří by mohl nosit titul nejlepšího tenisty všech dob. Španěl Rafael Nadal ale svým soupeřům přece jen v tomto směru trochu utekl. Vyhrál totiž rekordní dvaadvacátý grandslamový titul. Dnes šestatřicetiletému králi antuky přitom prorokovali, že s tenisem skončí brzy. Závěr kariéry hvězdného tenisty se ale možná skutečně blíží. Na vině mohou být zdravotní problémy.
Brzký vstup mezi elitu
Tenisu se rodák z Mallorky věnoval od raného dětství. Raketu vzal poprvé do ruky ve třech letech. Když mu bylo deset, zjistil, že ačkoli je pravák, silnější tenisové údery zvládá druhou rukou. V tom, aby začal hrát forhend levou rukou, ho podpořil i jeho strýc a zároveň první trenér. Kromě tenisu se ale Rafael na velmi vysoké úrovni věnoval i fotbalu. Jednoho dne se ale musel rozhodnout, kterému sportu dá přednost. A jak víme, rozhodl se pro tenisové kurty.
Do světa profesionálního tenisu vstoupil už v patnácti letech. Svůj premiérový zápas na okruhu ATP absolvoval v roce 2002 na rodné Mallorce. Rovnou ho vyhrál a stal se tak teprve devátým hráčem v historii, kterému se to povedlo ještě před dovršením šestnácti let věku.
V průběhu následujících let zaznamenal Rafael Nadal ohromný progres a bylo jasné, že z tohoto teenagera bude jednou velká hvězda. Při svém debutu na Wimbledonu v roce 2003 se po Borisi Beckerovi stal nejmladším hráčem, který se probojoval do třetího kola. Velmi platným hráčem byl v té době také v týmových soutěžích. V nich dosáhl na první ATP titul v roce 2003 v Umagu, když zvítězil společně s parťákem Álexem Lópezem Morónem. První ATP titul ve dvouhře vyhrál v srpnu 2004 na Orange Warsaw Open v Polsku.
Průlomový byl pro Nadala rok 2005. V něm totiž dokázal, že na antukovém povrchu bude jednou jen těžko porazitelný. Mladý Španěl postupně ovládl turnaje v Brazílii, Monte Carlu, Barceloně a Římě. Vyhrál dvacet čtyři v jedné řadě, čímž překonal rekord Andreho Agassiho v počtu po sobě jdoucích vítězství v zápasech, kterých dosáhl hráč v teenagerovském věku. Trofej tehdy Nadalovi utekla jen v Miami, kde se ve finálovém zápase musel sklonit před tehdy vládnoucím Rogerem Federerem.
Na Roland Garros do Paříže už Nadal cestoval jako pátý hráč světa a možný favorit na zisk trofeje. A to se mu povedlo. Svůj první grandslam ve Francii vybojoval, když mu bylo pouhých devatenáct let. A až na několik výjimek, které bychom spočítali na prstech jedné ruky, před sebe na pařížské antuce nikoho nepustil.
(Nejen) antukový král
Že je French Open Nadalovým královským turnajem, je při pohledu do historických tabulek zřejmé. Po svém debutovém vítězství v roce 2005 si totiž Španěl z Paříže odvezl už celkem čtrnáct trofejí, a je tak rekordmanem, co se týče počtu titulů z jednoho jediného grandslamu. Na trůn za dlouhých osmnáct let pustil jen tři soupeře – Švýcary Rogera Federera (2009), Stana Wawrinku (2015) a Srba Novaka Djokoviće (2016, 2021).
Rafael Nadal ale v průběhu své kariéry dokázal, že není jen mužem jednoho turnaje. Postupně přidal dva tituly na Australian Open (2009, 2022), dvakrát ovládl také Wimbledon (2008, 2010). Čtyřikrát se mu podařilo triumfovat na US Open (2010, 2013, 2017, 2019). V celkovém počtu grandslamových titulů (22) tak v letošním roce dokázal odskočit od věčných rivalů Federera i Djokoviće, kteří jich mají shodně dvacet.
Rafael Nadal je také držitelem olympijského zlata, které vyhrál v roce 2008 v Pekingu. Jediný turnaj, ve kterém mu nejcennější trofej unikla, je Turnaj mistrů. Tam došel dvakrát do finále. A kteří hráči se stali jeho přemožiteli? Samozřejmě že Roger Federer a Novak Djoković.
Vyjmenovat všechny triumfy, prvenství a rekordy Rafaela Nadala by trvalo dlouho. Zlomek z nich ti přinášíme ve stručné tabulce:
Statistiky Rafaela Nadala (RN):
| Typ statistiky: | Počet: | Umístění RN v historických tabulkách: |
| Počet grandslamových titulů (Australian Open, French Open [Roland Garros], Wimbledon a US Open) | 22 | 1. |
| Počet titulů celkem | 92 | 4. |
| Počet vítězství v Davis Cupu | 5 | 1. |
| Počet odehraných zápasů (dosud pouze aktivní tenisté) | 1090 | 2. |
| Počet vyhraných zápasů (dosud pouze aktivní tenisté) | 903 | 2. |
| Zápasová procentuální úspěšnost (všechny typy povrchů) | 83,45 % | 1. |
| Série zápasové neporazitelnosti (antukový povrch) | 81 zápasů (2005–2007) | 1. |
| Žebříček ATP (1. místo) | 209 týdnů celkem | 6. |
| Žebříček ATP (2. místo) | 531 týdnů celkem | 1. |
R. Nadal: Celou kariéru žiju s bolestmi
Odborníci Nadalovi prorokovali, že to, jak silový tenis hraje a jak moc trénuje způsobí jeho brzký odchod z tenisových dvorců. Podle lékařských prognóz měl na základě fyzických nároků, kterým se vystavoval, skončit s profesionálním tenisem ve věku třiceti let. Nadalovi je dnes o šest let více, takže slova lékařů se nepotvrdila. V něčem se ale nepletli. Nadal se totiž kromě nesporných úspěchů musel a musí v průběhu celé zářné kariéry potýkat s nepříjemnými zraněními.
Sám Španěl říká, že vlastně celou svou kariéru žije v bolestech. Z výčtu jeho zranění, která ho mnohdy vyřadila z turnajů a byl kvůli nim nucený předčasně ukončit sezónu, jmenujme zranění ramene, paže nebo zad. Se všemi potížemi se díky kvalitní lékařské péči dokázal vypořádat. Od roku 2005 ale bojuje s diagnózou, která ho postupně dohání.
Před lety, konkrétně v roce 2005, mu lékaři diagnostikovali takzvaný Müller-Weissův syndrom. Jedná se o chronické onemocnění, které mu způsobuje deformaci jedné z kostí ve střední části chodidla a s ním související velkou bolest. Chronické onemocnění mu zkomplikovalo kariéru už několikrát. A ztížilo mu i cestu za rekordním dvaadvacátým titulem na letošním Roland Garros. „Měl jsem tu svého doktora a byl jsem schopný turnaj absolvovat jen díky tomu, že jsem dostal umrtvující injekci do nervu v chodidle a hrál na necitlivé noze,“ řekl Nadal po svém životním triumfu.
Že takto dlouho hrát nevydrží, ví i sám šampion. Uvedl, že po Roland Garros podstoupí další léčbu, která by mu mohla od problémů pomoci. A to se také stalo. Pár dní po návratu z Paříže absolvoval v Barceloně radiofrekvenční léčbu. Zda se Nadal objeví 27. června na legendárním Wimbledonu, je ale zatím nejisté, stejně jako to, zda bude schopen nadále pokračovat v kariéře. Sám tenista zůstává optimistický a pokračování kariéry nezavrhuje, i podle jeho slov ale vše záleží na tom, co mu dovolí zdraví.
„Nechci se znovu dostat do této pozice, kdy hraju pod prášky a injekcemi. Může se to stát jednou, ale ne pravidelně. Není to životní filozofie, kterou bych se chtěl řídit,“ řekl tenisový velikán. Zda se mu podaří vrátit se na tenisové kurty alespoň v této sezóně, zůstává nejisté, stejně jako to, jak dlouho bude pokračovat v kariéře a zda dokáže své obdivuhodné statistiky ještě vylepšit.
Koneckonců kariéru oficiálně neukončil ani Roger Federer a závěrečné slovo rozhodně neřekl Novak Djoković. Právě semifinálový zápas Nadala a Djokoviće na letošním French Open byl díky svému průběhu a jejich odvěké tenisové rivalitě považován za předčasné finále. Zatímco na kurtu jsou legendární tenisté soupeři a nenechají si jediný míček zadarmo, v soukromí o sobě mluví s respektem a obdivem. A pokud jeden z nich vyhraje, zbylí dva jsou mezi prvními, kteří mu gratulují. A jakmile ukončí kariéru jen jeden z nich, skončí také jedna dlouhá tenisová éra.
