S Dominikou Kozákovou o módě a designu.
Dominika Kozáková je mladá slovenská designérka žijící v Praze. Její modely se vymykají zavedeným normám a konvencím, díky kterým je na ulici ani na Fashion Weeku nepřehlédneš. Ať už jde o pletené čepičky s oušky, nebo kabelky z plyšáků, které připomínají léta strávená ve školce, tvorbu inspirovanou dětstvím si oblíbili lidé od studentů po velká jména celebrit. V rozhovoru Dominika popisuje, se kterými umělci a projekty spolupracovala, nebo to, co je pro ni při výběru modelů a modelek důležité.
Tvoje tvorba je hodně inspirovaná dětstvím, tíhla jsi k módě už i v dětství? Cítila jsi, že je to něco, čemu se chceš věnovat?
Vždycky, když jsem si říkala, co bych asi tak chtěla dělat, jsem věděla, že to musí být něco kreativního. Nejdříve jsem si myslela, že to budou kostýmy, scénografie nebo divadlo. Postupně jsem ale přišla na to, že mě baví dělat přehlídky a kusy, které jsou více fashion. Když jsem dělala věci do divadla, tak mě to vždycky bavilo víc, když se to týkalo módy. Potom jsem na to konto začala dělat módu více a přišly i první módní přehlídky. Od divadla jsem tak trochu upustila. Ne ale úplně, přibližně jednou za rok vyrobím i kostým pro divadlo nebo pro film. Vždycky je tam ale nějakým způsobem obsažený můj rukopis a nějaký můj nádech.
Ty jsi řekla, že k návrhářství ses dostala skrze divadlo. Kdy ale přišla ta chvíle, kdy sis řekla, že chceš dělat svoje oblečení?
Já jsem studovala kostým a pamatuju si, že když jsem ještě v Bratislavě studovala loutkovou scénografii, tak se tam odehrávaly Bratislavské módní dny. Byla tam taková soutěž, která se jmenovala něco jako „Mladý módní designer” nebo něco podobného. Vítěz potom měl se svojí kolekcí jet do New Yorku. Já jsem se tam hrozně chtěla přihlásit a vytvořit si nějakou vlastní kolekci. Kamarádi i rodina mi v tu dobu říkali, že se zajímavě oblékám a že bych něco takového určitě měla vyzkoušet. Na soutěž jsem se tedy přihlásila a moje kolekce měla ohromný ohlas. Od té doby jsem od toho už nemohla upustit.
Co tě inspiruje? Ptám se na to i proto, že tváří tvojí poslední kolekce je hudebnice a DJka Mor Wen. Tvoji tvorbu si také obléká hodně hudebníků. Inspiruje tě hudba?
Je to hodně komplexní. To, co mě zajímá, to, co poslouchám, i filmy, které sleduji, mě samozřejmě nějak ovlivňuje a inspiruje. Nedokážu ale asi vybrat jednu věc. Je to opravdu takový celek. Inspirují mě třeba i ostatní designéři. Ale moc ráda oblékám hudebníky, kteří mě zajímají. Teď jsme třeba oblékali Segu Bodegu na jeho koncert, potom naše kostýmy nosí i španělská rapperka, která se jmenuje Bad Gyal. Naše kousky nosí ale i Rosalia nebo třeba Shygirl.
Víš, jak se tvoje tvorba k umělcům dostává? Říkají si to mezi sebou nebo jim pošleš svoje věci s tím, že by jim slušely?
Myslím, že hudebníci, které jsme oblékali, k sobě mají nějakým způsobem blízko. Sega Bodega je třeba nejlepší kamarád Shygirl a podobně. Začalo to ale tak, že jsme nejprve napřímo oslovovali jejich stylisty a buď jsme komunikovali s nimi, nebo nás oni přímo propojili s těmi hudebníky. Někdy jsme to vyráběli na míru a jindy jsme jim půjčili nebo dali produkty, které jsme už měli hotové. Takto to bylo například se Shygirl, kdy jsem byla ve spojení s jejím stylistou a ona si potom oblékla tu naši ikonickou čepičku. Shygirl je zároveň kamarádka se zpěvačkou Kelsey Lu a ta už mi potom napsala napřímo, že moji čepičku potřebuje, té jsem ji vyráběla na míru. Potom už mi začali psát i sami stylisté, že by chtěli pro různé celebrity půjčit věci na focení. Nedávno jsme poslali do Los Angeles outfit pro Willow Smith, to mi napsala úplně náhodou její stylistka. Ten kostým si nakonec nevzala, ale jsem moc ráda, že o nás ví, a třeba si ho někdy v budoucnu oblékne.
Máš nějakou vysněnou celebritu, kterou bys chtěla obléknout?
Je jich hodně, ale nechci to říkat, nebo se to potom nesplní.
Co se do tvého oblečení – kromě zmíněného dětství – odráží? Je to pro každou kolekci jiné?
Řekla bych, že je to jak kdy. Některé znaky jsou v mojí tvorbě přítomny neustále. Řekla bych, že je to například novodobý a starý cirkus. Hodně se také inspiruju přírodními věcmi a zvířaty. Třeba zahrádkou nebo ta ouška, která mám na hodně modelech. Mám k přírodním věcem hodně blízko.
Ty uvádíš, že je tvoje oblečení hodně „genderless“. Jak vnímáš gender a jaký je tvůj pohled na něj?
Myslím, že to tak bylo hlavně na začátku. Tím, jak jsem starší, tak se moje tvorba samozřejmě mění a jsem v různých věcech vyzrálejší. Stále platí, že bych chtěla dělat oblečení i pro muže i pro ženy, ale teď mám pocit, že dělám víc feminní a holčičí věci. Je to zároveň taková móda pro teenagery a pro mladé.
Jak to vypadá, když se připravují kostýmy pro filmy? Ty jsi dělala kostýmy například pro film Somebody. Je to tak, že máš volnou ruku, nebo máš přesné zadání, kterého se musíš držet?
To hodně záleží jak u kterého filmu. Někdy mám úplně volnou ruku a vyberou si mě proto, že vědí, co dělám, a chtějí do toho filmu můj touch a moji perspektivu. Někdy se ale musím přizpůsobit, ale to k tomu patří. Myslím, že správný kostymér a designér by měl zvládnout i takovouto rovinu.
Ve filmu Somebody to byla jaká forma, byla to společná spolupráce?
Tam jsme to vymýšleli společně a museli jsme to tak udělat, protože kostýmy musely přesně pasovat do toho filmu, aby to šlo ruku v ruce s atmosférou a scénografií. Byla to ale moc příjemná spolupráce.
Baví tě víc runway modely, nebo filmové kostýmy?
Zrovna v tom filmu Somebody to byly všechno looky z mého archivu, které jsme potom jen nějak společně dostylovali a upravili. Byl tam tedy průřez mojí tvorbou od těch nejstarších modelů až po moje poslední věci. Tím, že to byl fashion film, to pro mě bylo úplně dokonalé spojení těch dvou světů. Obecně mě ale asi baví víc runway móda.
Vzpomínáš si na svůj první Fashion Week?
To bylo v Praze, pokud se tedy nepočítají Bratislavské módní dny. Toho prvního v Praze jsem se zúčastnila také jako účastnice soutěže pro mladé designéry, která se jmenuje Van Graaf, a tam jsem měla svou úplně první fashion week kolekci, která se jmenovala Freak Show. Ta byla právě hodně inspirovaná tím cirkusem.
Byla jsi hodně nervózní?
Já jsem vždycky hodně nervózní.
Jak vybíráš lidi – modely – na runway shows? Jaké na ně máš požadavky?
My většinou děláme street casting anebo modely sami oslovujeme. Je pro mě hodně důležitá diverzita. Jsem toho názoru, že tam vždycky musí být zastoupení lidé různých barev pleti. To je pro mě takový základ. Mám hodně ráda takovou neprvoplánovou krásu a fakt tu diverzitu. Musí mě ti lidé nějak zaujmout a vyzařovat nějakou energii, která mi je příjemná.
Proč myslíš, že mají lidé tvoji tvorbu rádi?
Já nevím, to by asi měla říct tady děvčata. (Rozhovor nahráváme v ateliéru, kde jsou i lidé z týmu Dominiky, pozn. red.)
Modelka Majka: Ve mně to vyvolává pocit, že můžu být sama sebou a nebýt zaškatulkovaná. Společnost všem rádoby říká, jak se máme oblékat, a mně přijde, že Dominika přesně toto vyvrací. Vyvrací takový ten stereotyp, že máš být „nějaký”, a módou hýbe tím správným směrem.
Máš oblíbené materiály, které ráda využíváš?
Já se hodně vyžívám v přízích na pletení a ráda používám kašmír. Všechny ty čepičky, které máme, jsou pletené z kašmírové, mohérové a alpakové vlny. To jim dodá krásnou hebkost a jemnost a jsou pak takové „fluffy”. Z ostatních materiálů mám hodně ráda ty, které jsou lesklé a taky „fluffy”. Snažím se ale používat hodně přírodní materiály a skoro vždy jsou to dead-stockové látky. Za materiály hodně cestuju do showroomů, které jsou třeba ve Vídni.
Kolik lidí s tebou na tvojí značce spolupracuje?
Mám hrozně moc šikovných stážistů, kteří mi pomáhají se šitím nebo s pletením. Potom také spolupracuju s mojí dobrou kamarádkou Lindou, která je taková naše manažerka a spíš řeší byznys a produkci a taky nás tak časově usměrňuje. Potom máme stážistku Xeniu, která také pomáhá s byznysem. Spolupracujeme ale i s kamarádem Svatanem, což je grafik, Majka, modelka, je tváří naší značky a potom je v našem týmu ještě spousta šikovných fotografů.
Co teď v nejbližší době plánuješ?
Plánujeme spustit webovku s produktovou kolekcí, kde budou nové letní klobouky a dva typy nových kabelek nebo třeba potisknuté cyklošortky a potisknutý top.
