Migréna není jen bolest hlavy, ale vážné neurologické onemocnění. I dnes ji mnozí lékaři podceňují a pacientům tvrdí, že se s ní „musí naučit žít“. Je to ale opravdu tak? Vyslechli jsme si tři příběhy žen s migrénou a podívali se na možnosti léčby.
Migréna je vážná diagnóza, která člověka trýzní několik dní tím nejhorším možným způsobem a najednou z minuty na minutu zmizí. Jasně, že pak lidé odevšad poslouchají: „Už si tolik nestěžuj, vždyť i mě bolí hlava. Dej si pilulku a přejde to.“
Toto jsou slova 51leté Anety, která s migrénou bojuje už od patnácti let. Pro Refresher popsala, jaké je to být celý život obětí vlastní hlavy.
„Když mě chytil nejhorší záchvat, nedalo se s tím nic dělat, jen čekat, až odezní. Měla jsem pocit, že když si bouchnu hlavu o zeď, nebudu to vůbec cítit. Bolest mi vystřelovala i do očí, měla jsem chuť zatlačit si je až někam do mozku. Zároveň to bylo, jako kdybych měla v hlavě trpaslíka, který kladívkem klepe na jednu stranu lebky,“ říká.
Asi 30 procent pacientů s migrénou během záchvatů zvrací, což se nevyhnulo ani Anetě. „Běžně jsem prozvracela celé dopoledne a odpoledne jsem už jen ležela jako takový vyšťavený citron. Stávalo se, že jsem zvracela i každých patnáct minut. Jen jsem si umyla zuby a trochu se napila, už jsem musela jít zase,“ říká s tím, že v tomto období musela chodit do práce a starat se o malé děti. Žádného dvojníka ale neměla.
Neuroložka Monika Záhumenská z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy ve Zlíně pro Refresher vysvětluje, že migréna není jen diagnóza, ale také závažný sociálně-ekonomický problém.
„Zasahuje nejen do života pacienta, ale také do života jeho rodiny a okolí. Mnozí pacienti se nemohou účastnit rodinných a společenských aktivit, chodit do práce. Migréna má negativní vliv na volnočasové aktivity, sexuální život a péči o děti,“ vysvětluje neuroložka.
Toto onemocnění je přitom stále značně poddiagnostikované. Neuroložka vysvětluje, že migrénu často podceňuje nejen okolí a zaměstnavatelé, ale i někteří lékaři – zejména starší generace všeobecných lékařů.
„Pacienti se setkávají s názory, že ‚migréna se stejně nedá vyléčit, je třeba se s ní naučit žít‘, ‚migrénu mají hysterky‘ a tak dále. Pacienti jsou stigmatizováni, což vede k zatajování problémů a nadměrnému používání analgetické léčby,“ říká expertka. Právě analgetika však mohou být spouštěčem dalších problémů.
Bolest, kterou způsobují léky
První zastávkou migrenika je většinou všeobecný lékař, který musí vyloučit různé diagnózy a příčiny bolesti hlavy. Pacient tak podstupuje všechna možná vyšetření – od zraku a uší přes ortopedické a stomatologické prohlídky až po magnetickou rezonanci. Cesta k oficiální diagnóze proto často trvá velmi dlouho.
Mám migrénu, nebo bolest hlavy?
Člověk má migrénu tehdy, když překonal alespoň pět záchvatů, které trvaly 4 až 72 hodin. Dalším kritériem je nejprve tupá, poté pulzující bolest na jedné polovině hlavy, za okem, v čele a spánku, která se zhoršuje fyzickou aktivitou.
Přítomna je i nevolnost (až v 90 % případů), zvracení, citlivost na světlo či nesnášenlivost určitých pachů (ale také vůní). Specifickou migrénou je migréna s aurou, při které pacient vidí (většinou na začátku záchvatu) světelné záblesky.
Aneta říká, že v té době ještě žádná vyšetření absolvovat nemusela. Když poprvé ve dvaceti letech zašla za všeobecnou lékařkou, vyslechla si jen to, že na migrénu nejsou léky. Jediné, co může udělat, je schovat se do tmy, ticha, dát si studený obklad a prostě to přetrpět.
„Vysvětlila mi to stahováním a rozšiřováním cév. Na začátku se cévy rozšiřují, krev proudí rychleji, tehdy nastupují prudké bolesti. Potom se zase stahují, což způsobuje zužování cév a pulzující, stahující bolesti,“ říká Aneta s tím, že ji lékařka následně poslala za neurologem.
Jelikož se bolesti objevovaly vždy s menstruačním cyklem, neurolog jí diagnostikoval menstruační migrénu, která souvisí s náhlým poklesem hladiny estrogenu v pozdní luteální fázi menstruačního cyklu. Asi 10 procent žen s migrénou trpí menstruační migrénou.
Neurolog jí předepsal lék Migea na bázi kyseliny tolfenámové, která tlumí tvorbu prostaglandinů – hormonů, které při nadměrné aktivitě vyvolávají v těle různé zánětlivé procesy. Tento lék ale nijak nepomohl a podle dostupných informací byl již stažen z trhu. Anetě tak doporučili paracetamol, který je hlavní součástí léků jako Panadol či Valetol.
„Tyto léky mi trochu pomohly. Když jsem si dala pilulku včas, trpěla jsem asi tři dny, ale bolesti byly slabší. Pokud jsem si tabletku nedala, sice jsem hodně zvracela, ale druhý den už to bylo lepší,“ vzpomíná.
Lékař obvykle hledá vhodný lék metodou „krok za krokem“ – začíná tím nejslabším, a pokud nezabere, předepisuje silnější léky. Nejúčinnější lék obvykle nastupuje jako poslední. Pacient často zkouší a zkouší, ale když nic nezabere, začne být frustrovaný a někdy přestává důvěřovat i samotným lékařům.
Pravidelným užíváním léků si navíc může více uškodit, než pomoci. Nadužívání kombinovaných analgetik, jako jsou například Valetol či Panadol extra a ultra (většinou jde o kombinaci paracetamolu a kofeinu/kodeinu), může způsobit tzv. lékovou bolest hlavy. To znamená, že pokud to s nimi budeš přehánět, může se stát, že se bolesti nejen zhorší, ale budou tě trápit téměř každý den.
Neuroložka Monika Záhumenská říká, že lékovou bolestí hlavy trpí více než 50 procent pacientů s chronickou migrénou a tenzní bolestí hlavy.
„K základním kritériím diagnózy patří pravidelné užívání jednoho nebo více léků více než tři po sobě následující měsíce,“ vysvětluje Záhumenská. V případě kombinovaných analgetik je kritických již deset dní užívání v měsíci.
Když migréna trvá týdny v kuse
Mnohem vážnější diagnózou je chronická migréna, která trvá více než 72 hodin. Trpí jí 25letá Lýdie, která s ukrutnými bolestmi hlavy zatím nejdéle bojovala měsíc a půl. Jelikož podle oficiálních „pouček“ migréna netrvá více než tři dny, tuto nemoc jí zpočátku nediagnostikoval ani čtvrtý lékař.
„Také lékaři o dlouhotrvajících bolestech hlavy v podobě chronické migrény nebo chronické tenzní bolesti hlavy moc nevědí. Nakonec jsem ale našla odborníky, kteří potíže přisoudili možné migréně. Každý odborník měl jiný názor, jeden se domníval, že to je z krční páteře, jiný mi dával ty nejtěžší diagnózy,“ popisuje svou zkušenost Lýdie.
S „nevěřícími Tomáši“ se setkávala i ve svém okolí. Migrenózní pacienti často říkají, že „kdo to nezažil, nepochopí“.
„Některým lidem se nechtělo věřit, že člověka může každý den bolet hlava. Když jsem měla migrénu měsíc v kuse, otec říkal, že to je z počasí, přitom sám trpí bolestmi hlavy. Ale říct, že to je z počasí, když to trvá pětatřicátý den, je směšné,“ míní Lýdie.
Lýdie trpí migrénou s aurou, což znamená, že nejprve vidí záblesky, pak nastupuje pulzující bolest na čele, za očima a ve spáncích, případně tenzní bolest, kdy ji „ukrutně tlačí celá hlava“. Občas ji trápí všechno najednou. „Já trpím na smíšenou bolest hlavy čili se mi bolesti kombinují – je to horor. Nejhorší to bylo, když mě tenze trápila přes měsíc a migréna přecházela od záchvatu k záchvatu.“
Migrénu jí vyvolává ostré světlo, občas i pachy, únava, nevyspání, stres, sem tam i cyklus, dlouhé koukání do mobilu a namáhání očí. Tvrdí však, že mezi hlavní příčiny obvykle patří špatná nálada, deprese, úzkost a celkově těžší životní období. Ostatním „spolutrpitelům“ proto radí starat se zejména o své psychické zdraví.
Triptany a botox
Když nic nezabírá, řešením je profylaktická léčba, která v 90. letech 20. století způsobila revoluci. V rámci ní se předepisují tzv. triptany, které v současnosti patří k nejúčinnějším lékům v akutní léčbě záchvatů migrény – na jiné formy bolesti hlavy ale nefungují.
„Dokáží zastavit záchvat migrény a zlepšit doprovodné příznaky, jakými jsou nevolnost a citlivost na vnější podněty. Největší účinek mají, když se užívají na začátku záchvatu,“ vysvětluje neuroložka Záhumenská. „Jsou dostupné ve formě tablet, injekcí a nosního spreje, který je zvláště vhodný, pokud pacient zvrací.“
Účinek triptanů prověřilo i velké množství klinických studií. Vědci v metaanalýze 53 klinických studií analyzovali údaje od 24 089 pacientů s migrénou a zjistili, že jsou účinnější v porovnání s běžnými léky a významně snižují průměrnou délku trvání záchvatu.
Podle docenta Petra Špalka z neurologické kliniky Slovenské zdravotnické univerzity v Bratislavě může léčba triptany pozitivně ovlivnit až 75 procent migrenózních záchvatů.
Je tam ale jeden háček – předepisuje se pouze pacientům se středně těžkou až těžkou migrénou, tedy těm, kteří mívají až dva záchvaty migrény týdně (nebo osm měsíčně), nesnesitelné bolesti hlavy nebo záchvaty, které trvají více než 48 hodin.
Naše respondentka Aneta do této kategorie nikdy nespadala, přestože tyto záchvaty značně zasahovaly do jejího běžného fungování.
Onemocnění žen
1. Migréně patří druhá příčka v celosvětovém žebříčku onemocnění způsobujících pracovní neschopnost. Přesto bývá často poddiagnostikována a nedostatečně léčena.
2. Toto neurologické onemocnění má spojení i s psychickými problémy – více než 50 procent lidí s migrénou trápí úzkosti a poruchy spánku, téměř 50 procent pacientů zažívá depresivní stavy. Lidé s migrénou jsou vystaveni zvýšenému riziku i jiných onemocnění včetně srdečních chorob, mrtvice či epilepsie.
3. Migréna trápí celkem 17 procent žen, ale jen 5 procent mužů.
Zkušenost s profylaktickou léčbou má 23letá Barbora, jejíž migrény trvají i pět dní. Občas jsou tak silné, že nemůže spát. „Když je to nejintenzivnější, nemohu se dívat ani na televizi. Je mi dobře jen tehdy, když spím. Stalo se mi, že jsem po třech dnech ležení v naprosté tmě a tichu neuměla usnout. Chodila jsem v noci kolem domu a plakala jsem, protože nic nepomáhalo. Nakonec jsem skončila na pohotovosti, kde mi dali injekce.“
Barbora říká, že s předsudky se setkávala často – protože ji toto onemocnění trápilo od velmi mladého věku, zdálo se jí, že lékaři její stav nejspíš trochu podceňovali. Později absolvovala vyšetření na ORL, udělali jí i MRI, ale nic nezjistili. Během let se její bolesti začaly stupňovat.
Barboře nejprve předepsali běžné léky proti bolesti, ty však nezabíraly. Nakonec začala brát triptany, které popisuje jako velmi silné léky. „Když vím, že se blíží záchvat, tak si dám polovinu pilulky a trošku se mi uleví,“ říká. Tyto léky jsou ale nejen velmi silné, ale také drahé – balení čtyř pilulek stojí asi 400 korun. Pojišťovna přitom nehradí ani polovinu.
Na druhé straně Lýdie, která trpí chronickými migrénami, říká, že triptany měly na její bolesti nulový efekt. Výrazněji jí pomohl až botulotoxin, který se pomocí tenké jehly aplikuje do hlavy a krční páteře.
Botulotoxin blokuje chemické látky, které přenášejí signály bolesti do mozku, vysvětluje neurolog Robert Cowan pro portál The New York Times. Tato léčba se obvykle opakuje každých 12 týdnů. „Ne každý však snese 31 bodnutí do hlavy, byť malou jehlou,“ dodává.
Nová léčba s 90% účinností
Novou nadějí pro pacienty, kterým nepomáhá nic, může být biologická léčba. Nenasazuje se při záchvatu migrény, ale jen jako prevence. V Česku ji mohou doporučit pacientům, kteří mívají migrénu čtyři a více dní měsíčně (na Slovensku je to o čtyři více) po dobu tří měsíců a kterým zároveň selhala léčba tří různých léků.
Neuroložka Monika Záhumenská vysvětluje, že současná konvenční preventivní léčba – která zahrnuje například i antidepresiva a léky proti epilepsii – má značná omezení. „Po šesti měsících s ní pokračuje přibližně 25 procent pacientů a po roce jen 14 procent. Důvodem je nízká účinnost a nežádoucí vedlejší účinky.“
Ve srovnání s klasickou léčbou, která se zaměřuje pouze na potlačení bolesti, biologická léčba dokáže přes monoklonální protilátky přímo blokovat molekulu CGRP, která pravděpodobně spouští záchvaty migrény. Aplikuje se buď jedna injekce přípravku měsíčně, nebo tři dávky jednou za tři měsíce.
„Pozitivní účinek léčby se projevuje již v prvním měsíci a podle našich klinických zkušeností dochází ke snížení migrén o 60 až 90 procent,“ říká Záhumenská. „Navíc jde o velmi bezpečnou léčbu, která nezasahuje do imunitního systému.“
Někteří lékaři jsou ale opatrní při zkoušení nejnovějších léčebných postupů, zatím totiž na sto procent nelze říci, zda jsou bezpečné i z dlouhodobého hlediska.
