Refresher ti přináší další tip na výlet! Tentokrát ve Středočeském kraji.
Počasí se sice pomalu mění z letního na podzimní, ale to nás od objevování nových míst v Česku nezastaví. Ba naopak, zbarvení přírody do tlumených barev, sbírání kaštanů a čerstvý vzduch si budeme užívat. Dnes konkrétně v chráněné krajinné oblasti Český kras. Přidáš se?
Havlíčkův mlýn ve Středočeském kraji
Naším cílem bude skalní útvar Axamitova brána, který se nachází asi jeden kilometr západně od Koněpruských jeskyní v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Nejkratší možná trasa sem vede z části obce Tmaň Havlíčkův mlýn. Zde je možné zaparkovat podél silnice, pokud tedy ovšem nechceš využít hromadnou dopravu. Tou se sem z Prahy s přestupem v Králově Dvoře dostaneš zhruba za hodinu. Výlet je ale také možné spojit s návštěvou Koněpruských jeskyní, odkud se k bráně dostaneš pěšky krásnou přírodou zhruba po dvou kilometrech.
Po posledním šumavském výšlapu jsme byli poměrně unavení, tudíž jsme se pro tentokrát rozhodli zvolit tu nejkratší cestu. Vyjdeme tedy z Havlíčkova mlýna a u Axamitovy brány budeme zhruba po půl kilometru. Nejdřív přejdeme Suchomastský potok, kde se můžeš osvěžit z místního pramene, a následně se vydáme strmým kopcem nahoru. Jedná se o poměrně dobře přístupnou lesní cestu, nicméně například kočárkům bychom ji kvůli strmosti nedoporučili – pro ně to bude pohodlnější právě ze zmíněných Koněprus. Ne příliš přívětivá by tato trasa také mohla být po vydatném dešti, kdy by mohla být rozbahněná.
Nahoru se vydrápeme za zhruba dvacet minut a ocitneme se v národní přírodní památce Kotýz přímo u Axamitovy brány – vápencového skalního útvaru, který své jméno získal po lékaři a archeologovi Janu Axamitovi. Ten se ve 20. letech 20. století podílel na výzkumu místního území.
Jedná se o největší skalní most (či bránu, chcete-li) v Českém krasu, který vznikl propadnutím stropu jeskyně u jejího ústí. Přístřeší měla jeskyně poskytovat již v dávných dobách paleolitu a mezolitu. Propasti, která se za ní nachází, se říká Ve vratech a je opředena různými legendami – podle jedné se zde má nacházet rozsáhlý podzemní systém chodeb, kam ale není možný přístup. Vstup měl být údajně kolem roku 1880 uměle zavalen, aby se zamezilo četným zraněním a zmizením amatérských badatelů. Díra vedoucí „nikam“ se tu stále nachází, tak dávej pozor, ať nezakopneš a neskončíš v ní.
Kotýz byl osídlen už od dávného pravěku
U brány je také schránka, kde je umístěna návštěvní kniha. Poté, co zde zanecháš nějaký milý vzkaz, můžeme popojít. Po zdolání několika kamenů se ocitneme na plošině Kotýzu, odkud je krásný výhled na okolní vesničky a Koukolovu horu. Pokud je zrovna hezké počasí, je to ideální místo na uspořádání pikniku či se můžeš jen tak vyvalit do trávy. Pohled dolů je až skoro „kýčovitý“, přesně takovou scenérii si představíme, když se řekne „typická (středo)česká krajina“.
Kotýz je taktéž významnou archeologickou lokalitou. Osídlen měl být už od dávného pravěku – pod jeho skalní hranou se dokonce nachází Děravá jeskyně, kterou kdysi obýval paleolitický lovec. V jeskyni byly nalezeny unikátní rytiny na břidlicových destičkách znázorňující tura, kozorožce a nosorožce, které vytvořil magdalénský člověk před 8 až 12 tisíci lety. Později byl Kotýz pro svou výhodnou polohu využíván také jako hradiště.
Vyskytuje se tu taktéž celá řada vzácných rostlin i živočichů. Mezi ně patří například teplomilný pavouk stepník rudý, který buduje až deset centimetrů hluboké nory s pavučinovou stříškou a vlákny, do kterých chytá hmyz. Je sice jedovatý, ale zároveň velmi plachý, pokud mu tedy nepolezeš až do nory, nemusíš se bát, že byste se střetli.
Jelikož je místní, do žlutohněda zabarvená, podzimní příroda krásná, ještě chvilku se jí budeme kochat. Půjdeme po žluté turistické trase a po pár set metrech dojdeme k vyhlídce na lom Čertovy schody, na který jsme shlíželi už v březnu z druhé strany. Kousek za vyhlídkou se pak nachází ještě viadukt, který býval součástí malodrážní železnice Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy. Procházku zakončíme u portálu tunelu do lomu – ten je ovšem rovněž zasypaný. Možná se v místě budeš nacházet zrovna ve chvíli, kdy bude v lomu Čertovy schody probíhat odstřel, tak se nelekni.
Z dnešního výletu se už pomalu vrátíme zpět, pokud zvolíš trasu z Havlíčkova lomu, budeš muset bohužel jít po stejné cestě. Je to tu ale krásné, takže to člověku ani tolik nevadí. Kručí-li ti v břiše, v takřka všech okolních obcích je restaurace nebo alespoň hospoda či bistro. Hlady tu určitě nepadneš. Na dalším výletě se potkáme zase příští sobotu!