Alt-rocková parta v čele s Taylor Momsen má image temných „gotiků“.
Nic nevystihuje jejich vystoupení víc než úderná rocková sexy show. The Pretty Reckless charakterizuje mladická dravost, rebelské a antikřesťanské videoklipy plné erotiky či anarchie a vyzrálé, drsné texty v jemně nihilistickém hávu, ze kterých jde cítit frustraci, hněv, cynismus či výraznou společensko-politickou kritiku.
Výstřední frontmanka kapely Taylor Momsen už od počátku hravě a rafinovaně spojovala flegmatický projev Kurta Cobaina z Nirvany s „chraplákem“ a až šílenými padělky Chrise Cornella z kapely Soundgarden. Nemůžeme ale nezmínit i podobnost s Courtney Love ze skupiny Hole či s legendární Joan Jett.
Ne náhodou hudební kritici označují The Pretty Reckless jako kapelu hrající post-grunge. I když dalším výrazným vlivem je hardrock, tím naprosto nejvýstižnějším žánrem pro tuto newyorskou bandu je právě alternativní rock, ve kterém se nesl i její silný LP debut s názvem Light Me Up.
Sladkých sedmnáct a spousta traumat na krku
Možná i ty jsi The Pretty Reckless poznal/a ještě na střední škole a okamžitě tě upoutalo jejich „emo“ vzezření a osobité vystupování před kamerami. Výrazný make-up Momsen, černé oblečení nebo neustálé polemizování o depresích a smrti. Jako by je ani nebavil život. Několik teenagerů s psychickými problémy se s jejich hudbou ztotožnilo a kapela rychle nabrala masu věrných fanoušků.
Všechno umocnilo to, že v době vydání prvního alba Light Me Up, tedy v roce 2010, bylo zpěvačce Taylor Momsen jen sedmnáct let, přičemž když kapelu v roce 2009 zakládala a hrála první koncerty, bylo jí teprve šestnáct. Hudbu a texty začala tvořit se současným kytaristou Benem Phillipsem a hudebním producentem Katem Khandwalem. Na vystoupení si však najímali i jiné hudebníky, přičemž se kapela nejprve jmenovala pouze The Reckless.
Pro pochopení image a nálad Taylor Momsen je nezbytné zmínit její pozadí a minulost. Podle hudebního kanálu Heavi začínala Momsen jako herečka. Její rodiče ji vtáhli do světa showbyznysu už jako dvouletou. Modeling, točení televizních seriálů, filmů či reklam jí sice přineslo slávu, mnoho rozhovorů a neustálou pozornost kamer, ale zpěvačka sama prozradila, že právě proto neměla nikdy normální dětství ani kamarády.
Sláva v raném věku se tedy podepsala akorát tak pod její traumata, která ze sebe později jako hudebnice potřebovala vykřičet. Taylor Momsen si můžeš pamatovat například z vánoční pohádky Grinch, kde se představila po boku Jima Carreyho, z válečného dramatu We Were Soldiers, kde ztvárnila dceru Mela Gibsona, ale také z populárního seriálu Gossip Girl. Tam sice působila jako milá, slušná, usměvavá dívka, ale na koncertním pódiu se později změnila na ďáblici, se kterou si není radno zahrávat.
Odvážné kontroverzní videoklipy a první hity
„Nikdy jsem nebyla dívkou se zvrácenou myslí, ale všechno vypadá lépe, když zapadne slunce. Kvůli tobě chci zemřít, nikdy nebudu dost dobrá. Pokaždé, když se podívám do tvých očí, chci zemřít. Ochutnej mě, vypij mou duši. Ukaž mi všechny věci, které bych neměla vědět,“ zpívá Momsen v prvním singlu kapely s názvem Make Me Wanna Die, který vyšel nejprve na debutovém EP s názvem The Pretty Reckless a později i na prvním LP Light Me Up ve stejném roce.
Bylo hned jasné, jakým směrem se bude kapela ubírat. Ve videoklipu k této skladbě kráčí Momsen špinavými ulicemi New Yorku, přičemž ze sebe postupně shazuje oblečení. Brzy zjišťujeme, že putuje na hřbitov, kde už je úplně nahá a začne hořet.
Mezi prvními hity se objevily také emotivní písně Zombie (vyšla na prvním EP), Miss Nothing, My Medicine či Just Tonight. Zejména díky nim sklidila kapela obrovský komerční úspěch. Skvělé prodeje doplnily i pozitivní recenze například z New York Times či magazínu Kerrang. Další videoklip ke skladbě Miss Nothing opět zvedl obočí všem konzervativcům.
Na scéně, která připomíná poslední večeři Krista, se spoře oděná zpěvačka plazí po stole plném jídla a shazuje ho na zem, dělá nepořádek a rozbíjí skleněnou láhev o hlavu jiného člena kapely. Na konci zůstává v obrácené póze ukřižovaného Krista na stole.
Komentáře o pornu, přelepené bradavky a divoké koncerty
Tehdy stále jen sedmnáctiletá Taylor Momsen nepřitahovala pozornost veřejnosti a médií pouze videoklipy a texty, ale také různými komentáři v rozhovorech k citlivým tématům. V rozhovoru pro Revolver se například přiznala, že sleduje porno a masturbuje. Prý viděla i sex tape, kterou natočili Tommy Lee s Pamelou Anderson.
„Chlapi mohou masturbovat. Tak proč by nemohly holky? Proč se o tom nemluví?“ ptala se zpěvačka redaktora během rozhovoru. Pro hudební magazín také zapózovala na obálku s falešnou zbraní, přičemž byla oblečena jen ve spodním prádle, punčochách sahajících po stehna a vysokých podpatcích.
Momsen bavilo provokovat a pobuřovat i nadále. Jak píše Contactmusic, v roce 2010 na koncertě v New Yorku si během vystupování vyhrnula tričko a odhalila se publiku. Byla bez podprsenky a bradavky jí zakrývala jen černá lepicí páska ve tvaru X, kterou je měla přelepené. Zpěvačka zašla ještě dále o rok později na koncertě v Barceloně.
Otče, nevadilo by ti, kdybych si svlékla šaty?
Ve Španělsku během skladby Going Down vyzvala na pódium nadšené fanynky, které za ní s radostí přišly pouze v podprsenkách. Následně s nimi začala svůdně tancovat a osahávat je, přičemž po skončení skladby se s nimi začala líbat a objímat (stalo se z toho pravidlo, protože něco podobného provedla i na jiných zastávkách v rámci turné, například v Argentině či Paříži).
„Otče, nechci Vás obtěžovat, ale musím se přiznat k hříchu. Je mi šestnáct, víš, co tím myslím. Nevadilo by ti, kdybych si svlékla šaty? Nevím, kde začít. Dovolte mi přejít k těm dobrým částem těla. Možná si budete chtít překřížit nohy. Všimla jsem si, že se Vaše dýchání začíná měnit. Mohli bychom jít dozadu za všechny ty stohy bible a vypadnout z této klece,“ zpívá Momsen v písni.
„Byl jeden kluk, který mi roztrhl srdce na dvě části. Musela jsem ho položit osm stop pod zem. Všechno, co potřebuji, je někdo, kdo mě zachrání, protože jdu dolů,“ zpívá dále v refrénu mazaná provokatérka.
Udeř mě jako muže a miluj jako ženu
S EP Hit Me Like a Man z roku 2012 kapela nezůstala nic dlužná své pověsti. Text k titulní skladbě řeže hluboko pod kůži: „Láska je špatná. Je to verze zvrácenosti, která je jen pro šťastlivce. Nespěchej, dělej si se mnou, co chceš. Nebude mi to překážet. Víš, že jsem nemocná. Tak mě udeř jako muže a miluj jako ženu.“
Ve stejném roce si Momsen zazpívala duet s Marilynem Mansonem během jeho skladby The Dope Show na Revolver Golden Gods Awards, který ji během vystoupení chytal za prsa či pleskal po zadku. Zpěvačka paradoxně vůbec neprotestovala, a na konci písně se s Mansonem dokonce políbili.
V roce 2014 The Pretty Reckless přinesli na svět druhou úspěšnou studiovku Going to Hell s dvanácti písněmi. Už z pěti singlů vydaných před albem bylo jasné, že kapela ještě více přitvrdila. Nahrávku provázely masivnější riffy, rychlejší tempa a agresivnější projev Taylor Momsen. Ta šla, mimochodem, kvůli přebalu alba donaha, přičemž na zádech měla namalovaný velký kříž zakončený šipkou směrem dolů.
Album Going to Hell bylo zároveň z hlediska kompozicí daleko experimentálnější a hravější. Nemluvě o tom, že kapela zapracovala i na videoklipech. Působily vážněji, profesionálněji, nápaditěji a originálněji. Mezi největší hity alba určitě patří kromě titulní skladby také Heaven Knows a Fucked Up World.
Konceptuální temné album bez výraznějších hitů
Výrazný progres ukázala kapela i na nahrávce Who You Selling For z roku 2016, i když na ní absentovaly výraznější hity s chytlavými refrény, příznačné pro dřívější alba. Frontmanka kapely na to má jasnou odpověď. Jak řekla pro Teen Vogue, jde do velké míry o konceptuální album, při kterém závisí na pořadí, v jakém si skladby pustíš.
Zpěvačka také v rozhovoru přiblížila proces psaní. „Napsání písně může trvat deset let nebo pět minut… Já osobně se potřebuji při psaní izolovat od světa a být jistý čas sama, jen se svými myšlenkami. Zároveň potřebuji mít otevřenou mysl, protože člověk nikdy neví, odkud může přijít inspirace.“
Pro Cosmopolitan se otevřela ještě víc a prozradila, že jde o poměrně temnou nahrávku. Ve fázi tvoření byla Momsen ztracená, zoufalá a zmatená. V té době 23letá zpěvačka si kromě toho zavzpomínala i na bouřlivější období a své nejvyzývavější outfity, kterými záměrně provokovala. Prý byla tehdy teprve dítě a dnes by si už bradavky nepřelepovala lepicí páskou ani nenosila všude korzetové šaty se striptérskými podpatky.
Údajně však šlo o fázi, které nelituje. Na pravou míru dala i svůj postoj vůči náboženství. Ve zmíněném rozhovoru řekla, že ačkoli ji rodiče vychovali jako katoličku, neidentifikuje se tak. Při otázce, zda je věřící, řekla, že je spirituálním člověkem, ale neuznává žádného boha. Věří v dobro, slušnost a morálku.
Nejvýraznější skladbou na třetím albu Who You Selling For byla jednoznačně Take Me Down, která krásně spojuje klasický rokenrol s bluesovými a překvapivě i gospelovými prvky. Kapela zde dokonce ke zkresleným kytarám připojila klávesy. Fanouškům na koncertech ale nepochybně nejvíce rozproudila krev v žilách energická vypalovačka Oh My God, která připomíná ta nejlepší díla Soundgarden.
Zdrcující tragédie a ponor do prázdna
Právě se Soundgarden se The Pretty Reckless na jaře 2017 vydali na turné. Z osmnácti plánovaných koncertů ale kapely odehrály jen dvanáct. Po vystoupení v Detroitu totiž přišla zpráva, která šokovala celý svět. Frontman legendární grungové kapely Chris Cornell byl nalezen 18. května mrtvý v hotelovém pokoji. Údajně spáchal sebevraždu.
Byla to obrovská rána nejen pro Cornellovu rodinu a spoluhráče, ale i pro členy The Pretty Reckless, protože patřili mezi poslední lidi, kteří ho viděli naživu, bavili se s ním, a v neposlední řadě pro ně byl obrovským hudebním i lidským vzorem.
The Pretty Reckless okamžitě zrušili všechny plánované koncerty, jelikož Taylor Momsen na tom nebyla psychicky nejlépe a nebyla schopná vystupovat. O rok později přišla další tragédie. Dlouholetý producent a přítel kapely Kato Khandwala zemřel v Los Angeles při autonehodě. Dvě nečekaná úmrtí blízkých lidí se najednou tvrdě podepsala pod stagnaci kapely. Momsen se uzavřela do sebe a izolovala od všech kolem.
Zpěvačka si na temné období zavzpomínala pro magazín People v roce 2021. „Otevírat koncerty pro Soundgarden pro mě bylo úplně nejvíc, takže to, jak najednou všechno skončilo, bylo zdrcující. Byli jsme tam v tu noc, kdy Chris zemřel, a mluvili jsme spolu. Probudit se se zprávou, že odešel, byl obrovský šok. Nebyla jsem na to připravena.“
Následná smrt producenta kapely pro ni prý byla už jen hřebíkem do rakve. Upadla do hluboké deprese a bojovala se závislostí. Naštěstí se z hluboké propasti dokázala dostat a veškerý smutek přetransformovala do dalšího alba s názvem Death by Rock and Roll. „S kapelou jsme toho prožili hodně a proces hojení v žádném případě neskončil, ale určitě jsme na dobré cestě. Chci, aby lidé věděli, že světlo na konci tunelu a důvod dále pokračovat opravdu existuje,“ dodala Momsen.
Krásná pocta rokenrolu a zesnulým přátelům
Album Death by Rock and Roll vyšlo 12. února 2021 a kapela ho pojmenovala po hlášce, kterou Khandwala říkal. Jak Momsen přiblížila, celé album věnovali zesnulým přátelům, o které během posledních let přišli.
Jako poctu Cornellovi nahráli The Pretty Reckless píseň Only Love Can Save Me Now s jeho spoluhráči z kapely Soungarden Mattem Cameronem a Kimem Thayilem. Dalším hostem na albu je i Tom Morello, který s Cornellem hrával v „superskupině“ Audioslave. Jeho snadno rozpoznatelný styl si můžeš poslechnout ve skladbě And So It Went.
Momsen s Morellem a členy Soundgarden vystoupila v roce 2019 v Los Angeles na tribute show pro Chrise Cornella s názvem I Am the Highway. Čtvrté album The Pretty Reckless lze označit za jejich nejvyzrálejší nahrávku. Je na ní poznat, že kapela během svého působení prožila ledacos, ale nepohřbilo ji to, ale právě naopak posílilo.
V pátek 4. listopadu 2022 vydali The Pretty Reckless album Other Worlds, ve kterém fanouškům přinesli dosud neslyšené a nové verze již nahraných skladeb, jeden remix, covery skladeb Soundgarden Halfway There a Loud Love nebo cover hitu (What's So Funny 'Bout) Peace, Love And Understanding od Elvise Costella.
Jak prozradila zpěvačka kapely Taylor Momsen pro magazín Kerrang, tento malý experiment se rozhodli hudebníci vytvořit na základě obrovské nálože pozitivní zpětné vazby na jejich akustická vystoupení. V jemnější podobě tak můžeš slyšet skladby 25, Only Love Can Save Me Now nebo Death By Rock and Roll.
