Viktoria Valihora studuje umění na škole, kterou vystudovaly hvězdy jako Nicki Minaj, Jennifer Aniston, Timothée Chalamet či Al Pacino.
„Spolužák nedávno hrál s The Rockem v superhrdinském filmu od DC s názvem Black Adam. Herecká kariéra ho přitom prý až tak neláká, přestože měl premiéru na Times Square. Jeho sen je stát se fotbalistou,“ popisuje Slovenka Viktoria Valihora prostředí svého studia v New Yorku.
Viky je 15 let, je dcerou hudebníka Martina Valihory a moderátorky TV JOJ Alexandry Orviské a aktuálně už druhým rokem žije a studuje umění v New Yorku. Navštěvuje prestižní uměleckou školu LaGuardia High School of Music & Performing Arts, kterou vystudovala největší jména světového showbyznysu jako Nicki Minaj, Jennifer Aniston, Timothée Chalamet či Al Pacino.
V rozhovoru s Viktorií se dozvíš, s jakými známými osobnostmi chodí do školy, jaký trapas se jí stal se synem světoznámé zpěvačky, jak se dostala na takovou prestižní školu, kolik si na brigádě dokáže vydělat za den a co ji měsíčně nejvíc stojí v New Yorku .
Studuješ kresbu na prestižní umělecké střední škole v New Yorku, je tomu tak?
Jen pro upřesnění, nestuduji jen kresbu, ale obecně umění, tedy kromě kresby i design či sochařství. Užší zaměření a specializace se vybírá až v pozdějších ročnících.
Kromě toho jsou zde i další umělecké obory jako tanec, herectví, technické divadlo, hudba nebo zpěv. Se žáky jiných oborů se setkáváme jen na těch všeobecných předmětech, jako je historie, matematika, fyzika či chemie.
Takže to není jako na zdejších uměleckých školách, kde se na obecnější předměty až tak neklade důraz a v mnoha případech se ani nevyučují?
Přesně tak, tady se takové umělecké školy berou spíše jako takový bonus k tomu obecnému studiu. Mnozí po absolvování naší střední pak chodí studovat na prestižní univerzity jako Harvard či Yale.
Obligátní otázka, ale mnoho lidí to pochopitelně zajímá: jak ses tam dostala?
V New Yorku jsem se narodila a pravidelně jsme sem během mého života společně s rodinou cestovali. V září 2020 jsem zde začala chodit na střední školu, kde jsem aktuálně již druhým rokem. Odmala jsme celá rodina milovali New York, obzvláště moji rodiče.
Zatímco na slovenských školách jsou pedagogové spíše autoritou, na škole v Americe mám pocit, že se nám snaží přizpůsobit a je to více uvolněnější. Hodně se zde diskutuje a učitelé chtějí slyšet náš názor.
Inspiroval tě ke studiu v USA tvůj otec, který v mládí studoval na světoznámé Berklee College of Music v Bostonu?
To bych netvrdila, já upřímně ani nevím, proč jsem se rozhodla jít studovat do USA. Bylo to velmi spontánní rozhodnutí. Jednou, když jsme tady byli, jsme se šli jen tak podívat do LaGuardie a řekla jsem si, že se na ni zkusím přihlásit, ale pokud to nevyjde, nic se neděje. A ono to vyšlo.
Jak probíhá samotná výuka? Dokázala bys ji porovnat se slovenským školstvím?
Velký rozdíl oproti Slovensku je ten, že se nám každý den nemění předměty, ale rozvrh je po celý rok stejný a každý jeden den se opakuje. Zásadní rozdíl je také vybavenost. Na naší škole máme dvě velká divadla, orchestr, místnosti pro hudebníky, ateliéry a spoustu dalšího.
Co se týká učitelů, jsou velmi milí a příjemní. Zatímco na slovenských školách jsou pedagogové spíše autoritou, na škole v Americe mám spíše pocit, že se nám snaží přizpůsobit a je to více uvolněnější. V porovnání se slovenskými školami se hodně diskutuje, učitelé chtějí slyšet náš názor.
Vnímáš i osobnější přístup učitelů?
Jak u koho. Oni si docela dávají pozor na to, aby neměli se žáky příliš osobní vztah, neboť zde je společnost mnohem háklivější. Proto jsou učitelé sice kamarádští, ale také velmi opatrní a spíše se vyhýbají osobnějším vztahům.
Mnozí lidé mají americké školství spojené s tím, že školné je extrémně drahé a rodiče šetří dětem na studium roky. Ty jsi však na státní střední škole. Ta je zcela zdarma?
Ano, chodím na státní a ta je zadarmo, ale samozřejmě je zde i mnoho soukromých. Dokonce zde máme zdarma i stravování nebo zbrusu nové knihy, které si můžeme nechat a nemusíme je na konci roku vrátit, jak je zvykem na Slovensku. Také máme k dispozici různé volnočasové aktivity, sporty či extra vzdělávání, které nám škola proplácí. Vnímá to jako součást našeho vzdělávání.
Na některých předmětech sedím v lavici s hercem Bodhim Sabonguim, který nedávno hrál s Dwaynem „The Rockem“ Johnsonem v novém superhrdinském DC filmu Black Adam.
Je obtížné dostat se na takovou prestižní školu?
Poměrně ano, ale já jsem měla to štěstí, že jsem se hlásila v roce 2020, kdy akorát vypukla pandemie, takže jsem byla osvobozená od talentových zkoušek. Stačilo jim poslat vypracované portfolio podle jejich zadání. Také sehrálo roli i to, že jsem ještě na základní škole měla vždy samé jedničky a je zajímal můj prospěch.
Na tvou školu chodily také známé celebrity jako Nicki Minaj, Al Pacino, Jennifer Aniston, Robert De Niro nebo Timothée Chalamet. Jaký je to pocit?
Já si myslím, že tady to nikdo až tak neřeší. Možná jen nějací studenti, kteří jsou jejich velcí fanoušci. Ale pro většinu to je přirozené.
Jak se dostat na fashion design? Vše, co potřebuješ vědět, než se přihlásíš
14. listopadu 2022 8:30
Máš i ty aktuálně celebritní spolužáky?
Teď sem až tak mnoho celebrit nechodí, spíše lidé, kteří s celebritami pracují nebo jsou s nimi nějak propojení. Jeden můj spolužák Bodhi Sabongui nedávno hrál s Dwaynem „The Rockem“ Johnsonem v novém superhrdinském DC filmu Black Adam.
Ztvárnil tam postavu Amona – syna jedné z hlavních postav. Mnozí jsou však u těchto známějších spolužáků opatrnější, neboť nechtějí působit, že se s nimi baví jen kvůli slávě.
Jste kamarádi?
Já se docela bojím říkat slovo kamarádka, obzvlášť v New Yorku, protože ve škole se setkávám s mnoha lidmi, ale za kamarády považuji jen velmi úzkou a mému srdci blízkou skupinu. S Bodhim zase nemám až tak blízký vztah, ale leckdy kecáme. To spíše jedna z mých nejlepších kamarádek, která zase dělala kampaň pro Millie Bobby Brown ze Stranger Things, je s ním strašně dobrá kámoška.
Syn světoznámé zpěvačky sem přišel teprve letos, neboť se přestěhovali, a tak je ještě vystrašený. Do školy chodí s osobní ochrankou. Jednou se mi s ním stal trapas.
Kromě něj chodíš do školy i s dětmi světoznámých osobností. Jací jsou tito lidé v soukromí? Mají například hvězdné manýry?
Já to z nich vůbec necítím, že by se oni vnímali jako něco víc. Bodhi, který hrál ve filmu s The Rockem, například chce být prý mnohem více profesionálním fotbalistou než hercem. Přitom ještě před pár dny měl premiéru na Times Square.
Chodím do školy i se synem jedné světoznámé zpěvačky, kterou všichni znají, ale nechci ji ani jeho jmenovat, protože mě poprosil, abych to v tomto rozhovoru neříkala. Přišel sem letos, protože se přestěhovali do New Yorku, a tak je ještě vystrašený. Do školy chodí s osobní ochrankou. Jednou se mi s ním dokonce stal menší trapas, když jsem ještě nevěděla, kdo to je.
Jaký trapas?
Já mám totiž takový trochu sarkastický humor a on akorát něco vysvětloval, tak jsem se ho zeptala, jestli není náhodou učitel. Byl z toho trošku pohoršený. (smích) A pak na mě přes celou chodbu křičel, že na mě určitě nezapomene. Když se mi pak představil a já jsem zjistila, kdo to je, tak mě až zalil studený pot.
Je na tvých spolužácích vidět, že mnozí pocházejí z bohatého prostředí?
Právě že vůbec. Například nikdo zde nenosí luxusní značky typu Louis Vuitton nebo Dior. Určitě někteří nosí také drahé oblečení, ale ne nějaké prvoplánové značkové. Většina jezdí do školy metrem nebo na veřejných kolech a o nikom bych neřekla na základě vzhledu, že pochází z bohaté rodiny. Tady jde právě většina tu filozofii, že jsme si všichni rovni.
Potřebuji být špinavá od barvy a mít v ateliéru doslova nepořádek. Můj sen je dostat svá díla do největších galerií v New Yorku.
Jak vnímají oni tebe? Neberou tě jako méněcennou proto, že pocházíš ze Slovenska?
To vůbec ne, spíše jsou velmi nápomocní a zajímá je moje kultura. Popravdě mám mnoho spolužáků i z Evropy nebo z Ruska. Ale lidé to tady moc neřeší, kdo je odkud. Když to řeknu spolužákům, reakce je pozitivní, ale podle mě ani netuší, kde se Slovensko nachází. Vědí to maximálně žáci z Evropy.
Co bys chtěla dělat po dokončení školy?
Určitě se chci věnovat umění. Nevím ještě, jak konkrétně, ale pro mě je umění jako dýchání. Neumím bez něj žít, a kdybych se mu nevěnovala, stala by se ze mě jedna prázdná chodící duše. Ale nejsem si ještě naprosto jistá, co to bude. Vím však, co by to nemělo být, a to nějaký design za počítačem a práce v kanceláři.
Nechci nějaké sterilní pracoviště, ale spíše hravé a chaotické prostředí, kde budu cítit vůni toho umění a dělat s ním doslova bordel. Potřebuji být špinavá od barvy a mít v ateliéru doslova nepořádek. Můj sen je dostat svá díla do největších galerií v New Yorku.
Kde v New Yorku bydlíš?
Bydlím zcela v centru, konkrétně těsně nad Central Parkem. Díky tomu mám i jednodušší transport, zatímco někteří moji kamarádi dojíždějí ráno do školy i dvě hodiny.
Kolik stojí život 15leté dívky v New Yorku?
Podle toho, jestli si v ten měsíc koupím nové boty, nebo ne. (smích) Je to tady dost drahé, jeden vysušený sendvič z jídelny stojí 12 dolarů. Ale chodím i na brigády, abych si něco vydělala. Neumím ti říct, kolik přesně, ale je to mnoho. Ubytování mi však pomáhají financovat rodiče.
Za co tedy utrácíš nejvíc peněz?
Za oblečení a ovoce. (smích)
Rodiče rádi jezdí za mnou, protože všichni v rodině New York milujeme a cítíme se tady jako doma.
Zmínila jsi brigády. Pokud vím, chodíš si přivydělávat do Bronxu malováním dětí. Kolik si tam dokážeš vydělat?
To není jen v Bronxu, ale ve více částech. Dělám pro jedno centrum pomoci, které po celém New Yorku od dubna do října pořádá jarmarky, a pracuji pro ně s více studenty, se kterými chodíme malovat dětem na tvář. Za den si za to dokážu vydělat kolem 300 dolarů.
Rodiče se u tebe v NYC střídají?
Ano, když má čas tatínek se snoubenkou Natalií, tak jsou u mě oni, jindy zase maminka. Řídí se podle toho, jak to komu vychází. Nebo jsou v New Yorku prostě všichni najednou. Všichni mají poměrně flexibilní práci – otec je hudebník, jeho snoubenka herečka, maminka moderátorka/influencerka a její přítel hokejista. Takže se dokážou přizpůsobit.
Naštěstí máme byt, který je dost velký, a tak dokážeme fungovat v jedné domácnosti a všichni máme soukromí. Rodiče sem rádi jezdí, protože všichni v rodině New York milujeme a cítíme se tady jako doma.
Jaký máš s rodiči vztah?
Zní to jako klišé, ale moji rodiče jsou moji nejlepší kamarádi. Vím, že si s nimi můžu povídat o čemkoli, a když se mi i něco stane v životě, tak jako první nevolám kamarádům, ale rodičům. Máme mezi sebou velkou důvěru a vím, že se jim můžu s lecčím svěřit, a to i s osobnějšími záležitostmi. A já se jim ráda svěřuji a trávím s nimi čas.
Často tráví čas i s mými kamarády, můj otec například zná všechny mé kámoše z Bratislavy a také některé z New Yorku. Oni si s ním zase rádi povídají a ptají se ho na názor.
New York je zároveň velmi vyčerpávající město, takže bych zde nechtěla zůstat navždy. I proto se moc ráda vracím domů na Slovensko.
Jak často se vracíš na Slovensko?
Já si myslím, že docela často. Alespoň já to tak vnímám, protože mně tady v USA strašně rychle plyne čas a pak mám pocit, že jsem na Slovensku každý týden. (smích) Ale jezdím většinou o svátcích – Dušičky, Vánoce, Velikonoce a pak celé letní prázdniny.
Plánuješ v New Yorku zůstat natrvalo?
Naši plánují, že by se sem postupem času natrvalo přestěhovali, ale já se popravdě vidím někde jinde. Ideálně někde v ateliéru u pláže nebo v lese, kde budu tvořit. Ale to až když něčeho v umění dosáhnu. Právě v tom by mi New York mohl pomoci, jelikož zde je velmi mnoho možností, umělců a známých osobností. Ale je to zároveň velmi vyčerpávající město, takže bych zde nechtěla zůstat navždy. I proto se moc ráda vracím domů na Slovensko.
