Opět přicházíme s článkem ze série Nikdy bych... Tentokrát nám o věcech, které se nedělají, říkala servírka Patrícia z Bratislavy.
Naposledy jsme v sérii článků Nikdy bych... vyzpovídali letušku Kristýnu, se kterou najdeš rozhovor zde. Tentokrát nás zajímalo, co by nikdy neudělala servírka v kůži návštěvníka nebo návštěvnice, pokud by přišla do podniku. Rozhodli jsme se tedy vyzpovídat Patrícii, která pracuje pro známý podnik na Františkánském náměstí v Bratislavě – Brixton House.
Patrícii je 22 let a práci servírky se věnuje druhým rokem. Za tu dobu se naučila nejen vykonávat svou práci profesionálně, ale také to, že chování v podniku má svá pravidla a existuje mnoho lidí, kteří je pravidelně porušují. To, co se patří a co ne, nám prozradila v rozhovoru.
Nikdy bych... si nesedla za neuklizený stůl
„Často se stává, že lidé přijdou do podniku a nemají si kam sednout. Vtom spatří dva volné stoly. Jeden čistý, připravený pro zákazníka, druhý je na tom hůře. Jsou na něm nedopité drinky po minulých zákaznících, popelník plný dokouřených cigaret a na stole rozlitá limonáda,“ popisuje situaci Patrícia a ptá se mě, zda si troufnu říct, kam si většinou lidé sednou. Já pohotově odpovídám, že určitě za ten špinavý. A mám pravdu.
Podle Páti zákazníci mnohdy obsadí právě ten špinavý a následně volají servírku, aby jim stůl přišla uklidit. Toto se však dělat nemá, a když máš na výběr i čistý stůl, sedni si raději tam. Důvodem je fakt, že servírka o špinavém stole velmi dobře ví, ale má právě na starosti jiné, důležitější věci. Určitě by se k jeho uklizení dostala a necítila by se pod tlakem, kdyby sis za ten svinčík nesedl*a a nedožadoval*a se úklidu. Poučení? Počkej si na čistý stůl. Vždy.
Nikdy bych... servírce bez vyzvání nebrala věci z tácu
Ne, ani tehdy, když jí chceš pomoci a chystáš se to udělat s tím nejlepším úmyslem. Ne každý to ocení a ani tobě by se nelíbilo, kdyby ti někdo zasahoval do práce. Číšnice vědí, co dělají, a také mají ústa, kterými požádají o pomocnou ruku, pokud ji potřebují. Bez vyzvání jim ale raději nepomáhej, protože...
„My servírky máme na tácu všechny věci vybalancované. To znamená, že si je tam poskládáme tak, aby nám z rukou nesletěly na zem. Rovněž strategicky z tácu nápoje sundáváme a to, že nám někdo vezme drink z nesprávného místa, může způsobit škodu. Nikdo na sobě přece nechce mít obsah tácu, že?“
Nikdy bych... servírku nepřivolávala neslušnými gesty
Mysleli jsme si, že ve 21. století už o něčem takovém psát nemusíme, ale opak je pravdou. Stále se najdou lidé, kteří místo slušného oslovení nebo zvednutí ruky na servírky pískají, luskají prsty nebo je oslovují různými výrazy.
„To, že se něco takového nesluší, by měl vědět každý. Pokud jsi o tom nevěděl, tak si to zapiš za uši. Nejenže budeš působit jako slušný a inteligentní člověk, což se dnes opravdu nosí, ale předejdeš tak i možným konfliktům. Chování druhých je totiž jen zrcadlem, a když budeš slušný ty, budou slušní i ostatní k tobě,“ říká servírka.
Nikdy bych... si nesedla za velký stůl, pokud přijdeme jen dva
Zejména v pátek nebo v sobotu večer, kdy bary praskají ve švech. V případě, že žádný jiný stůl volný není, je to samozřejmě v pořádku. Musíš ovšem počítat s tím, že pokud se někde uvolní stůl pro dva a do podniku přijde větší skupina, je možné, že vás servírka přesadí.
„Určitě je dobré myslet o krok dopředu a být ohleduplný k ostatním. Pokud je volný menší stůl a do baru přijdete dva, sedněte si za něj. Ušetříte tím čas i sobě, neboť se nebudete muset přesouvat, ale i servírce, která to (kromě dalšího milionu věcí) nebude muset řešit,“ vysvětluje Patrícia.
Nikdy bych... neřekla, že práce servírky nevyžaduje vzdělání
„Samozřejmě, nestěžuji si, svou práci mám ráda. Ale tak jako v každém jiném zaměstnání, i u nás máme určitá pravidla, zvyky a úkoly, které musíme plnit. Také se během práce vzděláváme a nejsme jen chodící tácy, které mají v hlavě vzduchoprázdno. Mnohé z nás vystudovaly vysoké školy nebo se zúčastnily různých vzdělávacích kurzů,“ říká Patricia.
Nikdy bych... na WC nedělala nic jiného, než mám
Přečti si to ještě jednou a mysli na to při návštěvě podniku. Nebo to alespoň udělej tak, aby po tobě nezůstaly žádné stopy. A také to udělej rychle, protože venku mohou čekat lidé, kteří chtějí toaletu využít k tomu, k čemu je určena.
„Kolegyni se stalo, že na zemi na WC našla použitý kondom. Dovolím si říci, že naše toalety jsou vždy voňavé a čisté. Kromě toho je tam odpadkový koš a zásoby toaletního papíru. Kromě kondomů často nacházíme na zemi také použité menstruační vložky. Nemyslím si, že je tak těžké zabalit kondom nebo vložku do papíru a vyhodit je do koše. Doma byste to udělali stejně,“ dodává.
Další kapitolou, o které servírka mluví, jsou drogy. Patrícia nejednou na poličce za toaletou našla stopy po kokainu. Po zákaznících je čistí a myslí na to, že toaletu mohou navštívit i děti. Bezpečnost je na prvním místě.
