Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
20. března 2023 10:00
Čas čtení 7:28
Vojtěch Vanda

Bezejmenná z Valašska tvoří cover arty k písničkám. Nanashi seznamuje veřejnost s uměleckými směry generace Z

Bezejmenná z Valašska tvoří cover arty k písničkám. Nanashi seznamuje veřejnost s uměleckými směry generace Z
Zdroj: se svolením Hany Kovaříkové
KULTURA ČESKO HUDBA REFRESHER ART
Uložit Uložené

Hudba potřebuje i vizuální kabát. Naše respondentka ji obléká do věru futuristického hávu.

Měli jsme tu malíře, měli jsme tu kreslíře. Dnes se posuneme v uměleckých vodách blíže k současnosti. Hudební nahrávka, v případě, že se nenahrává do šuplíku, se neobjede bez pořádného vizuálního kabátu. Jistě, nejedná se o žádnou novinku moderní doby, co je však zbrusu nové, je přístup, jakým se k jeho tvorbě přistupuje, co znázorňuje a jak se vytváří.

S nastupující vlnou hudby generace Z se mění i způsob, jakým se umělci a umělkyně vizuálně prezentují. V posledních letech je možné využít výkon stolních počítačů k umělecké tvorbě, která vypadá nejen dobře, ale hlavně profesionálně, prakticky v každé domácnosti. A o tom jsme si chtěli popovídat.

Proto se připrav na velkou dávku umění. Ostatně život umělkyně, kterou ti představíme, se točí prakticky pouze kolem něj. Jmenuje se Hana Kovaříková, její umělecký pseudonym je Nanashi a prezentuje se jako hudebnice, producentka a tvůrkyně digiartu. Do své tvorby otiskuje vliv Japonska a jeho populární kultury, stejně jako dreamcoru a weirdcoru, což samo o sobě zní cool.

Nanashi Hana Kovaříková
Zdroj: se svolením Hany Kovaříkové
Doporučeno
Zariskoval a šel si za snem s jedním eurem na účtě. Slovák Andy Frank svému umění věřil, teď vystavuje v Praze Zariskoval a šel si za snem s jedním eurem na účtě. Slovák Andy Frank svému umění věřil, teď vystavuje v Praze 3. března 2023 13:00

Že to má Nanashi, což v japonštině znamená „bezejmenná“, v ruce, si všimli už její rodiče ve velmi mladém věku. Podle ní ji proto podporovali a snažili se ji vést tímto směrem. Bohužel jiný, rodinný umělecký vliv neexistoval a umění obecně prý nikoho moc nebralo. „Jsem ráda, že se to teď mění díky mojí desetileté ségře, která krásně kreslí a maluje, a máma se snaží její talent co nejvíce rozvíjet,“ začíná Hana.

Co se začátků týče, pamatuje si zejména na své portréty. „Tím, jaký mám vztah k hudbě a filmům, jsem vždycky měla hromadu idolů. Ať už to byli herci, herečky, nebo zpěváci, které jsem chtěla zvěčnit. Kreslila jsem je tehdy jen tužkou nebo uhlem a měla jsem opravdový pocit zadostiučinění, když se alespoň trochu podobali předloze,“ směje se.

A proč vlastně Nanashi? „Když jsem vydávala svůj první song, tak jsem hledala nějaký pseudonym. Tehdy jsem ještě vůbec netušila, jaký styl chci dělat, jakým směrem se bude jak moje hudba, tak život ubírat, a celkově jsem měla období, kdy jsem neměla na nic žádný konkrétní plán,“ prozrazuje.

„Následně jsem to našla mezi japonskými jmény, tam se to používá běžně. Skrz to, že jsem měla japonštinu vždycky ráda, jsem si řekla, že kouknu na nějaká tradiční japonská jména a Nanashi se mi zalíbilo. Přišlo mi to trefné,“ konstatovala. Instagram na covery k písničkám má ale pojmenován po své oblíbené postavě z anime Darling in the Franxx Nine Lota.

Nanashi Hana Kovaříková
Zdroj: se svolením Hany Kovaříkové

ZUŠ, zabiják kreativity

Vstupní branou do uměleckého světa tak pro ni byla ZUŠka. Na základce, kde se začala pořádně výtvarně vyjadřovat, proto simultánně chodila i do umělecké školy. „Vydrželo mi to ale jen asi rok a půl,“ vypráví. „Byla jsem malá a chtěla si kreslit věci a postavy, které se mi líbily, mé oblíbené hrdinky z animáků a tak podobně. Tudíž z teorie, kterou do nás tehdy tlačili, jsem si moc neodnesla. A když se mi čím dál méně chtělo do projektů, které se prostě ‚musely‘ vypracovat, tak jsem odešla,“ krčí rameny.

Nezapomínejme na to, že kultura umění má široký záběr. Seriál Refresher Art ti každý týden představuje práci jednoho mladého umělce či umělkyně, kteří se věnují tradičním i netradičním odvětvím umění. Najdeš zde kreativce věnující se malbě, literatuře, sochařství a tvorbě uměleckých výrobků, ale také například péči o vlasy, digital artu, tetování či videu.

„ZUŠková anabáze“ v ní mnoho pozitivních pocitů nezanechala. I když si v rámci výtvarných kroužků vyzkoušela i další druhy umění, například modelování či šití, rozhodla se jít vlastní cestou. Možná i proto, že má na školství jasný, rázný názor. „Obecně na všech školách, nejen na uměleckých, je podle mě velký problém příliš důsledné dbaní na dodržování osnov, které často kreativitu spíš udusí,“ myslí si. A i když si uvědomuje, že změna je v nedohlednu, má jisté návrhy, co změnit. 

„Byla bych ráda, kdyby se více dbalo na individualitu,“ rozvádí. „Co se týče uměleckých škol, tak samozřejmě souhlasím s tím, že je potřeba, aby se člověk učil i teorii. Netlačila bych ale tolik na děti nižšího věku a spíše je vedla k tomu, co je nejvíce baví,“ apeluje na ZUŠky. O praxi na středních uměleckých školách prý nemluví, protože žádnou nenavštěvovala.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Hana Kovaříková (@nine_lota_002)

Čas šel dál a Nanashi se dostala až do posledního ročníku gymnázia, kdy se začala věnovat počítačové grafice. Svůj „výtvarný skill“ si vyšperkovala sama. Nejprve přišel Photoshop a následně se začala zajímat o umění i více teoreticky – dokonce začala studovat obor dějiny umění na Karlově univerzitě. Po půlroce ji ale zaujal obor uměnovědná studia na Palackého univerzitě v Olomouci, jejž dokončila minulý rok. Studium, a zejména klasická hudba, v ní zažehlo druhou velkou uměleckou jiskru – zájem o hudbu a produkci.

Doporučeno
REPORTÁŽ: Obědval jsem v „nejhorší restauraci v Brně“ podle turistů. Zjistil jsem, že mám asi nízký standard REPORTÁŽ: Obědval jsem v „nejhorší restauraci v Brně“ podle turistů. Zjistil jsem, že mám asi nízký standard 26. března 2024 11:00

Co pro ni bylo na počítačové grafice největším lákadlem? Údajně nekonečné možnosti. „Vyhovuje mi metoda pokusu a omylu. Tím, že jsem detailista, tak si potřebuju vždy všechno vyzkoušet, zjistit, jak to vypadá, abych pak měla k dispozici co největší množství výsledků, ze kterých si vyberu ten, který se mi líbí nejvíce. A nemusím u toho řešit žádné přemalovávání ani skvrny od gumování, čemuž se při fyzické tvorbě vyhnout nejde,“ vysvětluje.

Zn. hudba hledá grafiku

Láska k umění se po uplynutí nějaké doby spojila s láskou k člověku. Jak Hana sama říká, o covery se začala zajímat hlavně díky svému příteli, hudebnímu producentu rainerovi. „Lidé, se kterými spolupracoval, již měli hotové tracky na vydání, ale neznali žádné grafiky a chtěli pomoct song vizuálně uchopit. Tak jsme to zkusili spolu,“ říká jednoduše.

Na svou první práci si nevzpomíná, má však v živé paměti chaos, který ji tehdy doprovázel. „Nevěděla jsem, kde začít, a hlavně jak se vcítit do vkusu klienta tak, aby mi to nemusel stokrát vracet. Ale tahle dezorganizace a nejistota jsou přece jen normální, když člověk dělá něco poprvé,“ ospravedlňuje své pochopitelné pochyby. Dnes má prý vcelku zajetý systém.

Nanashi Hana Kovaříková
Zdroj: se svolením Hany Kovaříkové

„Daný song nebo album si vždycky v klidu ve sluchátkách několikrát poslechnu a u toho na papír brainstormuju motivy, které mě napadají, barvy, které to ve mně vyvolává, a taky útržky textů,“ mluví o svém postupu. Často jí prý u toho pomáhá i Pinterest. Mysleli jsme si, že by jí v tvorbě mohl hodně napovědět text, jenže ona jej při prvním poslechu údajně prakticky nevnímá. „Prvně vnímám hlavně hudbu a to, jaké mi předává emoce,“ nechává se divoce unášet vibem.

Doporučeno
Kdyby chtěl, zhypnotizuje tě i přes telefon. „Hypnóza je nástroj. Je nezávadná, ale dá se zneužít,“ říká Jakub Kdyby chtěl, zhypnotizuje tě i přes telefon. „Hypnóza je nástroj. Je nezávadná, ale dá se zneužít,“ říká Jakub 22. března 2024 9:00

Co se týče stylu, zatím si prý není jistá, kam by se zařadila, jelikož ráda zkouší nové věci a techniky. „Ráda si hraju s texturami, do kterých zasazuju prvky, které mi track evokuje. Je mi hodně blízká technika koláže, ze směrů poté expresionismus, surrealismus nebo poetismus. Ovlivňuje mě také estetika dreamcoru a weirdcoru. Naopak minimalismus mě dost nudí,“ tvrdí. Na dreamcore a weirdcore jsme se pochopitelně museli zeptat.

Nanashi Hana Kovaříková
Zdroj: se svolením Hany Kovaříkové

„Dreamcore je v podstatě surrealismus, ale v internetové bublině generace Z. Zároveň bych ale řekla, že je dost zjednodušený, protože surrealistické obrazy jsou většinou propracované do nejmenšího detailu, kdežto dreamcorová estetika pracuje spíš s obecným feelingem, kterým obrázek dýchá, a není tam tolik podnětů,“ ochotně vysvětluje. Jejím slovům můžeme věřit i z odborného hlediska, sama totiž pracuje ve zlínské galerii Kabinet T, která se zaměřuje na contemporary art. Umění má proto v krvi.

„Ten feeling je většinou nostalgický, hodně se vychází ze starých her. Weirdcore je v podstatě to samé jako dreamcore, ale motivy čerpá spíš z nočních můr než kouzelných snů,“ dodává. Není divu, že se podobné umělecké směry dnes využívají k transformaci zvuku do vizuálu. „Baví mě, když můžu transformovat co nejvíce hudebních informací do těch vizuálních,“ potvrzuje nám Nanashi.

Anime, Japonsko a Yung Lean

Ono barevno, sny, noční můry a další podobná inspirace nám protočily panenky. Není proto divu, že se sem hodí i barevný svět japonského animovaného filmu. „Inspiruji se také tematikou anime a obecně Japonskem. Jejich krásné písmo mi mnohdy poslouží i jako ústřední prvek coveru místo klasické latinky,“ přibližuje nám. Sama se prý japonsky učí.

Doporučeno
Syrové emoce, teatrálnost a nefalšovaný britský rock. The 1975 se Praze ukázali ve skvělé formě Syrové emoce, teatrálnost a nefalšovaný britský rock. The 1975 se Praze ukázali ve skvělé formě 15. března 2024 13:00

„Když se mi to do coveru hodí, tak do něj zakomponuju slova, která mi track evokuje, nebo v japonštině napíšu rovnou celý název,“ dodává ale, že s kontextualitou japonštiny je v této situaci spíše ke škodě, takže se doslovnému překladu raději vyhýbá. Zároveň zmiňuje švédský rapový celek drain gang, jenž se dříve vyznačoval podobnou východní estetikou. Hana tvrdí, že jeho covery jsou „promyšleny do každého detailu“.

Nanashi Hana Kovaříková
Zdroj: se svolením Hany Kovaříkové

Prý se jím, a také jednou z největších hvězd švédského hiphopu Yung Leanem, nechává inspirovat. Zajímalo nás tedy, jestli i ona dává svým coverům hlubší význam. „To záleží. On si totiž každý pod spojením hluboká myšlenka představuje něco jiného. Pro někoho může být to, co má pro mě u coveru ‚hloubku‘, bráno jako plytké a naopak. Takže těžko říct,“ dodává.

Nakonec jsou to ale sami umělci, kteří Nanashi nejvíc inspirují. „Ať už ti kolem mě, nebo ti, kteří ani nevědí o mé existenci,“ specifikuje. Mimoto jí také pomáhají sny – noční i denní. „Oboje bývají dost barvité. Obecně mi někdy přijde, že je moje představivost jako na LSD,“ varuje.

Ona inspirace prorostla až do výše zmíněné hudby, mezi niž také rozděluje svůj volný čas. V říjnu vydala své album Nana, které v sobě má prý prvky hyperpopu, dreampopu i alternativního rocku. „Zároveň je tam track, který je třeba celý klavírní, nebo dokonce i jeden smyčcový,“ konstatuje, že neví, jestli ji baví spíše výtvarné umění nebo hudba.

Doporučeno
Porno je snad jediné odvětví, kde muži berou méně peněz. Sex mě baví, ale jsem stydlivá, říká pornoherečka Florane Russell Porno je snad jediné odvětví, kde muži berou méně peněz. Sex mě baví, ale jsem stydlivá, říká pornoherečka Florane Russell 14. března 2024 10:00

„Ale musím říct, že mě momentálně více naplňuje hudba. Pro mě je jednodušší transformovat myšlenky do songů než do artu. Perspektivu vidím v obou odvětvích, chce to jen čas a výdrž,“ domnívá se.

3D grafika a soundtracky do her

Zlínská umělkyně doufá, že ji umění jednou bude živit. Tedy její umění. A samozřejmě má i sny, kterých by chtěla jednou dosáhnout. „Co se týče toho výtvarného, tak to teda není úplně sen, ale spíš cíl. Jednou bych chtěla fakt dobře zvládat 3D grafiku a zapracovávat ji do svých vizuálů a klipů, které si momentálně režíruju a stříhám,“ uvádí jeden z nich. 

„Co se týče hudební stránky, tak kromě takových asi obvyklých věcí, jako že chci jednou mít možnost hrát na fesťácích nebo koncertovat třeba i za hranicemi, bych chtěla vytvořit hudbu do nějaké hry. Protože třeba soundtracky z těch starších her, které jsem hrála jako dítě, jako je třeba Terraria nebo Jazz Jackrabbit, mě doteď strašně baví a láká mě si to vyzkoušet,“ překvapuje.

A kdyby měla ještě možnost zabrouzdat do dalších uměleckých sfér, koukla by se na zoubek literatuře. „Četla jsem vždycky moc ráda a taky jsem napsala pár krátkých povídek a básniček, ale dál to nikdy nedošlo,“ tvrdí nám.

Co jsou ale nyní ty reálné projekty, na kterých pracuje? „Cover teď zrovna s nikým v procesu nemám, ale budu vydávat svůj hudební cover na Red Bottom Sky od Leana, takže k tomu budu dělat i cover art. V dubnu či nejpozději v květnu budu vydávat první track ze svého druhého alba, na které se můžete těšit v létě,“ prozrazuje, na co se nejvíc soustředí.

Nanashi Hana Kovaříková
Zdroj: se svolením Hany Kovaříkové

Stále je ale nutné myslet na to, že umění, přestože jsme vlastně každým dnem čím dál blíže budoucnosti, potřebuje čas. „Ať už tvoříte cokoliv, tak se hlavně nenechte odradit neúspěchem nebo malým dosahem. Dneska má v tomhle extrémně zrychleném světě každý pocit, že se to hned všechno vrátí, ale trvá to a chce to spoustu trpělivosti. Mnohem důležitější než talent je pracovitost a vůle se rozvíjet,“ vzkazuje na závěr.

Domů
Sdílet
Diskuse