Projekty firem byly zaměřeny pouze na informovanost o problematice rovnosti žen a mužů. Z kontroly NKÚ vyplývá, že peníze od státu byly v řadě případů zneužity.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nedávno prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Jedná se o dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce. Jak ale vyplývá z pondělního oznámení NKÚ, svému účelu příliš neposloužily. Kontroloři uvedli, že podmínky k čerpání peněz nastavilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tak, že příjemci na dotace mohli dosáhnout, aniž bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout.
Kontrola ověřovala 14 projektů z celkem 68, které byly poskytnuty z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 a spolufinancovány ze státního rozpočtu. Objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.
Účelem podpory bylo mj. snížit rozdíly v odměňování a riziko obtěžování na pracovišti, omezit nerovný přístup k pracovním pozicím (tzv. skleněný strop) nebo usnadnit slučitelnost pracovního a soukromého života. „Z kontroly NKÚ však vyplynulo, že projekty směřovaly převážně pouze k informovanosti o problematice rovnosti žen a mužů a u některých zaměstnavatelů k vytvoření interních předpisů,“ konstatuje úřad ve své tiskové zprávě.
Až půl milionu na školení o stresu
Dotace podle kontroly přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: všechny podmínky splnilo pouze osm procent z kontrolovaného objemu. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo jen 14 procent firem či organizací. „MPSV nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil NKÚ nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu Kč,“ uvádí kontrolní úřad.
MPSV také údajně schvalovalo žádosti o podporu navzdory tomu, že neznalo totožnost auditované organizace. Týkalo se to 54 procent organizací z vybraného vzorku projektů. Navíc v 11 procentech případů byla auditována zcela jiná organizace, než byla uvedena v žádosti o podporu.
Ministerstvo v řadě případů proplatilo firmám vzdělávání, které ani nesouviselo s genderovou problematikou. Někdy dokonce nebylo pro konkrétní zaměstnance potřebné a využitelné. NKÚ poukázal na příklad stavební společnosti s deseti zaměstnanci, z nichž pět vykonávalo dělnické nebo technické profese. Firma uspořádala v průběhu dvou let 19 školení za celkem 503 000 korun. Šlo ale spíše o témata jako prezentační dovednosti, sebeřízení, time management nebo stres a jeho odstraňování.
MPSV s některými závěry kontroly nesouhlasí
Přestože ČR dlouhodobě řeší problematiku nerovnosti v odměňování mužů a žen za stejnou práci, u více než jedné čtvrtiny auditovaných organizací nebyla tato oblast vůbec prověřována. „Docházelo totiž k paradoxním situacím, že tyto dobrovolně auditované organizace, jejichž cílem by mělo být v případě zjištěných nedostatků či slabých míst jejich následné odstranění, odmítly poskytnout informace o výši odměn na jednotlivých pozicích,“ pokračuje NKÚ.
Ministerstvo práce a sociálních věcí na webu uvedlo, že s některými nálezy kontrolorů nesouhlasí. Většina podpořených projektů podle něj ovlivnila reálné změny v otázce rovného postavení mužů a žen na trhu práce. „Kontrolovaný projekt již ale skončil a kritéria nového projektu jsou nastavena jinak,“ doplnil resort.
Resort se domnívá, že úřad nezjistil žádné systémové chyby ani porušení právních předpisů. „Řadu uvedených praktických výtek MPSV samo reflektuje a v rámci podpory v novém programovém období jsou již většinou zohledněny především zpřesněním zaměření výzev, zvyšováním nároků na měření dopadů projektů, a tím i posilováním účelného a efektivního nakládání se zdroji ze státního rozpočtu i EU,“ uvedlo MPSV, které zároveň přislíbilo, že dodatečně provede hloubkovou kontrolu u projektů, u nichž NKÚ zpochybnil vynaložené výdaje.
Ministerstvo dodává, že k nerovnostem žen a mužů pomohlo skrze rozšíření dětských skupin a další forem služeb péče o děti. „Konkrétně jde o částku v celkové výši přes 8 miliard Kč, což představuje více než 90 % všech prostředků poskytnutých na téma rovnosti žen a mužů v rámci tohoto programu,“ doplnilo ministerstvo s tím, že naprostá většina nyní existujících téměř 1 500 dětských skupin vznikla díky této podpoře. „Dětské skupiny vytváří chybějící kapacity pro nejmenší děti v ČR, umožňují ženám návrat na trh práce a tím pádem pomáhají bojovat proti hlavní příčině nerovného postavení žen,“ vysvětlil resort na závěr.
A co z toho budeme mít my všichni? Jak ukázala analýza poradenské společnost McKinsey & Company, vyšší zaměstnanost žen by do konce desetiletí mohla zvýšit HDP Česka o 500 miliard korun.
