Komentáře na ČSFD patří k rozbuškám v internetových diskusích. Rasismus, homofobie a nenávist v nich ovlivňují celkové hodnocení filmů o mnoho procent oproti jiným serverům.
„Kolik to má na ČSFD?“ Je často základní otázka, kterou si pokládáme, když si chceme vybrat film na víkend nebo dlouhé večery. Jakmile se snímek z červených čísel posune do modrých, možná začínáme být skeptičtí, těm černým už se vyhýbáme.
Česko-slovenská filmová databáze postupně z části vystřídala pozici filmových kritiků, z nichž každý fanoušek měl svého oblíbence nebo oblíbenkyni, kterým věřil. Místo nich nyní máme barvy, procenta a uživatele z kritické i divácké obce. Uživatelská hodnocení se ale v průběhu času dostala na úroveň, kdy se v komentářích stále častěji objevuje nenávist vůči menšinám, homofobie, rasismus a xenofobie.
Začít hodnotit snímky na ČSFD není jen otázka registrace. Abys mohl*a přidávat komentáře, musíš nejprve ohodnotit dvě stovky filmů (za delší úsek než 24 hodin) a následně projít testem filmových znalostí. Pokud jím neprojdeš, lze ještě poslat pět ukázkových komentářů správcům portálu, kteří posoudí, zda jsi k recenzování filmů způsobilý*á. Podle šéfa ČSFD Martina Pomothyho je test filmových znalostí určitým nástrojem, jak odfiltrovat lidi, kteří by v databázi „dělali bordel, než aby psali rozumné recenze“.
Kritikem snadno a rychle
Prošel*prošla jsi testem a můžeš hodnotit filmy? Ani tady by se ti neměla otevřít brána k bezbřehé ventilaci vlastních názorů a hodnot. Teoreticky. Podle pravidel ČSFD by recenze neměla být vyjádřením toho, že si ti film líbí, nebo nelíbí, ale hlubším popisem toho, proč tě snímek zaujal.
Filmy, ve kterých se objevují LGBTQ+ postavy, případně herci a herečky jiné než bílé pleti, se od uživatelů ČSFD dočkávají ostré kritiky, často útočící spíš na menšiny než na film po formální a stylistické stránce.
„Každá recenze má být rozumně vyjádřeným názorem na film/seriál, má u čtenářů vyvolat představu o jeho kvalitě a může taky konfrontovat názor s názory ostatních recenzentů. V žádném případě by neměla být bezobsažnou hláškou typu ‚Matrix je nejlepší film mého života!‘ nebo ‚Bylo to dobrý, ale mohlo to být i lepší‘. Pro vyjádření názoru, nakolik se ti film/seriál líbil, nebo nelíbil, jsou hvězdičková hodnocení. Recenze jsou pro vyjádření detailnějšího názoru, proč se ti film/seriál líbil, nebo nelíbil,“ píše se v návodu k používání databáze.
Kromě toho, že by tvoje recenze měly mít „hlavu a patu“, je také důležité, aby ses při jejich psaní řídil*a etickým kodexem, který je definovaný ve Všeobecných podmínkách užívání. Vedle varování, že si z databáze nemáš dělat seznamku a zveřejňovat fotografie nezletilých osob, je v něm i zmínka o škodlivém obsahu.
Souhlasíte, že nebudete:
- Zveřejňovat jakékoli rasistické, násilnické, xenofobní, pomlouvačné, urážlivé, obscénní či nezákonné komentáře,
- šířit jakýkoli obsah, který by mohl být škodlivý, hanlivý, neoprávněný nebo pomlouvačný nebo který by porušoval práva na ochranu soukromí nebo osobnosti, podněcoval k násilí nebo k rasové či etnické nesnášenlivosti nebo který by mohl být považován za značně nemravný nebo jako podněcující k určitým trestným či jiným protiprávním činům…
Porušíš kodex, přimhouříme očko
V praxi se ale komentáře od podoby v etickém kodexu výrazně liší. Filmy, ve kterých se objevují LGBTQ+ postavy, případně herci a herečky jiné než bílé pleti, se od uživatelů ČSFD dočkávají ostré kritiky, často útočící spíš na menšiny než na film po formální a stylistické stránce. Filmy s afroamerickou tematikou navíc obvykle dostávají zpravidla výrazně horší hodnocení než na zahraničních databázích.
Špatné hodnocení uživatelů největší česko-slovenské databáze ale dostávají například i oceňované oscarové filmy.
Příkladem z poslední doby může být kriticky i divácky uznávaný seriál The Last of Us z produkce HBO. Po prvních dvou epizodách, které si vysloužily hodnocení nad 80 % (druhá dokonce 88 %), kleslo hodnocení třetí epizody na 73 %. Díl líčí příběh Franka a Billa, kteří spolu zestárli v romantickém vztahu. V prostředí komentářů na ČSFD je to zřejmě ale něco, co se neodpouští.
„The Last of gay! Tvorcovia dopredu avizovali, že oproti hre uberú z násilia, ale akosi zabudli pripomenúť, že na úkor b*zna-párty,“ napsal do diskuse jeden z uživatelů.
„Vypadalo to už trocha nádejne, že to naberie nejaký dejový vietor do plachát. Pri nástupe novej postavy, stavajúcej si svojské opevnenie okolo obydlia. Ale jeb, ono sa to zvrtne na krásne romantickú seancu b*zíkov, jejda, fakt silná originálna téma ako hrom,“ uvedl druhý. Podobného hodnocení se dočkaly také filmy jako Můj policista nebo Call Me by Your Name s hodnocením 86 % od diváků na Rotten Tomatoes a 79 % na ČSFD.
Špatné hodnocení uživatelů největší česko-slovenské databáze ale dostávají například i oceňované oscarové filmy. Snímek Moonlight, který získal Cenu Akademie za nejlepší film v roce 2016, si od uživatelů ČSFD vysloužil pouhých 64 %. Na IMDb má skóre 7,2/10 a na serveru Rotten Tomatoes 79 % od diváckých uživatelů (a 98 % od kritiků).
Sexismus, rasismus a homofobie zásadně ovlivňují hodnocení filmů, ve srovnání se zahraničními databázemi, někdy až o desítky procent.
„V každom jednom filme zo štvrte zberačov bavlny vždy, ale že kurva vždy má zberač nekompletnú rodinu, kde manka robí sestričku v nemocnici. V každom jednom filme z týchto osád. ODPAD!“ ohodnotil film na ČSFD jeden z uživatelů. Další příklady snímků a jejich hodnocení v porovnání česko-slovenské a zahraničních databází najdeš v tabulce níže. Kromě nich se podobné schéma opakuje i u dalších desítek filmů s afroamerickou nebo LGBTQ+ tematikou, případně u snímků s nebílými herečkami a herci.
| Film | Hodnocení ČSFD | Hodnocení Rotten Tomatoes | Hodnocení IMDb |
| The Prom (2020) | 47 % | 62 % | 5,9/10 |
| Charm City Kings (2020) | 50 % | 67 % | 6,6/10 |
| Queen & Slim (2019) | 58 % | 92 % | 7,1/10 |
| Call Me by Your Name (2017) | 79 % | 86 % | 7,8/10 |
| My Own Private Idaho (1991) | 70 % | 80 % | 7/10 |
| Judas and the Black Messiah (2021) | 64 % | 95 % | 7,4/10 |
| BlacKkKlansman (2018) | 75 % | 83 % | 7,5/10 |
| 12 Years a Slave (2013) | 79 % | 90 % | 8,1/10 |
| Black Panther 2 (2022) | 60 % | 94 % | 6,7/10 |
| Blindspotting (2018) | 65 % | 87 % | 7,4/10 |
Moderovat diskuse možné je, není to ale povinnost
Fakt, že se v komentářích na databázi objevují nenávistné vzkazy menšinám, je na internetu poměrně známý. Toxické diskuse jsou pravidelně předmětem twitterových vláken, případně některých článků (například v blogovém článku zde, kde se autorka věnuje šovinismu a sexismu). Zajímavé ale je, že sexismus, rasismus a homofobie zásadně ovlivňují i hodnocení filmů, ve srovnání se zahraničními databázemi, někdy až o desítky procent.
I kvůli tomu jsme museli vyzkoušet, jak funguje zásah do diskusí v praxi. Z profilu alenajulie jsme přidali relativně umírněný, především ale nic neříkající komentář. Komentář jsme přidali také právě k oscarovému filmu Moonlight. Rozhodli jsme se, že v jeho případě „poškádlíme“ pravidla ještě trochu víc.
„Snažím se, aby ČSFD byla co nejlepší,“ řekl zakladatel databáze Martin Pomothy alias POMO v talk show 7 pádů Honzy Dědka. S mazáním uživatelských profilů nebo komentářů některých uživatelů je prý na vážkách. Během rozhovoru o uživateli s přezdívkou verbal, známém pro velmi vulgární projev, řekl, že stojí na vážkách mezi popularitou uživatele a faktem, že se mu jeho chování nelíbí. Verbalovi měl přitom údajně slibovat ban již před několika lety.
Podle slov Pomothyho se ČSFD snaží dávat pozor na škodlivé uživatelské účty. V hledáčku jsou prý převážně recenze na filmy, které ještě nejsou venku nebo které hodnotící uživatel neviděl. O kontrole projevů nenávisti Pomothy nepromluvil. Redakce REFRESHERu se jej proto rozhodla v souvislosti s diskusemi na ČSFD oslovit. Na náš e-mail ale nereagoval.
I kvůli tomu jsme museli vyzkoušet, jak funguje zásah do diskusí, moderování komentářů a kontrola nahlášeného obsahu v praxi. V teorii by se totiž uživatelé neměli zprotivit Všeobecným podmínkám používání, které zahrnují i etický kodex. Z profilu alenajulie jsme přidali relativně umírněný, především ale nic neříkající komentář k filmu Lightyear a film jsme označili za „odpad“.
Komentář jsme přidali také právě k oscarovému filmu Moonlight. Rozhodli jsme se, že v jeho případě „poškádlíme“ pravidla ještě trochu víc. Zkopírovali jsme komentář jiného uživatele k jinému filmu. Z jiného účtu jsme následně komentář zkoušeli nahlásit. Ani to ale ČSFD příliš nezjednodušuje a existují v podstatě dvě cesty, jak povědomí o škodlivém obsahu dostat na správná místa. Přes obecný formulář s odkazem a popisem komentáře nebo přes dopis. Fyzický dopis zaslaný poštou.
Vyzkoušeli jsme první cestu a za chvíli nám přišel automaticky generovaný potvrzovací mail. Naším podnětem se databáze bude zabývat. Možná. Kapacity jsou totiž plné a je možné (ne-li pravděpodobné), že naše zpráva zapadne. Po více než měsíci od odeslání podnětu k datu vzniku tohoto článku jsme zatím nedostali žádnou jinou odpověď a „nastrčený“ komentář stále visí na nástěnce hodnocení filmů.
Abychom si ověřili, zda a jak je možné komentáře kontrolovat a diskuse moderovat, spojili jsme se s šéfredaktorem konkurenční české databáze Kinobox Kamilem Filou.
Diskuse na Kinoboxu rozhodně nepatří mezi čistě progresivní, ale toxických, rasistických nebo homofobních komentářů je tam výrazně méně a například zmiňovaný Moonlight má o 9 % lepší uživatelské hodnocení než na ČSFD. Databáze Kinoboxu momentálně prochází redesignem a nás zajímalo, jak se případné nenávistné projevy budou řešit tam.
Rozhodně není povinností provozovatele platformy nést zodpovědnost za to, jak se její uživatelé chovají. Je čistě na něm, jestli bude prostředí portálu kontrolovat, nebo jej nechá žít vlastním životem. Zodpovědnosti se ostatně ČSFD zbavuje i ve Všeobecných podmínkách používání.
„Momentálně připravujeme novou databázi, kde se ji snažíme vnímat jako prostředí, kam si lidé chodí vybrat film. Proto chceme automaticky filtrovat slova, která se používat nesmí, včetně alternativ a mazaného vypisování pomocí mezer, teček, hvězdiček a tak dál. Takový komentář nepůjde odeslat. Příspěvky se budou mazat také ručně a algoritmus by na ně měl být schopen moderátory upozornit. Mělo by tam být také to, že maskovanější formy projevu nenávisti půjdou nahlašovat přímo přes komentář, nikoliv jen přes obecný formulář (přes který se podněty odesílají na ČSFD, pozn. red.). Do toho budou uživatelé s lepším hodnocením odměněni tak, že budou vidět lépe. To samo o sobě by mělo být schopno zajistit nějakou základní filtraci,“ řekl REFRESHERu Fila.
Zdůraznil, že rozhodně není povinností provozovatele platformy nést zodpovědnost za to, jak se její uživatelé chovají. Je čistě na něm, jestli bude prostředí portálu kontrolovat, nebo jej nechá žít vlastním životem. Zodpovědnosti se ostatně ČSFD zbavuje i ve Všeobecných podmínkách používání.
„Nejde o svobodu slova, ale o negativní prostředí,“ tvrdí Fila
Fila je dlouholetým uživatelem ČSFD, kde vystupuje pod přezdívkou Tetsuo. Zhoršující se trend problematických komentářů vnímá již několik let. Vysvětluje jej tím, že nyní existuje více témat, která se mohou stát ventilem „frustrace některých uživatelů“. V minulosti v této oblasti podle něj převládaly převážně protiromské nebo protimuslimské nálady.
V takovém nastavení lze těžko říct, do jaké míry je ona otázka „Kolik to má na ČSFD?“ stále relevantní.
„V komentářích už ani nejde o problematiku svobody slova. Jde spíš o to, že se jako filmový fanoušek pohybujete v prostředí, které je negativní. A negativní teď neznamená kritické vůči filmům, ale ryze nenávistné. Znamená to, že když si rodič chce najít dobrý film pro děti, musí se prohrabat tím, že u dětských pořadů někdo píše naprosto hrůzné věci. A to už není normální, protože to přestává plnit uživatelskou funkci databáze, kterou je orientovat se ve filmech,“ okomentoval problém pro REFRESHER.
„V takových případech ale místo toho, abychom se dozvěděli, jestli něco je, nebo není vhodné pro děti, zjistíme, že u animovaného filmu padesátiletý chlap zvracel, protože si tam dvě holky daly pusu. Aktivních uživatelů, kteří přispívají, je přitom výrazně méně než těch, kteří ČSFD používají právě proto, aby se zorientovali na filmové scéně,“ dodává.
Podle Fily je ČSFD velkým projektem se spoustou uživatelů, jejichž chování jednoduše nejde moc dobře uhlídat, i když existují nástroje, které mohou kontrole nenávistných projevů pomoci. Samotný Pomothy v rozhovoru u Dědka potvrdil, že neví, zda proti uživatelům spíše zakročit, nebo je nechat, aby se vyjadřovali, jak chtějí (možná bez ohledu na to, jestli k filmu nebo k menšinám).
Pokud se ti diskuse na ČSFD nelíbí a chceš vyzkoušet prostředí s vyšší mírou moderace, můžeš využít nedávné spuštění nové databáze na serveru Kinobox. Jak informoval Mediář, server ti nabízí po založení profilu možnost importu tvých existujících hodnocení a komentářů z webové databáze ČSFD.
O tom, zda diskuse kontrolovat, nebo jim nechat volný průběh, se dají vést debaty. Co je ale zarážejícím a hlavním problémem největší tuzemské filmové databáze, je, že bez ohledu na kvalitu konkrétního snímku přítomnost menšin výrazně sráží hodnocení. V takovém nastavení lze těžko říct, do jaké míry je ona otázka „Kolik to má na ČSFD?“ stále relevantní. Daleko víc než o filmech totiž vypovídá o předsudcích některých uživatelů.
