Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Čtvrtek 29. 10. 2020 svátek má Silvie, Sylva

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Zajímavosti
20
palo
6. listopad 2014, 21:38
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Skutečné vymítání ďábla aneb kde se inspirovali tvůrci The Exorcist

Pojďme se podívat na jeden z případů, kdy byl snímek inspirován znepokojujícím reálným případem.

palo
6. listopad 2014, 21:38
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
20
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Hororové filmy patří mezi oblíbený žánr, jelikož se rádi necháme trochu vystrašit. To vše ale v pohodlí našeho obýváku s tím, že po zhlédnutí filmu si budeme maximálně rozsvěcovat po celém domě, abychom "bezpečně" došli do svého pokoje. Tím ale většinou veškerá děsivost končí. Je tu ale spousta hororů, které jsou, byť někdy jen částečně, inspirovány skutečností. Ta může často působit mnohem děsivěji než samotný film. Je až s podivem, kolik scénáristů a režisérů se nechalo inspirovat nějakou skutečnou příhodou, či místní legendou. V některých případech jde však o čistá fakta, po jejichž přečtení jde veškeré logické uvažování stranou.

 

 

Snímek The Exorcist způsobil v době svého uvedení obrovský rozruch a byl doprovázen velkou kontroverzí. Lidé odcházeli znechuceni z kina a film doprovázeli mnohé "nehody", včetně úmrtí některých herců. Prokázaných případů exorcismu je v historii hned několik a všechny jsou stejně zneklidňující. Režisér William Friedkin se inspiroval konkrétním případem, který se stal roku 1949 ve státě Maryland v USA. Ve skutečnosti byl však oním "posednutým" chlapec, nikoliv dívka. Jeho identita byla přísně utajována a dodnes o svém zážitku veřejně nepromluvil.

 

Vše začalo, když se ho chlapcova teta rozhodla naučit zacházet s takzvanou Ouija tabulkou. Ta je určena pro komunikaci s duchy a záhrobím. Krátce po tomto vyvolávání duchů chlapcova teta zemřela, to však byl jen začátek. V domě, kde chlapec bydlel, se začali ozývat podivné zvuky - klepání, boucháni a další rámus. Rodina si zprvu myslela, že jde o hlodavce, a tak dala dům prohlédnout. Později nevysvětlitelné zvuky začaly připisovat zesnulé tetě a její komunikaci ze záhrobí. Nic však nebylo nalezeno. Jednoho dne pak matka šla v noci zkontrolovat chlapce, když z jeho místnosti slyšela podivné zvuky. Po vstupu do pokoje ji čekalo děsivé překvapení, když uviděla celou postel s chlapcem, která se sama od sebe klepala a poskakovala. To však byl jen začátek.

 

 

Nábytek se začal svévolně pohybovat v celém domě. Noční stolky, židle, skříně a mnoho dalšího se tak stalo předmětem děsu celé rodiny. Rodina si celou záležitost dlouho nechávala pro sebe. Přeci jen byl rok 1949 a rodina žila v malém městě. Nechtěli, aby se o nich šířily podivné drby a aby byli považováni za místní blázny. Ale ani tak se jim celou záležitost nepodařilo zcela ututlat. Po návštěvě jejich domu jeden muž popsal situaci, kdy chlapec seděl na židli u stolu a znenadání byl ze židle vymrštěn neznámou silou. Intenzita celé situace začala eskalovat velmi rychle. Jednoho dne se na chlapci bez sebemenšího důvodu začali objevovat škrábance a modřiny, bylo nutno zakročit.

 

Ouija tabulka - věc, se kterou není radno si zahrávat

  

Rodina se tedy začala snažit celou situaci nějak řešit. Zkoušeli různé doktory, psychology a další profese, které by jim pomohly zjistit, co je s jejich synem špatně. Nikdo jim však neuměl pomoci, a tak se nakonec obrátili na katolickou církev. Byl jim doporučen kněz Albert Hughes, který měl pomoct celou situaci vyřešit. Albert Hughes sice zemřel roku 1980, ale své děsivé zážitky předal svým kolegům, díky čemuž víme o jeho zkušenostech. Již při prvním setkání s 13letým chlapcem si údajně všiml jeho prázdných temných očí a ustrašeného výrazu, když Hughes přišel s Biblí. Chlapec na knihu zíral a po chvíli se začala třást židle, na které seděl Hughes, aby se následovně celá převrátila a on spadl na zem. Od této chvíle mu bylo jasné, že se potýká s něčím nadpřirozeným či ďábelským. 

 

Dům, kde chlapec bydlel a také začal celý příběh

 

Otec se tedy zeptal chlapce v latině, čím je. Ten mu záhy odpověděl děsivě hlubokým hlasem: „I am legions." Už jen samotný fakt, že chlapec mluvil latinsky, potvrzoval, že je posedlý démonem. Jeho odpověď však byla pro vymítače špatnou zprávou. „I am legions" poukazovalo na to, že chlapec není posedlý pouze jediným démonem a o to bude mít tedy vymítač těžší práci. Pro Alberta Hughese to bylo první setkání s démonickými silami, rituál vymítání ještě nikdy neprováděl. Chlapec byl hospitalizován v nemocnici ve Washingtonu DC, která patřila jezuitům. Hughes se snažil o vymítání po 3 noci, ale bez výsledku. Chlapec se jen stal agresivnějším, měl záchvaty vzteku a šla mu pěna od úst. Pro bezpečí jeho okolí byl k posteli přivázán. Při jednom  záchvatu se mu však povedlo vyprostit a pérem, které vytrhl z postele, pořezal Hughese. Ten si tak musel dát od celého případu pauzu.

 

Kněz William Bowdern

 

Jednoho večera, když matka seděla nad posedlým chlapcem a prohlížela ho, uviděla cosi divného. Na jeho hrudi se zjevil nápis, který působil jako vyrytý. Stálo tam Saint Louis. Rodina se tedy rozhodla přesunout k příbuzným, kteří žili poblíž tohoto města. Vymluvili se na to, že jen zde může být chlapci poskytnuta ta nejlepší péče. Místní nemocnice však nic nesvedla, a tak se rodina opět obrátila na církev. Rodina se setkala s knězem Williamem Bowdernem. Bowdern byl známý pro svou urputnost a měl za sebou službu v armádě, ale ani to ho nemohlo připravit na to, co následovalo.

 

Od počátku k chlapci přistupoval opatrně, protože věděl, co se stalo předchozímu vymítači. Z celého tohoto vymítání byl zaznamenáván deník, který byl později i vydán. Chlapec na kněze plival, vyhrožoval mu, vzpouzel se a dával mu sexuální návrhy, to vše charakteristickým hlasem "posedlého". U chlapce trávil společně se svými pomocníky každou noc. Po čase chlapce opět přesunuli do nemocnice, která byla řízena starým řádem mnichů. Místnost, kde chlapec byl, připomínala místnost pro duševně choré pacienty, bez oken a odhlučněná. Zde mohlo vymítání v klidu pokračovat. Chlapec se pořád vzpouzel a dokonce knězovi i zlomil nos. Bowdern téměř nespal - přes den plnil svoji běžnou funkci v kostele a po nocích se doslova utkával s ďáblem.

 

Sv. Michael, archanděl, který zachránil chlapce

 

Kněz s pomocníky se snažili chlapce donutit přijmout "tělo boží" v podobě oplatky. Dočkali se však jen nelidských skřeků a křečovitého zmítání. Rozhodli se tedy chlapce pokřtít a tím zlomit moc démonů, kteří ho ovládali. Opět se ho snažili donutit sníst oplatku, ale chlapec bojoval zuby nehty, a to doslova. Kněz i jeho pomocníci skončili poškrábáni a pokousáni. Chlapec nakonec oplatku přijal. Následující dny následovaly nejhorší záchvaty. Uprostřed jednoho z nich však chlapec promluvil svým skutečným hlasem: "Satane! Satane! Já jsem sv. Michael a přikazuji tobě a dalším zlým duchům ihned opustit toto tělo." Sv. Michael je hlavním andělem v Nebi (jediný, který má v Bibli titul archanděl) a on je tím, komu Bůh dal moc nad Satanem a kdo vyhostil Lucifera z Nebe. Jde tedy o největšího ochránce před všemi démonickými silami.

 

Chlapec se postupně zcela zklidnil a po několika dnech se se svou rodinou navrátil do Cabbage City. Žádné z příznaků se již nikdy neprojevily a chlapec žil zcela normální život. Dodnes však zůstal v anonymitě a jeho identita zůstává skryta. Toto byl příběh exorcismu, o kterém byla napsána kniha Possessed a také natočen kultovní snímek The Exorcist. Je jen na člověku, čemu věří, ale některé věci jsou jen těžko vysvětlitelné. Sama katolická církev má dnes své exorcisty, kteří pro ni pracují. Fenomén posednutí ďáblem je tedy stále aktuální a jeho vyobrazení ve filmu The Exorcist, nebylo zas tak vzdáleno realitě, jak by se mohlo zdát (ne nikomu se neotáčela hlava kolem osy o 360 stupňů). Z tohoto případu však i dnes běhá mráz po zádech a nejde o nic, co by si někdo přál zažít na vlastní kůži.

 

Pro otrlé přikládám pro představu audio z exorcismu Anneliese Michel

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Ohodnoť článek
8
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHORU
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.