Když jsme před pár měsíci začínali se seriálem o zajímavostech z různých krajin světa, jako první přišlo na řadu severské Norsko, které si mezi našimi čtenáři našlo mnoho fanoušků, nejen vysokou kvalitou života, ale i fungováním společností nebo mentalitou. Po několika dalších článcích jsme se rozhodli navrátit tam, kde náš seriál začal a poskytnou ti nové, zajímavé informace o Švédsku. Skandinávskou krajinu zřejmě většina Čechů vnímá jako chladné místo charakteristické zejména svým silným hokejovým týmem, který dokáže nadělat problémy nejednomu soupeři, ale množství z nás o Švédsku a jeho obyvatelích mnoho poznatků nemá. Ve škole se možná naučíš něco o městech, statistikách a historii, ale ty nejzajímavější fakty ti žádný učitel nenabídne na stříbrném podnose, proto máš už jen tři možnosti, jak se dozvědět více. Mohl bys zajít do knihovny a vypůjčit si nějakou naučnou literaturu o Švédsku, na druhé straně bys mohl použít internetové encyklopedie, ale podle nás nejlehčím řešením tvé touhy po informacích je právě následující článek na Refresheru.

Přelet nad kukaččím hnízdem je ve Švédsku stále velkým hitem

 docfilms

Pokud bychom se začali bavit o kvalitní kinematografii a filmech, které stojí za to vidět, určitě by nejeden z nás kromě mnoha dalších vzpomenul legendární Přelet nad kukaččím hnízdem. Snímek zaujal diváky v kinech na celém světě a jeho úspěch nás mohl, a stále může, těšit o to víc, protože se o režii postaral šikovný Miloš Forman. Film byl natočený ještě v roce 1975 a v hlavní roli se objevil Jack Nicholson, který se stříbrného plátna svým hereckým výkonem a charismatem pobláznil švédské diváky až natolik, že způsobil národní šílenství. Do švédských kin začali proudit mladí, ale i starší a netrvalo dlouho, než se z něho stala jakási stála součást místní kultury. Nejzajímavější fakt ovšem přichází až v této chvíli, a tedy, že švédské kina zaznamenávala takovou velkou míru popularity Přeletu nad kukaččím hnízdem, že neměla jinou možnost, než ho promítat celých 11 let bez přestávky. Čteš správně, fanouškové filmu si ho mohli přímo v kině vychutnávat až 11 dlouhých let, a proto se stávalo, že někteří ho začali považovat za tradiční možnost, jak strávit víkendový večer.

Lidé se vzbouřili proti považování homosexuality za nemoc

 studentry

Historie v souvislosti s homosexualitou se často nesla na vlně kontroverze a rozdílných názorů lidí, čemuž se v minulém století nevyhnulo ani Švédsko. Zajímavě může znít fakt, že ve skandinávské krajině byla homosexualita jako taková až do roku 1979, což je relativně pozdě, považována za nemoc, kterou měli lékaři možnost člověku diagnostikovat. Proti odstranění homosexuality ze seznamu nemocí aktivisté organizovali mnohé demonstrace, ale nejbizarněji to někteří z nich pojali tehdy, když se v jeden den hromadně rozhodli zavolat svým zaměstnavatelům a oznámit jim, že budou muset zůstat doma, protože se necítí dobře a zřejmě se nakazili homosexualitou. Sexuální orientace na lidi stejného pohlaví byla ze seznamu diagnóz odstraněna až ve vzpomínaném roku 1979, čemuž pomohly i výše uvedené formy protestů.

Loterie pro řidiče dodržující pravidla silničního provozu

 thestar

Známe to, občas člověk pozdě vstane a z ničeho nic zjišťuje, že do dvaceti minut mu začíná pracovní doba, ovšem cesta z domu do práce mu trvá přesně půlhodiny. Mnoho lidí neváhá a dá plynovému pedálu pořádně zabrat, což se sice občas může skončit nepříjemnou, ale oprávněnou pokutou ze strany policejních složek. Jinak to ale pojali kompetentní ve švédském hlavním městě Stockholm, když za pomoci šikovného designéra ve městě nainstalovali speciální radar s kamerou, který ovšem neslouží hlavně na chytání řidičů překračující maximální povolenou rychlost, ale zaměřuje se i na ty, kteří ji dodržují. Motivace je jasná, protože zařízení funguje tak, že si jednoduše vyfotí každé auto, aby mohlo vyhodnotit jeho rychlost. Řidiči, kteří jedou příliš rychle si mohou být jistí, že jim za pár dní teta pošťačka domů přinese pozdrav od policie, ale slušní řidiči mají šanci být za dobré chování na cestách odměněni. Jistou část peněz vybraných z pokut totiž město využívá na to, aby odměnilo náhodně vylosovaného řidiče pomocí vyfocené poznávací značky, takže to prakticky funguje jako nějaký typ loterie.

Boj proti depresi pomocí umělého světla

 news.com.au

Obyvatelé v Česku si něco podobného sice nedokáží dobře představit, ale lidé ze severních částí severských krajin by o fenoménu jménem deprese z nedostatku denního světla mohli vyprávět dlouhé hodiny. Zejména na severu, například ve švédském městě Umeå, jsou dny velmi krátké, což v praxi znamená, že denní světlo vidí místní obyvatelé jen několik hodin denně. Neuvěřitelně mohou znít čísla, která říkají, že městečko vidí denní světlo jen na asi 5 hodin v listopadu, ale jen na jedinou hodinu uprostřed prosince. Radnice se proto rozhodla svým obyvatelům pomoci aspoň tak, že na 30 lokálních autobusových zastávek nainstalovala výrazné zdroje umělého světla, které má lidem pomoci v boji proti smutku a depresi, ale doplnit i potřebný vitamín D, kterého mají obyvatelé kvůli až moc časté tmavé obloze nedostatek.

Závislost na heavy metalu vedla až k sociálním dávkám

 instrumento

Lidé se občas dostanou do situace, kdy nemají práci, jsou na pokraji zhroucení a zoufalí a jednou možností, jak jim stát může pomoci, jsou sociální dávky. V Česku může o takové dávky požádat například rodina s nízkým příjmem nacházející se v hmotné nouzi a stát potom její situaci posoudí, aby jí přídavky mohl přiznat. Švéd Roger Tullgren se ovšem na stát obrátil s velmi nezvyklou žádostí o sociální dávky, jelikož jeho oficiální diagnóza zní závislost na heavy metalu. 42letý muž podle vlastních slov závislostí trpí už více, než deset let, ale až do roku 2011 mu stát nechtěl diagnózu uznat za způsobilou na to, aby kvůli ní mohl brát jakékoli dávky. To se změnilo, když Roger po několika střetnutích s různými psychology docílil až to, že mu lékaři duše odklepli závislost na heavy metalu jako seriózní duševní problém, díky čemuž mohl požádat o sociální podporu, která mu následně byla schválená. Slova o závislosti na druhé straně potvrzuje i fakt, že za jeden rok se mu podařilo navštívit téměř 300 koncertů různých metalových skupin, což mu zabránilo v nalezení stálé práce.

Kondomová záchranka

 preventionjustice

Vztahy na jednu noc dnes tvoří důležitou součást kultury mládeže, jelikož mnozí mladí lidé si oblibují krátkodobé intimní poznávání osob ve svém okolí. Jednodenní sexuální vztahy ovšem nesou i množství rizik, mezi ty nejvýznamnější bychom klidně mohli zařadit možnost nákazy pohlavní nemocí nebo jinou infekcí. Švédská vláda se před pár lety rozhodla stoupající množství případů mladých lidí nakažených různými pohlavními nemocemi řešit speciálním konceptem, který zřejmě jinde nemá obdoby. Zdravotníci si dali předsevzetí šířit mezi mladými poselství bezpečného pohlavního styku, kvůli čemuž časem vznikla takzvaná ,,kondomová záchranka" působící v městech jako Stockholm nebo Malmö, jejímž úkolem bylo pomáhat chtivým lidem, kteří ovšem po ruce neměli ochranný prostředek. V praxi to fungovalo tak, že rozpálená dvojice nachytaná bez kondomu jednoduše zavolala na příslušné telefonní číslo a za krátkou dobu se k nim dovalil kurýr s balíčkem kondomů a informačním letáčkem o tom, jak se při styku chránit. To všechno za přibližně 5 eur, což si myslíme, že za to stojí.

Studenti dostávají za chození do školy výplatu

 htecnetwork

Samozřejmě, musíš chápat, že nejde ve skutečnosti o výplatu v tom pravém slova smyslu, ale princip zůstává stejný. Nedivme se, že švédský vzdělávací systém se pravidelně umísťuje na vysokých příčkách v žebříčcích nejlépe vzdělaných krajin Evropy a světa, jelikož studenti za navštěvování školy opravdu dostávají peníze. Žákovská výplata se nazývá studentský grant a dosahuje výšky přibližně 3000 korun, což se nemusí zdát jako moc, ale řekněme si otevřeně, kdo z nás by za chození do školy nebral klidně jen pár korun? Aby jsme tě ovšem nezaváděli, na takový grant nemají nárok všichni studenti, ale jen žáci ve věku od 16 do 20 let. Další podmínkou je pravidelná školní docházka a navštěvování střední školy, takže se nemůže stát, že 16letý student, který několikrát propadl, bude na základní škole dostávat peníze. V Česku si studenti musí hledat brigády i na úkor času, který mohli věnovat učení, a ve Švédsku stát studenty odměňuje z jejich podstaty.

Každodenní výkřiky na školních internátech ve čtvrti Flogsta

 thegeyik

Už před několika desetiletími začala mezi studenty ve švédském městečku Uppsala neobyčejná tradice, která z životů místních obyvatel nezmizela dodnes. Tradice spočívá v tom, že každý jeden den přesně ve 22:00 se otevřou okna bytů v celé čtvrti a několik minut se touto čtvrtí ozývají desítky a desítky různých výkřiků a skřekotů. Místní studenti noční křičení berou jako samozřejmost, ale lidé ani dnes přesně neví, proč se z okna vlastně vykřikuje. Někteří to připisují starým studentům, které ovládal stres a dlouhými výkřiky z okna svého bytu se ho zbavovali, jiná verze mluví o tom, že křičení je symbolem vzpomínky na jednoho ze studentů, který tam v 70. letech minulého století spáchal sebevraždu. 

Oficiální twitterový účet spravuje každý týden jiný občan

cbsi

Sociální sítě se staly nedílnou součástí našeho každodenního života a je celkem jedno, jestli jde o Facebook, Instagram nebo Twitter. Právě poslední jmenovaná síť obsahuje množství oficiálních profilů známých osobností, sportovců nebo politiků, ale tweety do světa posílají i samotné krajiny. Se zajímavým projektem přišlo před pár lety Švédsko, když se před pár lety rozhodlo svůj oficiální profil @Sweden dát do správy státní organizace, která má za úkol šířit moderní technologie i mezi běžné obyvatelé Švédska. Pointa celého projektu ovšem spočívá v tom, že každý týden v roce spravuje oficiální švédský profil někdo jiný. Nejde samozřejmě o náhodné uživatele internetu, ale o švédské občany, kteří se mohou prostřednictvím vzpomínané organizace stát na celý týden výhradními pány státního profilu. Ne nadarmo ho média označují za nejdemokratičtější twitterový profil na světě.

Televizní show chtěla prostřednictvím dětí rozhýbat horninový podklad Země

 svt.se

Psal se rok 2003 a populární švédský televizní program s názvem Hjärnkontoret vymyslel bizarní experiment, který se mu následně i podařilo zrealizovat. Televize nejdříve oslovila stovky škol z celé krajiny s neobyčejnou prosbou na to, jestli by na několik minut nemohli jistý den uvolnit všechny své žáky, protože show chystá experiment vyžadující velké množství lidí. Nakonec se nasbíralo až přibližně 300 tisíc žáků, mladších nebo starších, kteří sice po oznámení pravidel projektu zůstali zaskočeni, ale pro jistotu souhlasili a celé Švédsko se zanedlouho na dvě minuty přeměnilo na obrovskou skákající masu. Nebude tě napínat a prozradíme ti, že všech 300 tisíc děti mělo za úlohu celé dvě minuty bez přestávky skákat, protože televize chtěla zjistit, jestli takové množství skákajících lidí udělí něco se zemským podzemím. Mluvíme o tzv. krystaliniku, což je vrstva hornin nacházející se pod sedimenty, v angličtině označována jako ,,bedrock". Bohužel, ani sta tisíce skákajících studentů nedokázalo způsobit výraznější pohyb, který by odborníci mohli pomocí měření zachytit. Nuže, i snaha se počítá.

P.S Pokud tě přitahují chladná severská srdce se štipkou francouzské vášně, neměl bys vynechat sympatickou Sigrid Agren a její instagramový profil. Mimochodem, tato modelka se už objevila i na přehlídce známé značky Vicoria's Secret.