Příjemný zápach přicházející po deštivém počasí má své opodstatnění.
V případě delšího období sucha, zejména během teplejších měsíců v roce, se po byť jen méně vydatném dešti ve vzduchu rozšíří ten známý a uklidňující zápach či vůně, chcete-li. Vždy se ho můžeme nabažit jen několik desítek minut a následně jej znovu zářící slunce „zabije“ spolu s posledními stopami po vlhkosti na betonových plochách. Proč právě zabije? Vysvětlení je jednoduché.
Během delšího období sucha se v nejsvrchnějších částech půdy hromadí organická sloučenina Geosmin produkována Aktinobakteriemi. Ty se vyskytují ve vodě a půdě, a mimo jiné dopomáhají stejně jako houby k lepšímu rozkladu odumřelých organismů, tedy zajišťují fungování přirozeného ekosystému. Spolu s pozitivním přínosem pro životní prostředí má však sloučenina i specifický zemitý zápach. Důkladné zkoumání deště vysokorychlostní kamerou ukázalo, že padající kapky dokážou po dosažení určité rychlosti a následném pádu na půdu rozprášit spolu s vlhkostí i veškeré bakterie vyskytující se na povrchu včetně Geosminu. Jen jediná kapka vyprskne podle odhadů až stovky dalších, menších kapiček, přičemž konkrétní zapáchající bakterie přežije ve vzduchu přibližně jednu hodinu.
Na tomto jevu by nebylo nic špatného, pokud se právě nenacházíte v severní Austrálii nebo jihovýchodní Asii během období dešťů. V některých oblastech se právě tímto způsobem šíří infekční onemocnění Melioidóza. Tyto nebezpečné bakterie se nacházejí v půdě i vodě, a proto se snadno rozšíří do okolí. Špatně léčená infekce použitím nesprávných nebo žádných antibiotik má až 90% úmrtnost, což rozhodně není málo. V roce 2016 bylo zaznamenáno 165 000 případů onemocnění, z čehož téměř polovina skončila smrtí.
Jediná kapka po dopadu na tvrdý povrch izoluje stovky dalších kapiček