V amazonské komunitě není lepšího způsobu výdělku.
Pokud se člověk narodí v jedné z nejodlehlejších oblastí Amazonského pralesa, nemá mnoho možností, jak naložit se svým životem. Ženy se tam starají o to, aby bylo na stole vždy dostatek jídla a aby děti poslouchaly, zatímco muži se vydávají hluboko do džungle, aby vydělali pořádný balík peněz a pak se mohli odstěhovat někam daleko. V amazonském městečku Itaituba žije přibližně 100 tisíc lidí, ale velký zájem vlády či úřadů bys tam hledal marně. Těžko dostupná komunita si už několik desetiletí žije vlastním životem a pokud se i vláda pokusí výrazněji změnit místní poměry, pak to vše většinou zůstává jen na papíře a v realitě se nepohne vůbec nic. Mladí muži tam mají po dosažení dostatečného věku pouze dvě možnosti. Stát se zlatokopy, kteří se vydávají do pralesa, aby tam nelegálně hledali naleziště zlata a vydělávali obrovské peníze pro své brutálních šéfy, nebo si mohou vybrat cestu pilotů.
Nelegální zlatokopové se v místním jazyce nazývají garimpeiros a ve své současné podobě pracují prakticky již více než 50 let, čehož přímým svědkem se v mládí stal i Clinger Borges do Valé. Právě amazonský pilot v důchodu Clinger se nedávno rozpovídal o svých bláznivých zážitcích s britským Guardianem a člověku by se ani nechtělo věřit, co všechno se pod rouškou pralesa dělo a stále děje. Clinger si cestu pilota vybral dobrovolně, protože neměl zájem stát se zlatokopem. Zlatokopové měli obvykle příliš nebezpečnou práci a příliš nízký plat, což se o pilotech nedalo říct, protože navzdory obrovskému nebezpečí vydělával i kilogram čistého zlata za jeden let.
V 70. či 80. letech vypadala situace na letišti v městečku Itaituba tak, že tam denně přistálo i 300 či 400 letů, což je na 100tisícové město obrovské číslo. Klidně se stávalo, že letadla musela dlouhé minuty kroužit nad letištěm, protože pro ně prostě nebylo místo na přistání a když už dosedla na dráhu, rychle ji musela vyklidit a odstavit letadlo kdekoli se v té chvíli dalo. I Clinger byl jedním z pilotů, kteří lety z letiště v Itaituba absolvovali i několikrát denně, avšak toto letiště nebylo zdaleka tak nebezpečné ve srovnání s provizorními letišti nedaleko míst, kde se těžilo zlato. Dráhy měly často jen 300 metrů a nebyly ani úplně prázdné, takže piloti museli často improvizovat a modlit se, aby letadlu nepřestal fungovat motor nebo aby nenarazilo do stromů. Rodina zkušeného pilota Clingera si ve velké míře také vybrala práci pilotů, co se až třem z jeho bratrů stalo osudným. První zahynul ještě před 40 lety, druhý o pár let později a nejmladší bratr zahynul loni v prosinci, přičemž se stále neví, jak se to vůbec odehrálo. Na druhé straně, je prakticky zázrak, že Clinger během své kariéry pilota nezemřel. Jeho letadlo havarovalo až 11krát a dokonce mu při jednom pádu kvůli požáru zahynuli dva pasažéři, avšak Clinger nikdy neutrpěl vážnější zranění a neustále pokračoval v přepravě nářadí, strojů či prostitutek směrem do pralesa, aby pak odvážel zlato zpět na letiště..
Dnes rád vzpomíná na časy, kdy se mu nejvíce dařilo, protože žil život jako z nejbláznivějšího filmu. Neustále si užíval divoké večírky se stoly plnými drog a třikrát do roka si dokázal koupit nové auto, takže i když byla práce pilota nebezpečná, alespoň finančně vynášela skutečně královsky. Na pravidelné dovolené se Clinger vydával s taškami plnými bankovek, aby je pak všechny rozházel na alkohol či ty nejlepší hotely, avšak časy se prý změnily a vydělané bohatství je již nenávratně pryč. V současnosti se bezpečnostní standardy posunuly o pár úrovní výš a počet letů dramaticky klesl. Dnes na letiště v Itaituba přiletí za den jen přibližně 30 letadel, avšak nebezpečí v pralesích zůstalo prakticky stejné. Zajímavostí je i to, že Clinger navzdory všem nástrahám života pilota převážejícího nelegální zlatokopy dovolil svému synovi a synovci, aby se vydali na stejnou kariérní dráhu a synovec Cleverson už dokonce zažil jednu havárii letadla, kterou však zázračně přežil. Neznámo, čím to je, ale zdá se, že Clingerova rodina se jen tak lehce žádnému letadlu nepoddá a i když je dnešní situace se zlatokopy komplikovanější, stále se na ní dá docela slušně zbohatnout.
