Vězněným Němcům byla odhalena pravda. Jejich výrazy tlačí slzy do očí.
Za toto mnoho z nich bojovat nechtělo. Jedním z nejvážnějších kandidátů na teror zapříčiněný druhou světovou válkou jsou koncentrační tábory. Místo, kam byli deportováni lidé od Židů přes Poláky, Romy, Čechy až po inteligenci a homosexuály. V koncentračních táborech lidé trpěli nepředstavitelným způsobem. Odříznuti od světa často zapomínali i na základní hygienické návyky a ničemu nepomáhala ani neustálá hrůza, která se šířila z dozorců, když násilným a velmi bolestivým způsobem mlátili či mučili vězněné.
Pravda koncentračních táborů však do světa unikala pomalu a zřejmě ani německé autority nechtěly podkopat odhodlání a odvahu svých vojáků tím, že by jim ukázaly, jak končí jejich protivníci. Jednoduše jim to nebylo řečeno a někteří se pravdu dozvěděli až po válce. Po světě již desítky let koluje světoznámá fotka německých vojáků, kterým Spojenci ukázali, za co jsou vlastně nuceni bojovat. Na fotografii jsou jasně vidět zdevastované obličeje, odpor, znechucení, pláč, hanba i bolest. Za toto rozhodně nebojovali.
Fotografie stejné scény ze zadní strany divadla.
