Kryptoměny existují relativně krátce, ale jejich svět je fascinující.
Kryptoměny se stávají stále populárnějšími a postupně se zvyšuje i informovanost široké veřejnosti. Bitcoin dosáhl před pár měsíci vrcholu u hranice 20 tisíc dolarů, a i když existuje hromada kritiků, množství lidí odhaduje, že 20 tisíc nebyl ani zdaleka vrchol. My jsme ti proto připravili pár zajímavých informací o digitálních mincích, které mají potenciál už za pár let způsobit revoluci ve více průmyslových odvětvích.
Svět dodnes nezná tvůrce Bitcoinu
Zřejmě nejzákladnějším faktem ze světa kryptoměn je informace o tom, že samotný tvůrce bitcoinu je dodnes neznámý. Nevíme o něm téměř nic, ale možná je to tak lepší. Vystupoval pod jménem Satoši Nakamoto a existují pochybnosti o tom, zda šlo o jednoho člověka, nebo o skupinu spolupracovníků. V současnosti by měl Satoši vlastnit přibližně 1 milion Bitcoinů, což při jeho současné hodnotě představuje majetek ve výši přes 10 miliard dolarů. Přesto se Bitcoiny na jeho účtech již dlouhá léta nepohnuly, a pokud se jednou dokáže jeho identita, k níž se již přihlásilo několik lidí, bude možné ji dokázat právě úspěšnou transakcí z Nakamotovy peněženky.
Zničující krádež, která položila trh
V začátcích kryptoměn existovala krypto burza s názvem Mt. Gox. Sídlila v Japonsku a na přelomu let 2013 a 2014 pokrývala až 70 procent všech bitcoinových transakcí na světě. Obrovský podíl na trhu měl být již v té době varovným prstem, což se však nestalo. Problémy nastaly v únoru v roce 2014, kdy burza zbankrotovala poté, co z ní bylo ukradeno více než 850 tisíc Bitcoinů v tehdejší hodnotě 450 milionů dolarů. Od té doby se již podařilo najít přibližně 200 tisíc ukradených mincí, ale velká část zůstala v zapomnění a zloději se ze svého lupu museli pořádně nabalit.
Po obrovské katastrofě se trh s Bitcoiny propadl a dlouhé měsíce zůstával bez výraznějšího pohybu, avšak postupem času se kryptoměna vzpamatovaly i z tohoto incidentu a zbytek je historie, protože Bitcoin minulý prosinec dosáhl hodnoty 20 tisíc dolarů.
Pozor na ilegalitu kryptoměn
Kryptoměny jsou v mnoha světových zemích oficiálně uznané dokonce jako legální platidla, ale i dnes existuje množství států, kde s nimi mají velký problém. Se svým vlastnictvím Bitcoinu by ses proto neměl moc chlubit v zemích jako Ekvádor, Maroko, Nepál, Alžírsko či Bangladéš. Samozřejmě, za držení Bitcoinu bys neměl skončit na desítky let za mřížemi, ale přece jen je bezpečnější neriskovat. Za obchodování s kryptoměnami by ti tam mohly hrozit pokuty a místní vlády se očividně obávají toho, že lidé budou své úspory vkládat do digitálních mincí, což by teoreticky mohlo více či méně poškodit ekonomickou situaci.
Vlastníci Bitcoinu vždy neinvestují obrovské částky
Bitcoin zažil v polovině prosince obrovský růst až na 20 tisíc dolarů. Společně s růstem přišel i zájem veřejnosti a stovky tisíců nových investorů nakoupily kryptoměnu s vidinou neuvěřitelného bohatství. Naneštěstí, celá síť Bitcoinu byla kvůli obrovské poptávce přetížená, a tak poplatky za jednotlivé transakce šplhaly k závratným číslům. Ještě v polovině prosince 2017 proto až 96 % všech Bitcoin adres mělo v peněženkách méně než 1 Bitcoin a 90 % celkových adres dokonce méně než 0,1 Bitcoinu. Tehdy to znamenalo, že za transakci svých pár dolarů by museli v některých případech zaplatit více než byla hodnota jejich samotného Bitcoinu. Až 24 milionů adres tak nemohlo své mince nikam přesunout, avšak dnes jsou již poplatky opět přijatelné.
Dvě pizzy za 100 milionů dolarů
Maďarský programátor Laszlo Hanyecz byl velkým podporovatelem bitcoinu a kryptoměn už od samotného začátku a do historie se zapsal jako první člověk, který pomocí Bitcoinu provedl komerční nákup. V květnu roku 2010 měl chuť na pizzu, a tak se rozhodl využít své mince. Nakonec se mu podařilo koupit dvě pizzy, avšak s odstupem času měla jeho transakce jeden velký problém. Za dvě pizzy zaplatil 10 tisíc Bitcoinů, což bylo v té době sice ještě přijatelných 41 dolarů, jenže dnes by měl jeho nákup hodnotu přes 100 milionů dolarů. Přesto Laszlo svého nákupu nelituje a nebýt dvou pokrmů, Bitcoin by se možná do širšího povědomí veřejnosti dostával ještě déle.
Nové Bitcoiny budou přibývat ještě staletí
Bitcoin jen tak nevydává žádná společnost ani vláda, ale těží je počítače pomocí řešení komplexních algoritmů. Za vyřešení shluku mnoha algoritmů dostanou majitelé počítačů odměnu ve formě Bitcoinu, přičemž za každý vytěžený blok dostávali lidé zpočátku 50 Bitcoinů. Nicméně, každé čtyři roky se odměna za vytížení jednoho bloku o polovinu zmenšuje, což znamená, že poslední Bitcoin bude podle matematických výpočtů vytěžen přibližně v roce 2136. Bitcoinů bude celkově existovat pouze 21 milionů, ale teoreticky existuje možnost, při které by se objevilo ještě jedno zmenšení odměn o polovinu, což by však znamenalo překročení tohoto počtu. Do té doby už budou lidé těžící Bitcoin profitovat zejména z poplatků za transakce namísto samotného tažení.
Americká FBI se připravila o miliony
Zavření portálu Silk Road na dark webu přineslo americké agentuře FBI i množství digitálních mincí. Američanům se podařilo zadržet 144 336 Bitcoinů, které byly na Silk Roadu uskladněné různými způsoby, ale FBI udělalo obrovskou chybu. V krypto komunitě existuje názor, že po nákupu mincí je netřeba prodávat, ale pár let podržet v peněžence a počkat, než se cena mnohonásobně zvedne. FBI však svých 144 tisíc Bitcoinů prodala ještě v roce 2013 za cenu 334 dolarů za kus, díky čemuž vydělala celkem 48 milionů dolarů. V té době se to mohlo zdát jako výhodný obchod, avšak dnes by za stejný počet Bitcoinů získali více než 1,5 miliardy dolarů.
Jak přijít o finanční nezávislost
Velkým rozdílem mezi krypto peněženkami a obyčejnými bankovními účty je fakt, že pokud člověk zapomene přístupové údaje od své peněženky, už se k mincím nikdy nedostane. Doplatil na to i James Howells, který sice své přístupové údaje nezapomněl, ale disk i se svými Bitcoiny nechtěně vyhodil na skládku. James začal Bitcoiny těžit ještě v roce 2009 a získal jich 7 500, jenže v roce 2013 při úklidu svého pokoje přestal přemýšlet a disk i s mincemi vyhodil. V současnosti se snaží získat povolení k prohledání celé skládky ve městě Newport ve Spojeném království, ale existuje pouze miniaturní šance, že by mince ještě někdy v životě našel.
Když Bitcoin pošleš, je navždy pryč
Obchodování s kryptoměnami je od tradičního bankovnictví odlišné v mnoha oblastech. Nejenže můžeš všechny své úspory ztratit, pokud zapomeneš přístupové údaje od peněženky, ale transakce na blockchainu jsou nevratné. Pokud ji tedy jednou zadáš a potvrdíš, neexistuje způsob, kterým bys ji mohl zrušit či zvrátit. Samotná decentralizace blockchainu znamená, že tvé mince ani transakce nikdo nechrání, a tak jediný překlep či chyba v desetinné čárce mohou znamenat ztrátu desítek tisíc dolarů.
Daně je třeba platit i za kryptoměny
Ačkoliv je celý koncept kryptoměn založen na decentralizaci, vlády samozřejmě nechtějí přijít o lukrativní zdroj doplňkových příjmů. Celý blockchain sice funguje jen díky jeho uživatelům, ale vlády vyžadují od investorů i placení daní. Problém spočívá v tom, že lidé často spoléhají na anonymitu kryptoměn a své obchody finančnímu úřadu nenahlásí. Aby však mohli mince směnit za dolary, eura či koruny, musí si nechat profit poslat prostřednictvím krypto burzy zpět na bankovní účet, což už daňový úřad dokáže identifikovat. V roce 2015 ve Spojených státech amerických uvedlo pouze 802 obyvatel nějaké příjmy z Bitcoinu, i když bylo skutečné číslo samozřejmě mnohem vyšší. Americká daňová agentura IRS si dokonce loni vyžádala informace o desítkách tisíc uživatelů krypto burzy Coinbase, a tak už daním z mincí nebude jednoduché uniknout.
