Změnily historii, ale o mnohých z nich jsi ještě neslyšel. Významné ženy zachránily tisíce židů a riskovaly život v boji proti režimu

Osmý březen je dnem, kdy si připomínáme důležitost něžnější poloviny lidstva v našich životech. Mezinárodní den žen se snaží přiblížit pozornost na boj žen o jejich rovnost s muži, ale říci, že jsou ženy tou slabší částí lidstva, by bylo neodpustitelným hříchem.

Ženy se však rovněž obrovským dílem zasloužily o to, že dnes svět vypadá tak, jak vypadá. Ale vzhledem k tomu, že historie je tím největším ložiskem pohlavních předsudků, ve vůdčích pozicích se v drtivé většině případů nacházejí muži, kterým následně připadla i hromada slávy, zatímco ženy zůstávají v pozadí. Portál boredpanda se však postaral o seznam některých obdivuhodných dam, které svět změnily od základů a mohou být považovány za skutečné hrdinky. 

Amelia Earhartová byla první ženskou letkyní, která přeletěla Atlantický oceán (1928)

Anna Franková, nezapomenutelná oběť holocaustu

Maud Wagnerová, první americká tatérka (1907)

Jane Goodall, vůdkyně ve výzkumu primátů

Neznámá členka samurajů, horní vrstvy feudalismu (19. století)

Aktivistka Annie Lumpkinsová bojující proti segregaci (1961)

Muslimská žena zakrývá židovskou hvězdu její sousedky vlastním závojem (1941)

Margaret Heaflidová, ředitelka softwarového inženýrství pro vesmírný program Apollo (1969)

Ženy hasicí vybombardovaný Pearl Harbor (1941)

106letá žena chránila svůj dům v Arménii během sporů o Náhorní Karabach (1990)

Nujood Aliová byla v deseti letech přidělena k násilnému manželovi. Rozešla se s ním, porušila tradice a nyní v Jemenu bojuje proti nuceným sňatkům dětí

Marie Curie byla polskou vědkyní známou díky práci na objevu radioaktivity. Jediná žena, která vyhrála Nobelovu cenu dvakrát a první, která ji kdy získala.

Žena bijící neonacistu vlastní kabelkou ve švédském městě Växjö (1985)

Malála Júsufzajová, 19letá pákistánská aktivistka bojující za vzdělávání žen. Nejmladší laureátka Nobelovy ceny byla Talibanem postřelena do hlavy kvůli její snahám

Irena Sendlerová propašovala asi 2 500 židovských dětí z varšavského ghetta