Spravedlnosti si ve svém životě cenil nadevše.
Spravedlnost vzal do vlastních rukou. Kouzelná formulka se často používá v případech, kdy policie či soudy rozhodovaly a váhaly natolik, že člověka vyprovokovaly a on potom spáchal trestný čin, aby se pomstil. Dnes naštěstí nežijeme ve starověku a řídíme se právními úpravami chování namísto toho, abychom žili ve jménu hesla oko za oko, zub za zub. Neznamená to však, že po světě neexistují oblasti a místa, kde starověké pravidlo neplatí dodnes a neplatilo poslední desetiletí.
V brazilském městečku Santa Rita do Sapucaí se před 63 lety narodilo jedno z mnoha dětí. Dostalo jméno Pedro Rodrigues Filho a již krátce po porodu bylo lékařům jasné, že miminko utrpělo ještě v matčině břiše poranění hlavy. Lépe řečeno, malý Pedro měl poškozenou lebku předtím, než se vůbec poprvé dostal na svět. Poškození na lebce přesto nebylo způsobeno genetickým defektem, ale nepřímo ho zapříčinil jeho vlastní otec, který byl alkoholik a násilník.
RT AsesinosSerials: Pedro Rodrigues Filho
— Salva Una Vida (@salvaunavidabog) 25. února 2018
1954 -
Alias: "Pedrinho Matador"
Actividad: 1968 - 2003
Victimas: + 71
Cargos criminales: Asesinato de 71 personas
Condena: 128 años
Estado: En libertad pic.twitter.com/UxZLtnn0Kt
Matku malého Pedra pravidelně mlátil a neměl jakékoli hranice, což z něj udělalo monstrum. Negativní prostředí, ve kterém Pedro vyrůstal, ho očividně výrazně ovlivnilo. Na svého otce jako mladý chlapec nezanevřel, avšak již v dětství se v něm začaly probouzet vražedné sklony. Prvním pokusem o vraždu, i když neúspěšným, se stal incident, při kterém se Pedro snažil svého vrstevníka natlačit do stroje na zpracování cukrové třtiny. Naštěstí se mu to nepodařilo.
Pokus o vraždu zůstal v rodině samozřejmě zamlčen, a proto Pedro nadále pomaličku rostl a formoval svou osobnost. Vyrůstal s myšlenkou, že spravedlnost je jedna z nejdůležitějších součástí života a společnosti jako takové. Spravedlnost proto poprvé vzal do vlastních rukou jako 14letý, když jeho otce vyhodili z práce kvůli obvinění z krádeže jídla. Pedro nevěřil, že kradl jeho otec, a tak navštívil zástupce starosty města Alfenas, který se o vyhazov postaral, a bezcitně ho zavraždil brokovnicí. Aby toho nebylo málo, zavraždil i strážníka, kterého pokládal za skutečného zloděje.
Po krvavých činech utekl do města Sao Paulo, kde zavraždil velké množství lidí, ale bližší počet se specifikovat nedá. Vykrádal místní slumy a vraždil drogové dealery. Přitom potkal ženu, do které se zamiloval a požádal ji o ruku, jenže zanedlouho byla zavražděna místním gangem. Nastal čas na další pomstu. Pedro s partou kamarádů vtrhl na svatbu jednoho z členů gangu a rozstříleli tam sedm lidí.
Esse é o Pedro Rodrigues Filho, ou, o Pedrinho Matador. https://t.co/VdgJoO7YKW pic.twitter.com/pcAGk4DeTs
— VIVIMETALIUN (@VIVIMETALIUN) 21. června 2015
Mladý Brazilec v té době zabíjel za jakoukoli maličkost, pokud měl pocit, že jedná jménem spravedlnosti. Neexistovala presumpce neviny a ani nárok na spravedlivý proces. Ať jsi už ukradl kousek ovoce, nebo zavraždil nevinnou ženu, Pedro si mohl klidně vyhledat tvou adresu, navštívit tě a brutálně tě zabít.
Smrtelný osud nakonec dohnal i Pedrova otce. Zabil ho jeho vlastní syn přímo ve věznici, kam ho přišel navštívit. Problém spočíval v tom, že Pedrův otec ve vězení neseděl za krádež, ale za vraždu. Otec posunul hranice své násilnické povahy o úroveň výš a zabil Pedrovu matku mačetou, čímž si u syna prakticky podepsal rozsudek smrti.
Ve věznici ho Pedro 22krát pobodal a následně mu vyřezal srdce, do kterého zakousl na znak opovržení. Ani vražda vlastního otce přitom Pedra nedostala za zdi věznice. Chytili ho až v květnu roku 1973, ale to byla zřejmě ještě větší chyba. Psychopatický sériový vrah se měl přemístit z brazilských ulic přímo do věznice, kde je hustota zločinců mnohem vyšší.
Svého prvního kriminálníka po zatčení zavraždil Pedro přímo v policejním autě, kam byl umístěn. Ve věznici postupem let zabil 47 spoluvězňů a vícekrát se dostal do krvavých incidentů, kdy se snažili vězni na oplátku zabít jeho. Za mřížemi se z něj stal nenáviděný muž, ale všichni se ho báli a měli před ním obrovský respekt, protože účinnějšího sériového vraha bys zřejmě široko daleko nenašel. Jednoho z vězňů zabil jen proto, že příliš hlasitě chrápal.
Jak sám tvrdil, prostě miloval pocity, které mu přinášelo zabíjení kriminálníků, a tak se mu dokonce podařilo dostat i na svobodu. V roce 2007 vyšel z věznice a čtyři roky žil se svou přítelkyní, jenže v roce 2011 ho znovu zatkli a odsoudili Spravedlnost proto rozhodně nemůže člověk brát do vlastních rukou, protože se ti to velmi rychle může vymknout z kontroly.
