Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
30. dubna 2018 16:12
Čas čtení 0:00
Kateřina Lukášová

Jaký byl Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, významný diplomat a ministr zahraničí?

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Jan Masaryk říkal, že „pravda vítězí, ale dá to fušku“. Jeho ta fuška zřejmě stála život…

Syn prvního československého prezidenta, Jan Garrigue Masaryk, se narodil 14. září 1886 v Praze, v tehdejším Rakousko-Uhersku. Po poměrně divokém dětství a mládí, kdy si s rodiči kvůli inklinaci k zábavě plné alkoholu a prostopášnosti příliš nerozuměl, se nakonec zklidnil a stal se pro stát osobou velmi významnou.

Působil jako státník, diplomat, ministr zahraničí v československé emigrantské vládě v Londýně během druhé světové války i posléze v poválečné koaliční vládě Československa.

Pravda vítězí, ale dá to fušku

Během první světové války Jan Masaryk sloužil v maďarském pluku, v roce 1919 vstoupil do zahraniční kanceláře nově vzniklého nezávislého Československa a předtím, než se stal tajemníkem ministra zahraničí Edvarda Beneše v roce 1921, sloužil ještě ve Washingtonu a Londýně.

Mezi lety 1925–1938 působil jako velvyslanec ve Velké Británii, během druhé světové války zde pak v Londýně fungoval jako ministr zahraničí československé exilové vlády. V období druhé světové války se ukázal jako schopný rétor, který na dálku podporoval svůj lid a coby syn významného odkazu bývalé slávy Čechoslováků jim dodával sílu, víru a naději. Známá je zejména jeho řeč Mluvím ke svému domovu, kterou v rozhlasovém vysílání pronesl v roce 1944 a stal se tak pro Čechoslováky velmi populárním.

Jaký byl Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, významný diplomat a ministr zahraničí?
Zdroj: Wikimedia Commons, George Grantham Bain Collection (Library of Congress)

Masaryk věří v sílu demokracie

Po návratu do Prahy v roce 1945 zůstal ve funkci ministra zahraničí. Beneše doprovázel do Moskvy, účastnil se i inaugurace Organizace spojených národů v San Francisku. Jeho rodná země tehdy prožívala velmi napjaté období.

Sověti byly stále dominantnější a existovaly obavy, že se sem pokusí dosadit komunistickou vládu podobně jako v Polsku, východním Německu a jinde ve východní Evropě. Masaryk byl však přesvědčen o tom, že Československo musí se Sovětským svazem zachovat přátelské vztahy a Sověty vytrvale ujišťoval, že demokratické Československo nepředstavuje pro Rusko žádné bezpečnostní ohrožení.

Marshallův plán: Zamítnut

V roce 1947 však Masaryk udělal fatální chybu. Když Spojené státy odhalily Marshallův plán, tedy program pomoci pro poválečnou Evropu, Masaryk naznačil zájem Československa o účast. Když informoval Sověty, absolutně odmítli dát souhlas. Masaryk byl velmi zklamán a snad i poučen. Můžeme říci, že prozřel? Zřejmě však již bylo pozdě.

Následující události nabraly velmi rychlý spád. V únoru 1948 následoval komunistický převrat. Prezident Beneš byl nucen přijmout komunistickou vládu. Masaryk byl jedním z mála nekomunistů, kteří zůstali na svém místě. Toto těžké období a pohnutky i činy a roli Jana Masaryka v něm poutavě popisuje kniha Jiřího Šulce Mosty do Tel Avivu. Jan Masaryk je zde vykreslen jako odvážný, ale zlomený člověk, který se dívá na to, jak se mu odkaz jeho otce hroutí pod rukama, a ačkoliv se snaží, tuší, že zlo se blíží a že zabránit mu již není možné.

Jaký byl Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, významný diplomat a ministr zahraničí?
Zdroj: Wikimedia Commons, National Archives

Vyskočil, nebo ho strčili?

Masaryk byl tedy velmi zklamán sovětským nesouhlasem s československým přijetím poválečné pomoci USA na obnovu v rámci Marshallova plánu. Na žádost prezidenta Beneše ale zůstal na svém postu ministra zahraničí i poté, co komunisté 25. února 1948 převzali v Československu moc.

O několik týdnů později bylo jeho mrtvé tělo nalezeno na nádvoří Černínského paláce pod oknem, kde měl koupelnu. Dne 10. března 1948 tak československá komunistická vláda oznámila, že Masaryk spáchal sebevraždu tím, že vyskočil ze třetího podlaží na ministerstvu zahraničí. Dodnes se nepodařilo objasnit, zda se jednalo o sebevraždu, nebo zda měla jeho smrt cizí zavinění, zda byl z okna vyhozen.

Zprávu o Masarykově sebevraždě přijal Západ skepticky

Komunistická vláda Československa samozřejmě tvrdila, že ministr zahraničí Jan Masaryk spáchal sebevraždu. Tomu nahrávala i depresivní povaha známého politika, díky níž byl dokonce v minulosti internován v ústavu. Tyto problémy měl údajně vrozené po matce, která byla silně depresivní. Zpráva o sebevraždě byla však na Západě přijata se značným skepticismem.

Státní tajemník George Marshall uvedl, že Československo je pod „teroristickým panováním“ a že Masarykova „sebevražda“ naznačuje „velmi jasně, co se děje“. Přes podezření, že komunisté Masaryka skutečně zavraždili, ale dosud nebylo nic konečně dokázáno. Jeho smrt tak zůstává jedním z velkých tajemství období studené války. Pozdější průzkumy ale ukázaly, že tělo dopadlo na zem v takovém úhlu, který by byl po vyskočení z okna nemožný. Skákal by někdo z okna pozadu? Další verze je, že spadl z okenní římsy, když utíkal před svými vrahy. Těmi údajně mohli být i britští špioni. Poslední vyšetřování z roku 2003 bylo pak uzavřeno jako vražda neznámým pachatelem.

Jaký byl Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, významný diplomat a ministr zahraničí?
Zdroj: Wikimedia Commons, National Archives
Domů
Sdílet
Diskuse