Pondělí 21. 5. 2018 svátek má Monika

hledej na refresheru

Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
zdroj: Kurzgeszat

Abychom přežili, musíme se spřáhnout s nejvražednější bytostí na světě. Antibiotika brzy přestanou fungovat a zbude jen jedna možnost

Za pár let budeme bojovat o přežití po boku největšího zabijáka na světě.

14. květen 2018, 12:15
14. květen 2018, 12:15

Za pár let budeme bojovat o přežití po boku největšího zabijáka na světě.

Sice se říká, že největším zabijákem na světě je člověk, ale to není pravda. Pokud začneme počítat i malé organismy, což je spravedlivé, neocitáme se na prvním místě ani náhodou. Největší zabiják na světě je zároveň nejrozšířenějším organismem na planetě.

 

Seznam se s bakteriofágy, miniaturními viry, které se živí napadáním bakterií. Vypadají skutečně bizarně, jejich hlava působí jako dvacetistěnná kostka ze společenské hry a na mnoho nožiček je připevněna tenkým tělíčkem. Bakteriofágy jsou však pořádně zákeřné, do bakterií totiž vpustí genetickou informaci, kterou skladují právě ve zvláštní hlavičce. 

 

Genetická informace se dostane dovnitř a infikovaný organismus podlehne, přičemž se z něj stává továrna na další bakteriofágy. Fágů se v bakterii po chvíli nachází obrovské množství, stěny tlak nevydrží a bakterie umře, exploduje a vypustí stovky dalších bakteriofágů do prostoru. Něco jako intenzivní zombie apokalypsa.

 

 

Bakteriofágy jsou nejrozšířenějším organismem na planetě. V jednom milimetru čtverečním jsou jich tisíce, a pokud by se rozhodly zaútočit na lidi, neměli bychom moc šancí. Obyčejná lidské tkáň je však pro ně nezajímavá, a tak žijeme v symbióze. Každý kousek tvého těla je však právě pokryt hromadami bakteriofágů, které si hledají nebo právě již krvelačně ničí svou bakterii.

 

Vypadá to však tak, že se již brzy budeme muset na bakteriofágy spolehnout jako na zbraň masového ničení. Když se objevil penicilin, hlavní zbraň proti bakteriím, Sovětský svaz odmítal přijmout cokoliv ze zákeřného kapitalistického světa a místo antibiotik se používaly právě bakteriofágy.

 

S antibiotiky je však jeden obrovský problém – bakterie se učí, vyvíjejí, zlepšují a stávají se imunními. Každý rok zemřou tisíce lidí kvůli příliš imunním bakteriím, které zkrátka nemáme jak zabít. Pokud na ně ale nasměrujeme krvelačné bakteriofágy, příběh obvykle skončí šťastně.

 

Obyčejná bakterie E. coli z našich střev se za 11 dní naučila vytvořit imunitu proti 1000krát silnějším antibiotikům

 

Předpokládá se, že přibližně za třicet let se na bakteriofágy budeme muset zcela spolehnout a do té doby se s nimi lidstvo naučí efektivně pracovat. Jediným problémem je, že za desetiletí se bakterie stanou imunní i vůči fágům, ale vědci odhadují, že tento vývin zas oslabí jejich obranu proti obyčejným antibiotikům.

Vyjádři svůj názor na článek
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Odpad Méně takových článků
Super! Více takových článků
Řekni nám, proč se ti článek nelíbí:
Děkujeme za tvůj názor!
Pomáhá nám i autorům při zkvalitňování obsahu na stránce.
Líbil se ti článek? Sdílej ho přátelům
NAHORU
Nejčtenější