Každý rok si fanoušci kinematografie odnesou jedinečný zážitek přímo z exkluzivního filmového festivalu v Cannes.
Další ročník nejprestižnějšího mezinárodního filmového festivalu v Cannes máme úspěšně za sebou. Opět uběhl jako voda a my jsme si pro vás připravili přehled těch nejlepších momentů, dojmů a nejzajímavějších soutěžních či vítězných filmů.
71. ročník se konal od 8. do 19. května tradičně na francouzské riviéře v Cannes. Mezinárodní porotě předsedala australská herečka Cate Blanchett a společnost jí dělali Kristen Stewart, francouzská herečka Léa Seydoux, kanadský režisér Denis Villeneuve, ruský filmař Andrej Zvjagincev, francouzský režisér Robert Guédiguian, čínský herec Čang Čen, americká scenáristka a producentka Ava Duvernay a burundská zpěvačka Khadja Nin.
Prezidentem poroty Un Certain Regard se stal herec Benicio Del Toro. Design oficiálního plakátu festivalu navrhl 27letý grafik Flore Maquin.
Inspiroval se prací fotografa Georgese Pierra a jeho snímkem z filmu režiséra Jeana-Luca Godarda s názvem Pierrot le Fou (1965). Na fotografii můžeme vidět Jeana Paula Belmonda a Annu Kari, jak se opírají o svá auta a sdílejí polibek.
Minulý rok jsme vás zasvětili do historie jedné z nejočekávanějších filmových událostí roku. Pokud o festivalu mnoho nevíte, více se dozvíte i v našem posledním článku.
Na uplynulém ročníku se hovořilo zejména ze strany předsedkyně poroty o rovnosti pohlaví a rovných podmínkách v soutěži. Blanchett vyzdvihla tři režisérky ucházející se o Zlatou palmu v hlavní sekci, a také upozornila na to, že by se měl film posuzovat podle kvality práce a ne podle pohlaví.
Premiéru válečného dramatu Les filles du soleil (Girls of the Sun) oživil na červeném koberci zástup 82 žen, které kráčely na protest proti omezenému počtu ženských filmařek v soutěžní sekci.
Tato událost byla organizována hnutím Time's Up a francouzským hnutím 5020x5020. Potvrdila tím svou přítomnost a prosazovala zlepšení rovnosti ve filmovém průmyslu.
Ve videu níže spatříte například osobnosti jako Salmu Hayek, Marion Cotillard, Jane Fonda, Clémence Poésy, Patty Jenkins (režisérka Wonder Woman), Albu Rohrwacher, Jane Campion (režisérka, která jako jediná získala cenu Palme d'Or za film The Piano) a dámy z letošní poroty. Cate Blanchett přednesla za všechny proslov.
Poprvé do Cannes zamířil režisér Christopher Nolan u příležitosti 50. výročí sci-fi klasiky 2001: A Space Odyssey. Nolan úzce spolupracoval s týmem Warner Bros. Pictures na vytvoření nové verze filmu z roku 1968, což znamenalo pracovat s originálními filmovými negativy. Více se o procesu dočtete zde.
Během dnů nabitých exkluzivními filmovými premiérami se konal tzv. rendez-vous, setkání se čtyřmi významnými umělci (Christopher Nolan, John Travolta, Gary Oldman a Ryan Coogler), kteří se přišli podělit o své zkušenosti s prací.
Na červený koberec zamířilo i několik nesoutěžních snímků jako například sci-fi drama Fahrenheit 451, dobrodružný fantasy film Solo: A Star Wars Story či dokument Whitney o životě zpěvačky Whitney Houston.
87letý francouzsko-švýcarský režisér Jean Luc-Godard získal Special Palme'd Or za svůj dlouholetý přínos do světa filmu a za tajemnou esej Le livre d'image (Image Book).
Ale nyní se už konečně pojďme vrhnout na ty nejlepší filmy, které byly na Cannes tohoto roku prezentovány.
Todos lo saben (Everybody Knows)
Zahajovací film přišel představit íránský režisér a scenárista Asghar Farhadi (Rozchod Nadera a Simin, The Salesman) spolu s hlavními hvězdami Penélope Cruz a Javierem Bardemem.
Drama natočená ve španělštině nás zavede k Lauře (Cruz), která cestuje z Argentiny do rodného městečka ve Španělsku na sestřinu svatbu. Její manžel musel zůstat doma, a tak se vydává na cestu pouze se svými dětmi.
Na místě se setká s bývalým milencem, vinařem Pacem (Bardem) a jeho ženou. Oslava se však změní v hrůzu, když Laura zjistí, že její dceru Irene unesli. Tato nešťastná událost vynáší na povrch dlouho pohřbené rodinné tajemství.
Zimna wojna (Cold War)
Režisér Pawel Pawlikowski se dostal do povědomí dramatem Ida o zkušenostech mladé jeptišky s vírou v poválečném Polsku. Za tento snímek si odnesl Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film v roce 2015. Tentokrát se vrátil do Cannes opět s černobílým projektem s názvem Zimna wojna.
Na pozadí studené války v Polsku 50. let vznikla romance mezi muzikantem Wiktorem a zpěvačkou Zulou. Zachycuje lásku mezi dvěma lidmi z odlišných světů v nepřijatelných časech.
Drama je zčásti inspirované příběhem režisérových rodičů. Důležitou součástí filmu se stala hudba, která navozuje atmosféru v rytmech jazzu a rock'n'rollu. Pawlikowski si odnesl z festivalu cenu za nejlepšího režiséra.
3 Faces
Děj odehrávající se ve vzdálených horách severozápadního Íránu zobrazuje tři ženské portréty v různých věkových kategoriích.
Film se otevírá videem dívky se zoufalou prosbou o pomoc. Její největší touhou je stát se herečkou a navštěvovat konzervatoř. Přijali ji na školu, ale její rodina se drží starých tradic a brání jí ve studiu.
Známá herečka Bahnaz Jafari je po zhlédnutí videa odhodlaná jednat, a tak se obrátí na filmaře Jafara Panahího. Společně vycestují na severozápad země, aby jí pomohli naplnit její sen. Snímku se podařilo uspět v kategorii nejlepší scénář.
Girl
První celovečerní film mladého belgického režiséra Lukase Dhonta se dopracoval až na červený koberec do Cannes. V roce 2009 četl v novinách článek o transgender dívce, která se toužilo stát balerínou.
15letá Lara se narodila v těle chlapce, přesto se držela svého snu stát se profesionální baletní hvězdou. S otcovou podporou začala studovat na belgické taneční akademii, avšak musela bojovat s tlakem ve škole a teenagerovským životem.
Do hlavní role se hlásilo množství dívek a chlapců v rozmezí od 14 do 17 let. Nakonec obsadili 15letého tanečníka Victora Polstera, pro kterého je Lara první filmovou rolí.
Choreografie zkoušeli 3 měsíce před natáčením a prvních 6 dní natáčení se věnovali pouze tanečním částem. Režisér nechal Victora a herce Arieha Worthaltera (Lařin otec) spolu vařit, aby viděl, jaká dynamika mezi nimi vznikne.
Důkladná příprava se mu vyplatila, protože ze slunného festivalu odcházel s cenou Camera d'Or a Victor Polster získal v rámci Un Certain Regard sošku za nejlepšího herce.
Les filles du soleil (Girls of the Sun)
Režisérka Eva Husson se inspirovala aktuálními událostmi a zkušenostmi kurdských žen zapojených do konfliktu s islámským státem v Iráku a Sýrii. Odráží ženskou statečnost proti systému, který je chce zničit.
Kurdská právnička Bahar založila oddíl bojovnic poté, co se jí podařilo uprchnout z rukou extremistů. Společně ženy touží po získání svého rodného města. Bahar mezitím doufá, že najde i svého syna, který je držen jako rukojmí.
Do toho se připlete francouzská reportérka Mathilde, a to s cílem shromáždit svědectví o příběhu této netradiční skupiny.
Hlavní postavu Bahar si zahrála francouzsko-íránská herečka Golshifteh Farahani (Paterson, Exodus). Po jejím boku se objeví Francie Emmanuelle Bercot (Mathilde).
Zbytek hereckého obsazení vyžadoval týdny hledání v Německu, Gruzii, Turecku a Švédsku, protože Husson hledala ženy mluvící převážně kurdsky.
Manbiki kazoku (Shoplifters)
Režisér Hirokazu Koreeda není v Cannes žádným nováčkem. V roce 2013 byl nominován na Zlatou palmu s dramatem Sošite čiči ni naru (Like Father, Like Son) a získal i cenu poroty.
V roce 2015 a 2016 se zase vrátil představit své další filmy: Our Little Sister a After the Storm. V tomto ročníku přinesl drama o japonské rodině žijící na okraji společnosti.
Po jedné ze zlodějských akcí najde Osamu se synem na ulici malé děvčátko Yuri. Ochotně si ji vezmou s sebou do jejich skromného příbytku, kde žijí se zbytkem rodiny. Yuri se později stane svědkem odhalování mnohých skrytých tajemství. Ta vyplouvají na povrch poté, co chudou rodinku poznamená nepředvídatelný incident.
Porota udělila snímku Shoplifters ocenění Palme d'Or za nejlepší film.
Gueule d´ange (Angel Face)
Režijní debut Francouzky Vanessy Filho soutěžil ve výběru Un Certain Regard, avšak nepodařilo se mu získat žádnou cenu.
Děj nás zavede do malého města blízko francouzské riviéry ke svobodné matce Marlene a její 8leté dceři Elli. Marlene potká v jednom nočním klubu muže a rozhodne se opustit dceru. Holčička se musí střetávat s démony své matky, aby ji získala zpět.
Hvězdou dramatu je herečka Marion Cotillard, která se připravovala na roli sledováním instagramových videí sester Kardashianových. Uvidíme ji například ve flitrovaných minišatech, vysokých podpatcích a s blond vlasy.
BlacKkKlansman
Režisér Spike Lee (Do the Right Thing, Malcolm X) natočil komediální krimi snímek podle biografického románu Rona Stallwortha a jeho nebezpečné mise ze 70. let.
Afroamerickému policistovi Ronovi Stallworthovi se podaří infiltrovat do lokálního Ku Klux Klanu v Coloradu poté, co předstírá, že je běloch a nenávidí všechny rasy.
Z chabého pokusu se později stane velká policejní operace, jejíž součástí je i Ronův kolega Flip Zimmerman. Právě on chodí na setkání s rasisty namísto Rona, kterého by barva pokožky rychle odhalila.
Rona si zahrál John David Washington (syn Denzela Washingtona) a jako jeho kolega se představí Adam Driver. BlacKkKlansman získal na 71. ročníku v pořadí druhé nejprestižnější ocenění s názvem Grand Prix.
Under the Silver Lake
Režisér David Robert Mitchell (It Follows) nám nabízí skrze sérii surrealistických scén svou osobní vizi historie LA, legendárního města postaveného na snech.
33letý Sam je nezaměstnaný a touží se stát slavným. Když se v bazénu u jeho bytu objeví sousedka Sarah, stráví spolu noc. Druhý den tajemná kráska zmizí a Sam se pustí do pátrání po ulicích Los Angeles. Hledání ho zavede do nejtmavších hlubin mysteriózna, skandálu a konspirací ve městě andělů.
Do role Sama se ponořil herec Andrew Garfield (Hacksaw Ridge, The Amazing Spider-man) a v postavě Sarah poznáte Riley Keogh (American Honey, Mad Max: Fury Road), která nahradila Dakotu Johnson.
Herecké obsazení doplní Topher Grace, Grave Van Patten a Jimmi Simpson.
Burning
Korejský režisér Lee Chang-dong se spolu s Oh Jung-mi při tvorbě scénáře inspirovali povídkou japonského spisovatele Haruki Murakamiho (Barn Burning).
Poslíček Jongsu natrefí na kamarádku Haemate z dětství. Ta ho požádá, jestli by se jí nepostaral o kočku, dokud se nevrátí z Afriky. Po svém příchodu mu představí záhadného mladíka Bena, se kterým se seznámila na výletě.
Tam se však příběh zamotává. Ben našemu poslíčkovi totiž jednoho dne prozradí více o svém neobvyklém a tajném koníčku.
Lee Chang-dong pracoval na tomto mysteriózním dramatu 8 let. Z povídky chtěl udělat komplexnější příběh a vytvořil alegorii na současnou společnost. V postavě Bena poznáte korejského herce Stevena Yeuna, známého ze zombie seriálu The Walking Dead.
The House that Jack Built
Dánský režisér Lars von Trier překročil práh červeného koberce v Cannes naposledy v roce 2011, kdy způsobil rozruch na tiskové konferenci svými nevhodnými poznámkami o nacismu. Od toho momentu byl „persona non grata“ až do aktuálního 71. ročníku, kdy se ukázal na premiéře svého nového thrilleru o sériovém vrahovi.
Příběh nás vtáhne do 70. let v USA k vysoce inteligentnímu Jackovi (Matt Dillon), který chápe vraždu jako umělecké dílo. Stále více riskuje, protože se chystá vytvořit nejefektivnější uměleckou vraždu ze všech. Policie mu je na stopě, avšak Jack pokračuje dál.
Mysl sériového vraha je nám zprostředkována konverzacemi s neznámým mužem jménem Verge (Bruno Ganz). Groteskní sofistika smíchaná s dětskou lítostí nám přináší temné drama s psychologickými prvky.
Premiéra snímku mimo soutěžní sekce vyvolala v Cannes rozporuplné reakce. Někteří kritici chválili Trierovu vizi, ale jiní jej označili za odpudivý. Našli se i hosté, kteří opustili sál, protože se nedokázali dívat na mrzačení žen a dětí.
Capharnaüm
Libanonka Nadine Labaki se na francouzském pobřeží ukázala nejen jako herečka, ale také jako režisérka a scenáristka svého nového filmu o dětském boji v nespravedlivé společnosti.
12letý Zain žaluje své rodiče za to, že ho přivedli na svět bez péče. Navzdory špatnému zacházení se malý chlapec musí potykat s dalším problémem, protože se narodil bez rodného listu.
Nadine obsadila herce, kteří měli zkušenosti s problematikou z první ruky, aby dodala snímku autentičnost. Po premiéře si vysloužila 15minutový standing ovation, a také Jury Prize v hlavní soutěži.
Climax
Od režiséra drsného thilleru Zvrácený (v originále Irréversible), známého například kontroverzní scénou znásilnění italské herečky Monicy Bellucci (Matrix, Umučení Krista), nelze čekat nic více a nic méně než extrémní filmový zážitek.
Autorova tvorba význačná rychlým střídáním záběrů a dlouhými statickými záběry (i zmiňovaná scéna znásilnění z Irréversible), se nebude zřejmě lišit ani v případě jeho novinky Climax. Tento podivný mix žánrů se zaměří na partu lidí užívajících si své volné chvíle v uzamčené staré budově uprostřed lesa.
Během vrcholné noci třídenní extáze propadnou tanci a alkoholickému opojení. Někdo z přítomných se však rozhodne všechny nápoje v místnosti obohatit dávkou LSD. A výsledek? Upoutávka vám určitě odpoví lépe než jakýkoli detailní písemný popis.
Mandy
Film, ke kterému stále nemáme k dispozici ani trailer, ale v Cannes září. Na Rottentech aktuálně svítí 97 % pozitivních recenzí s průměrným hodnocením 8,1/10. To je na novinku od Nicolase Cage vynikající výsledek.
Má jít o thriller plný pomsty, kdy se Cageova postava rozzlobí na kult, který jemu a jeho manželce zničí jejich nebe na Zemi. Už z titulní fotky je vám jasné, jaký druh thrilleru můžeme očekávat. Klasická americká premiéra se plánuje na druhou polovinu tohoto roku. Budeme doufat, že brzy dorazí i nějaký ten trailer.
The Man Who Killed Don Quixote
Uzavírací film festivalu od režiséra Terryho Gilliama má za sebou dlouhou historii nečekaných příhod, než konečně spatřil světlo světa na závěrečném ceremoniálu v Cannes. Gilliamův životní projekt se táhne již 12 let.
Mladý arogantní režisér reklam Toby přichází do kontaktu se svým černobílým studentským filmem, inspirovaným Cervantesovým klasickým románem. Během jeho komických a surreálných dobrodružství je nucen čelit tragickým důsledkům tohoto filmu z mládí, především španělskému obuvníkovi, který si myslí, že je Don Quijote.
Režisér začal s realizací projektu v roce 1989. Natáčení ovlivnilo nepříznivé počasí nebo zdravotní problémy herce Jeana Rocheforta. Nakonec si Dona Quijota zahrál Jonathan Pryce a Tobyho ztvárnil Adam Driver. Více o neštěstích tohoto dobrodružného dramatu se dočtete zde.
Proslulá květnová filmová slavnost v Cannes přilákala řadu kritiků, známých osobností, ale i nadšenců kinematografie. Každoročně upozorňuje na aktuální problémy a vybranými snímky poukazuje na vnímání světa z pohledu různých režisérů. Našli jste si už svého favorita?
