Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
Refresher Česko
Otevřít v aplikaci Refresher
Stáhnout
X
25. září 2018 8:00
Čas čtení 0:00
Sona O.

Jak vypadá chobotnice na MDMA? Překvapivě podobně jako lidé

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Proč by vědci dávali MDMA chobotnici?

Jménem vědy je možné všechno, dokonce i zdrogovat chobotnici. Proč by to vědci dělali? Odpověď je zcela jednoduchá. Chtěli lépe pochopit evoluční dědictví sociálního chování u zvířat.

Lidé a chobotnice jsou si velmi vzdáleni. Nejen vzhledem a chováním, ale i vnitřními orgány a způsobem života. Koneckonců, naše evoluční cesty se rozdělily někde před 500 miliony let.

I přesto však máme jednu věc společnou. Vypadá to tak, že oba sdílíme stejný transportní gen neurotransmiteru známého jako serotonin. Serotonin se vylučuje do těla při pocitech štěstí a MDMA působí na jeho uvolňování.

Jak vypadá chobotnice na MDMA? Překvapivě podobně jako lidé
Zdroj: Wikimedia (NURC/UNCW and NOAA/FGBNMS.)

Hormony štěstí jako serotonin, dopamin a oxytocin se v tělech živočichů uvolňují postupně a jen při určitých situacích, ale MDMA na ně působí nárazově, čímž vyvolává pocity velké euforie.

Vědci zkoumající efekty extáze na chobotnici je umístili do akvária rozděleného na tři části. V jedné byla chobotnice sama, v další měla předměty, se kterými si mohla hrát a ve třetí byla druhá chobotnice v plastové průsvitné nádobě.

Chobotnice pod vlivem drogy projevila nejen větší zájem o své okolí, ale i o druhou chobotnici v plastové nádobě. Jinak samotářský živočich, který přichází do kontaktu s ostatními svého druhu pouze v období páření, se najednou dotýkal a vyhledával kontakt další chobotnice, a to klidnou a neagresivní cestou.

Vědci se tedy domnívají, že podobný efekt extáze na chobotnice a na lidi může být způsoben tím, že naše mozky využívají podobné chodníčky při vylučování serotoninu. Dokonce dospěli k hypotéze, podle níž chobotnice a lidé využívají podobné neurotransmitery při sociálním kontaktu.

Odborníci se nyní pokoušejí porozumět genomům chobotnic a doufají, že se jim tak podaří lépe pochopit vývoj sociálního chování u zvířat.

Domů
Sdílet
Diskuse