Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
20. října 2018 12:00
Čas čtení 0:00
Michal Beňo

Morgenthauův plán: Nejtvrdší trest pro poražené Německo, které se už nikdy nemělo stát plnohodnotným státem

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Nejkontroverznější návrh na poválečné uspořádání Německa.

Německá otázka byla pravidelným tématem na spojeneckých jednáních. Do plánování se zapojil i americký ministr financí Henry Morgenthau, který svůj poválečný program pro Německo prezidentovi Rooseveltovi předložil v létě 1944.

Jádrem plánu byl návrh rozdělení území Německa a jeho proměny z vyspělé průmyslové země na zaostalý zemědělský stát.

Prezident Morgenthauův tvrdý přístup k Německu do značné míry sdílel. Naopak jasný nesouhlas s takovým postupem vyjádřil ministr zahraničí Cordell Hull a ministr války Henry L. Stimson, který si často stěžoval na to, že Morgenthau má na prezidenta v zahraničně-politických otázkách mnohokrát větší vliv než on sám.

Morgenthauův plán: Nejtvrdší trest pro poražené Německo, které se už nikdy nemělo stát plnohodnotným státem
Zdroj: wikimedia.com, image by Yousuf Karsh
(Henry Morgenthau – americký ministr financí v letech 1934 až 1945.)

Poučení z minulosti

Morgenthau nesouhlasil s politiky, kteří tvrdili, že Versailleská mírová smlouva z roku 1919 byla k Německu příliš tvrdá a spolu s astronomickými finančními reparacemi přispěla k vytvoření podmínek pro Hitlerův nástup k moci.

Podle něj bylo naopak po první světové válce zacházeno s Německem příliš mírné a omezující podmínky Versailleské mírové smlouvy ve vojenské oblasti byly rovněž zcela nedostačující.

Hlavním bodem Morgenthauových úvah bylo přesvědčení, že Německo bude i po konci druhé světové války představovat největší riziko pro mír v Evropě, a proto je nutné tuto hrozbu tvrdými opatřeními odstranit.

Jak napsal ve své knize Germany Is Our Problem, kterou vydal v roce 1945 na obhajobu svého plánu: „Touha Němců po válce je stejně tradiční jako naše americká touha po svobodě.“

Morgenthauův plán: Nejtvrdší trest pro poražené Německo, které se už nikdy nemělo stát plnohodnotným státem
Zdroj: wikimedia.com, image by X enter x

Navíc se domníval, že „Němci si budou pamatovat spíše to, jak blízko byli k vítězství než to, jak hořká byla jejich prohra“. Morgenthau proto tvrdil, že je nutné Němce zbavit všech základních hospodářských předpokladů k rozpoutání války.

Nestačí jen zakázat armádu a zničit zbraně, protože funkční vojsko a výzbroj se dá rychle obnovit, na což poukazují i příklady z minulosti. Stejně tak lze urychleně změnit mírové hospodářství ve válečnou výrobu, jak se to ukázalo i přímo ve Spojených státech.

Morgenthauův plán: Nejtvrdší trest pro poražené Německo, které se už nikdy nemělo stát plnohodnotným státem
Zdroj: wikimedia.com, image by Vsevolod Tarasevich and unknown author

Cena za rozpoutání války

Morgenthau proto požadoval, aby byl německý průmysl zlikvidován a dělníci přemístěni z průmyslové výroby na zemědělskou pláň. Jak uvedl, „cesta Německa k míru vede přes hospodářskou farmu. Dokud bude mít Německo kapacity k výrobě lokomotiv, lodí, automobilů, traktorů, letadel, strojů apod., tak bude mít stále sílu k rozpoutání nové, dlouhé a krvavé války“.

Aby tomu bylo zabráněno, navrhoval demontáž německých továren a transport jejich zařízení do spojeneckých států. Pokud transport nebude možný, nastane jejich likvidace.

Jednu z kapitol své knihy nazval Průmyslová kontrarevoluce, ve které píše: „Tvrzení, že Evropa potřebuje silné průmyslové Německo, je omylem.“ Do zemědělství mělo být z průmyslu přemístěno několik milionů německých dělníků, a jak se to uskuteční, „je německý problém“.

Ve svém plánu Morgenthau přímo stanovil, že spojenecké armády se problémem zásobování německého obyvatelstva nebudou zabývat.

Kritikům svých záměrů odpověděl: „Samozřejmě, že to je hrozný problém, ale ať si ho Němci vyřeší sami. Proč bychom se měli starat o to, co s těmi lidmi bude... My jsme se o tuto válku neprosili, a také jsme nenahnali miliony lidí do plynových komor.”

Morgenthauův plán: Nejtvrdší trest pro poražené Německo, které se už nikdy nemělo stát plnohodnotným státem
Zdroj: wikimedia.com, image by unknown author

Rozdrápaná orlice

Ve svém návrhu rozebíral i budoucí územní uspořádání Německa. Za velmi problematické pokládal průmyslové území Porýní, kde sice bylo možné zlikvidovat průmysl, ale nerostné suroviny by v zemi i tak zůstaly.

„Když nemůže být uhlí odstraněno z Porýní, musí být Porýní odstraněno z Německa,“ psal Morgenthau a dodával: „Tady leží srdce německé průmyslové moci, líheň válek. Tato oblast by neměla být jen zbavena stávajícího průmyslu, ale také oslabena a ovládána tak, aby se ani v dohledné budoucnosti nemohla znovu stát průmyslovou oblastí.“

Navrhoval proto odsunout Němce z tohoto území a zřídit zde zvláštní zónu pod mezinárodní správou. Zbytek Německa měl být pak rozdělen na severoněmecký a jihoněmecký stát, který by měl celní unii s obnoveným samostatným Rakouskem.

Některá německá území jako Sársko, Východní Prusko nebo velká část Slezska měly připadnout sousedním zemím.

Morgenthauův plán: Nejtvrdší trest pro poražené Německo, které se už nikdy nemělo stát plnohodnotným státem
Zdroj: wikimedia.com, image by unknown author

Na námitky, že silné Německo by po válce mohlo být hrází proti šíření komunismu, Morgenthau reagoval: „Historie ukazuje, že plány na ovládnutí západní polokoule měli vždy Němci, ne Rusové, a je velmi nepravděpodobné, že by Sovětský svaz měl agresivní záměr.“

Jak víme, v tomto případě bylo Morgenthauovo uvažování skutečně krátkozraké. Někteří historici ho obviňují z prosovětského postoje a připomínají, že jeho hlavní poradce pro zahraniční záležitosti Harry Dexter White, který se významně podílel na formování plánu, byl po válce obviněn z prokomunistické špionáže.

V 90. letech byly odtajněny dešifrované zprávy sovětské rozvědky z USA, které potvrdily, že White Rusům informace skutečně poskytl.

Morgenthauův plán: Nejtvrdší trest pro poražené Německo, které se už nikdy nemělo stát plnohodnotným státem
Zdroj: wikimedia.com, image by W.wolny

Labutí píseň

V polovině září 1944 se v Quebecu konala americko-britská konference s krycím jménem Octagon, kde se na program jednání dostal i Morhenthauův plán.

Roosevelt chtěl pro tuto iniciativu získat souhlas britského premiéra Winstona Churchilla, který se nejprve vyjadřoval o takovém osudu Německa velmi negativně. V průběhu jednání ale postoj změnil, Británie totiž byla v nepříjemné finanční situaci a nutně potřebovala od Američanů půjčku.

Výměnou za souhlas se základními body Morgenthauova plánu Roosevelt přislíbil Churchillovi poskytnout výhodný úvěr. Morgenthauův plán se na konferenci projednával bez vědomí amerického i britského ministerstava zahraničí.

Jakmile se britský ministr zahraničí Anthony Eden dozvěděl, že Churchill podepsal memorandum zajišťující souhlas s hlavními body plánu, okamžitě protestoval. Nesouhlas s výsledky Rooseveltova jednání s Churchillem vyjádřili i američtí ministři Hull a Stimson, kteří do Quebecu nebyli pozváni.

I přesto, že byl na konferenci v Quebecu Morgenthauův plán v zásadních bodech schválen, jak se později ukázalo, ve skutečnosti šlo o jeho labutí píseň.

K ochladnutí Rooseveltova původního souhlasu přispěla aféra s únikem základních bodů plánu do amerického tisku, kde měly následně velmi negativní odezvu.

Morgenthauův plán: Nejtvrdší trest pro poražené Německo, které se už nikdy nemělo stát plnohodnotným státem
Zdroj: wikimedia.com, image by unknown author

Osud německého národa 

Těchto informací využil i Goebbelsův propagandistický kolos v Německu a předestřel Němcům hroznou vizi hladomoru a genocidy hrozící v případě, že nacismus bude Spojenci poražen.

Goebbelsově propagandě hrál do karet i fakt, že Morgenthau pocházel z prominentní newyorské židovské rodiny. Titulek ústředního nacistického deníku Völkischer Beobachter hlásal: „Roosevelt a Churchill souhlasili se židovským vražedným plánem, který povede k smrti několika desítek milionů Němců.“

Plán byl v německém tisku prezentován jako „orgie židovské nenávisti k Německu“ a propagandisticky využit k posílení bojové morálky.

Při prezidentských volbách v listopadu 1944 prohlásil Rooseveltův republikánský protikandidát Thomas E. Dewey, že zveřejnění Morgenthauova plánu „pomohlo“ Spojencům asi tak jako čerstvě nasazená německá divize.

Roosevelt od podpory poválečného plánu začal pomalu ustupovat, vše však zkomplikovala jeho smrt v dubnu 1945, což způsobilo, že žádné oficiální odvolání tvrdého německého trestu se nekonalo.

Některé zásady plánu byly využity ve směrnici JCS-1067, která upravovala postavení americké armády k poraženému Německu.

Podle směrnice, kterou v květnu 1945 podepsal nový americký prezident Harry S. Truman, americká armáda neměla „podnikat žádné kroky k pozvednutí německého hospodářství“ a problémy zásobování obyvatel měla řešit pouze v případě extrémních situací.

Morgenthauův plán: Nejtvrdší trest pro poražené Německo, které se už nikdy nemělo stát plnohodnotným státem
Zdroj: wikimedia.com, image by unknown author

(Němečtí zajatci pochodující městem Aachen)

To ale byly poslední dozvuky Morgenthauova plánu. V nové Trumanově administrativě už pro úspěšného politika nebylo místo. Truman už jako senátor jeho plán kritizoval, na Postupimskou konferenci Morgenthaua nepozval a ten naopak v červenci 1945 odešel z postu ministra financí.

V této době se již začaly projevovat rozpory mezi Spojenci a první náznaky budoucí studené války. Truman si byl vědom sovětské hrozby, obával se, že Morgenthauův plán, který pokládal za „akt pomsty“, by vedl k chaosu a příliš tvrdý přístup by mohl Němce nahnat do Stalinovy náruče.

V počátečních letech studené války proto americká politika naopak podpořila postupnou obnovu německého hospodářství a jeho připojení k západní Evropě. Cílem mělo být vybudování nového německého státu, který by měl mít sám zájem na mírové prosperitě.

Směrnice JCS-1067 byla v roce 1947 nahrazena novou směrnicí JCS-1779, v níž stálo: „Uspořádání a prosperující Evropa se neobejde bez ekonomického přispění stabilního a produktivního Německa.“

Marshallův plán hospodářské obnovy z roku 1947 se dá pokládat za úplný opak Morgenthauova plánu z roku 1944.

 

Morgenthauův plán: Nejtvrdší trest pro poražené Německo, které se už nikdy nemělo stát plnohodnotným státem
Zdroj: wikimedia.com, image by Lt. Moore

 (Polní maršál Wilhelm Keitel podepisuje bezpodmínečnou kapitulaci Německa )


Základní body Morgenthauova plánu:

  • Úplná demilitarizace Německa, rozpuštění armády, likvidace celého zbrojního průmyslu a všech klíčových průmyslových odvětví, které jsou vojensky aktivní
  • Likvidace těžebních zařízení a dolů
  • Demontáž a transport průmyslových zařízení do spojeneckých států
  • V průmyslové oblasti Porýní zřízení zvláštní zóny pod mezinárodní správou, likvidace celého průmyslového zařízení, které není možné odvést, vystěhování Němců z tohoto území
  • Rozdělení Německa na severoněmecký a jihoněmecký stát, obnovení samostatného Rakouska, některá německá území připadnou sousedním státům
  • Restituce majetku a válečné reparace
  • Nucená práce Němců v zahraničí
  • Kompletní likvidace letectví
  • Potrestání válečných zločinců
  • Zákaz všech organizací z éry nacismu
  • Zákaz vycestování z Německa bez povolení spojeneckého velení
  • Kompletní reorganizace školství, tisku a rozhlasu
Domů
Sdílet
Diskuse