Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
4. listopadu 2018 13:47
Čas čtení 0:00
František Kulhánek

Proč má stále více lidí problém s depresí? Mohou prý za to zkratky ke štěstí v podobě drog a sexu bez lásky

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Co je psychologie osobní pohody a samotná osobní pohoda?

V minulosti psychologové nevěnovali dostatečnou pozornost pozitivním stránkám života. Zaměřovali se více na negativní jevy, které souvisí s psychickým životem člověka.

Bylo to způsobeno tím, že psychologie je vědní obor, jehož cílem je pomoci lidem, proto se obracela k tématům, která jsou zejména bolestná (poruchy či choroby). Psychologové se snažili pochopit, jaké jsou zdroje a příčiny osobní nepohody a jak tyto jevy zvládat.

 

Změna nastala koncem minulého století, kdy se začalo se systematickým výzkumem pozitivních stavů a ​​osobní pohody. Díky tomu v tomto období vznikla nová oblast psychologie, a to psychologie osobní pohody, která se věnuje a snaží se porozumět pozitivním silám člověka.

Jak říká český profesor psychologie Marek Blatný: „Postupně se tak naplňuje definice zdraví zveřejněná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1948, podle níž je zdraví chápáno nejen jako nepřítomnost nemoci či poruchy, ale také jako stav celkové fyzické, duševní a společenské pohody (well- beingu).“

Jde tedy o dlouhodobý emoční stav, ve kterém se odráží celková spokojenost člověka s vlastním životem. 

Proč má stále více lidí problém s depresí? Mohou prý za to zkratky ke štěstí v podobě drog a sexu bez lásky
Zdroj: unsplash.com / Vinicius Wiesehofer

Složky osobní pohody

Osobní pohoda se skládá ze dvou složek, kognitivní a emocionální. Kognitivní složka představuje vědomé hodnocení vlastního života.

Patří sem spokojenost, a to globální životní spokojenost (jsem spokojený se svým celkovým životem, jaký je) a také spokojenost v subjektivně významných oblastech života (jsem spokojen s rodinou, přáteli, prací, postavením ve společnosti ...).

Nedílnou součástí osobní pohody je i sebehodnocení (to, jak vnímám sebe sama, jak vnímám svou hodnotu), které je také součástí kognitivní složky. Hlavní částí emoční složky jsou dlouhodobé emoční stavy, které se dělí na pozitivní a negativní, a jsou souhrnem pozitivních či negativních afektů, emocí a nálad.

Do emoční složky také patří štěstí, které můžeme definovat jako převahu pozitivních emocí nad negativními nebo jako protiklad deprese.

Proč má stále více lidí problém s depresí? Mohou prý za to zkratky ke štěstí v podobě drog a sexu bez lásky
Zdroj: unsplash.com / Yuris Alhumaydy

Vývoj osobní pohody během života

Psychologové se snažili zjistit, zda se osobní pohoda nějak mění během života člověka, avšak bylo zjištěno, že úroveň osobní pohody se výrazně nemění, co se však mění, jsou její zdroje.

K takovému zjištění psychologové dospěli porovnáváním různých věkových kategorií a jejich prožívání osobní pohody, ale zejména dlouhodobé sledování skupiny lidí poskytlo důležitý důkaz o tom, že lidé si celoživotně udržují určitou stálou úroveň osobní pohody.

Můžeme tedy říci, že člověk se může cítit celý život šťastný, jen to, co ho dělalo šťastným v mládí, ho už nemusí dělat šťastným v pozdějším věku.

U mladých lidí má osobní pohoda expresivní podobu a odvíjí se od množství a intenzity emocionálních zážitků, zatímco u starších lidí má osobní pohoda spíše racionální podobu a zahrnuje globální hodnocení svého života.

Proč má stále více lidí problém s depresí? Mohou prý za to zkratky ke štěstí v podobě drog a sexu bez lásky
Zdroj: unsplash.com / Caroline Hernandez

Osobnost a osobní pohoda

Jedním z faktorů, který ovlivňuje osobní pohodu člověka, je samozřejmě i jeho osobnost. Klinický psychiatr Seligman upozornil na zvyšující se výskyt deprese ve vyspělých zemích. Její výskyt desetinásobně stoupl od roku 1960 a změnil se i věk, ve kterém se začíná vyskytovat.

Průměrný věk jí výskytu výrazně klesl, protože v roce 1960 byl průměr na úrovni 29,5 roku, zatímco dnes se pohybuje na úrovni 14,5 roku.

Paradoxně je tomu tak i přes fakt, že objektivní ukazatel psychické a fyzické pohody stoupá (např. úroveň vzdělání, výživa), avšak všechny ukazatele subjektivní pohody klesají.

Seligman to vysvětluje tím, že lidé se uchylují ke „zkratkám ke štěstí“, kterými jsou například drogy, sex bez lásky, konzumace čokolády, alkohol a jiné, které člověku navodí jen dočasný pocit pohody a štěstí, a po jeho doznění člověk znovu pocítí úzkost a zažívá depresivní stavy.

Proč má stále více lidí problém s depresí? Mohou prý za to zkratky ke štěstí v podobě drog a sexu bez lásky
Zdroj: unsplash.com / Barbara Alçada

V souvislosti s depresemi se také přišlo na jejich spojitost s tím, zda je člověk optimista nebo pesimista. Depresím propadávají až 8krát častěji pesimisté. Kromě depresí pesimisté mají horší výsledky ve škole, v práci, ve sportu, mají horší mezilidské vztahy, mají více zdravotních problémů a také se dožívají nižšího věku.

Naopak optimisté mají méně zdravotních problémů, mají lepší imunitní systém, nižší krevní tlak a mají menší šanci, že se stanou během života invalidy. Pozitivně smýšlející lidé mají také vyšší sebedůvěru.

Domů
Sdílet
Diskuse