Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Středa 24. 4. 2019 svátek má Jiří

hledej na refresheru

Odteď si můžeš článek
uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Zajímavosti - Věci
13
Antonín Havlík
10. únor 2019, 13:04

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliardy korun

Nad rozporuplnou privatizací dodnes visí otazníky. Pojďme se podívat na příběh o tom, jak rostl malý český sen o velkém českém podnikání.

Antonín Havlík
10. únor 2019, 13:04
Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliardy korun
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
13
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Připravili jsme pro vás článkový seriál o divokých 90. letech v České republice.
Zajímavý fenomén sledujeme z různých pohledů, v minulém díle jsme přiblížili vznik porevolučních televizních stanic v čele se psem Novákem a pořadem Volejte řediteli.


  1. Jak se žilo v divokých 90. letech? Přejmenovávaly se ulice i města, vznikaly hypermarkety a internetem byly Zlaté stránky
  2.  ČT 3, pes Novák, legendární estrády i čágo bélo, šílenci. Jak se proměnila televizní zábava od 90. let?

 

Stačila obyčejná tisícikoruna a počkat si v dlouhé frontě. Kuponová privatizace měla přinést férové odstátnění podniků a firem, kromě toho však tehdejším občanům představila první nečestné tuneláře i podnikatele v nepadnoucím fialovém saku.

 

Pojďme se přesunout do světa oranžových kuponů a vidiny lehce získaných modrých bankovek, z níž mnohým zbyla jen šedivá pachuť nastupujícího kapitalismu. Ovíváni vějíři tisícikorun se totiž nakonec většinou nekonalo.

 

Prvního října 1991 v 10 hodin dopoledne se z obyvatelů České republiky stávali akcionáři. Vítejte v ryzích 90. letech.

 

Experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první podvodníky i odstátnění 367,5 miliard korun

Malý český privatizační sen

Když Česká republika vstupovala z totalitního světa do světa svobody a demokracie, bylo třeba nějakých způsobem odstátnit tehdejším Československem vlastněný majetek. Už na začátku 90. let politici tušili, že stát, jakožto obrovský, těžce ohybatelný moloch, je pro rychlé rozvíjení hospodářství v zemi nevhodný. 

 

Přebrusleme k malé lekci ekonomie: komunistický model centrálního plánování (tedy že všechen majetek je v rukou státu) tehdy dbal hlavně na kvantitu produkce, nikoli výdělek. Neexistoval trh, neexistovala motivace, neexistovalo efektivní hospodaření. Docházelo k plýtvání finančními, přírodními i lidskými zdroji.

 

O cenách a mzdách předem jasně rozhodoval tehdejší vládní aparát a takové podmínky logicky zamezovaly jakémukoli typu podnikání. Proti takovým principům a čemukoli nedemokratickému se chtěla porevoluční společnost hlasitě vymezit. Koneckonců, dobře věděli, že vlastnické právo je jeden z pilířů svobody.

 

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliard korun

 

Úspěch Čechů byl vždycky spojen s jejich podnikavou duší. Důkazem může být celá řada významných podnikatelů – Tomášem Baťou počínaje a Emilem Škodou konče. K oslabení tuzemského hospodaření došlo ve 30. letech kvůli ekonomické krizi a k jeho úplné likvidaci posléze nástupem komunistů k moci. Ti podnikavé tendence místních velmi efektivně zadupávali.

 

Bylo potřeba navázat na tuto pozitivní tradici, nahradit princip za ekonomiku tržní a to umožňovala jedině privatizace – převedení co největšího množství státního majetku za co nejrychlejší čas. 

 

Vymyslet něco takového nebylo jednoduché. Podobu projektu vymysleli přední ekonomové a politici, mezi jinými Dušan Tříska, Václav Klaus nebo Tomáš Ježek. Rozhodli, že privatizace bude provedena kuponovou metodou. Vzniklo Ministerstvo privatizace, které mělo projekt na starost.

 

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliard korun

 

Může to přinést buď užitek nebo problémy. Tehdejší schopnost odhadnout následky takového rozhodnutí byla vzhledem k absolutně nulovým zkušenostem velmi nízká. Je třeba privatizovat tisíce velkých podniků za co nejkratší dobu, to si s sebou nese patřičný risk.

 

Do hry spadaly investiční skupiny, jakými byly Česká spořitelna, Investiční banka, Harvard Capital & Consulting, Komerční banka, Česká pojišťovna nebo PPF. 

 

Privatizaci rozdělili do dvou vln – jednu pětikolovou od května do prosince 1992, kde bylo zprivatizováno 1491 podniků, a druhou šestikolovou od března do prosince o dva roky později, kdy se v rukou soukromníka octlo na 861 podniků.

DIKem za pár minut

Stát se akcionářem, tedy DIKem (držitelem investičního kuponu) mohl téměř každý za jedno odpoledne. Stačilo k tomu dosáhnout plnoletosti a mít v peněžence přebytečný obnos nebo alespoň naději, že se tento obnos peněz navýší. Každý plnoletý občan měl možnost koupit si za 35 korun kuponovou knížku a k ní známku, která stála 1 000 korun.

 

Registrace probíhaly na poštách, od rána do večera a také v sobotu dopoledne. Princip byl v zásadě složitý a mnoho lidí mu nerozumělo, ale díky masivnímu marketingovému šílenství, které později rozpoutaly reklamní agentury na zadání takových lidí, jakými byl např. Viktor Kožený, se stal i mimořádně oblíbeným. 

 

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliard korun

 

Koženého kampaň na Harvardské fondy byla nesmírně úspěšná. Šlo tady přece o peníze a Kožený sliboval svou dodnes legendární „jistotu desetinásobku“. V reklamách neúčinkovaly hvězdy, ale obyčejní lidé. 

 

Jednoduchý a srozumitelný slogan uspěl. Za měsíc od spuštění kampaně mu uvěřilo na 200 tisíc lidí, kteří svěřili své body právě tomuto fondu. Přestože lidé velmi často investovali na vlastní pěst, svěřit se do rukou zkušeného fondu bylo velké lákadlo. Kampaň Koženého stála 35 milionů a byla přítomna téměř na každém rohu.

 

O kuponovce se hovořilo na vesnicích mezi staršími, v televizi mezi hvězdami, které na ni v reklamách lákaly, a i díky tomu i mezi mladými, kteří by jinak k podobným investorským ambicím zřejmě příliš netíhli. Reklamní agentury si jen mnuly ruce. Po vytvoření dobré kampaně byla totiž obrovská poptávka. Píše se o tom v knize Česká reklama.

 

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliard korun  

„O dopadu kuponové privatizace na celkovou ekonomiku se dodnes diskutuje, ale pro reklamní průmysl to byla nepochybně zkouška dospělosti,“ vzpomíná Jaroslav Krupka ve své knize. Tvář reklamám na další fondy zapůjčilo mnoho známých lidí, včetně těch, kteří se komerci jinak vyhýbali. 

 

„Jaromír Hanzlík v kampani pro Fond Čechy a Fond Morava sliboval, že zisky z českých fondů nezmizí v cizině. Všeobecný investiční fond Trend vsadil na fotografie svých zakladatelů – Michaela Kocába a Martina Kratochvíla,“ popsal tehdejší situaci Krupka.

 

Podívejte se na reklamy z roku 1993. Reklam souvisejících s kuponovou privatizací bylo obrovské množství. Kromě zmiňovaných fondů Kocába tu najdeme i Jaromíra Hanzlíka nebo nechvalně proslulé Harvardské investiční fondy.

 

 

Akcionářem se mohl stát každý, přičemž mnoho lidí nebylo informováno dostatečně a nevěděli tedy přesně, do čeho vlastně jdou. Našli se takoví, kteří očekávali za svou tisícovku statisíce korun výdělku. Divoká ruleta byla rozjetá na plné obrátky. DIK mohl uplatnit poptávku po akciích pomocí svých kuponů, a pokud se na něj dostalo, byly mu připsány na účet. 

 

Pokud se stalo, že poptávka po akciích převýšila nabídku, nebyly připsány nikomu, jejich cena se zvýšila a v dalších kole byly akcionářům nabízeny znovu. V první vlně DIKové masivně svěřovali své body právě investičním fondům, které jim slibovaly ony finanční jistoty a šetrnou správu jejich akcií, po kterých prahli.

 

A zde trefujeme pomyslnou kosu na kámen: tunelování. To kvůli podvodům a finančním machinacím má kuponová privatizace u pamětníků spíše negativní konotace. Poškozena byla jak image klasického podnikatele, tak důvěryhodnost reklamy jako takové.

 

Jeden ze sloganů „dobrý obchod většinou uděláte buď v pravý čas... nebo také nikdy“ v případě kuponové privatizace prostě nezafungoval.

 

 

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliard korun

Kuponovka v číslech

  • Kuponová privatizace odstartovala 1. 10. 1991;
  • 1035 korun musel dát každý zájemce, aby se stal DIKem;
  • 5,98 milionu českých občanů v první a 6,16 milionu v druhé vlně privatizace si zakoupilo kuponovou knížku;
  • 2186 akciových společností a investičních fondů se zúčastnilo kuponové privatizace, zhruba polovina skončila v propadlišti dějin;
  • Naspořeno 20 tisíc korun a méně mělo v roce 1991 okolo 60 procent domácností;
  • 82 procent Čechů vyhodnotilo kuponovou privatizaci jako propadák;
  • Celkově bylo zprivatizováno 367,5 miliardy korun.

Trend – krádež století?

Začíná se ukazovat, že majetek z mnoha fondů zmizel. Nikdo neví kam, mnoho lidí, kteří jej předtím měli na starost, přestalo spolupracovat. Jedním z klasických případů takového podvodu se stal investiční fond Trend. Nese v sobě příběh, za který by se nemusela stydět žádná detektivka.

 

V době největších nadějí kuponové privatizace a naivních představ o její efektivitě, koncem roku 1991, se známý hudebník Michael Kocáb spolu se svým kolegou Martinem Kratochvílem dohodli, že založí jeden z mnoha dalších fondů, které v této době vznikaly jako na běžícím páse.

 

Zatímco se obě hvězdy usmívaly na všudypřítomných reklamních plochách, své kupony jim svěřilo na sto tisíc důvěřivých Čechů. I když se fondu a jeho dvoumiliardovému majetku dařilo, oba umělci ho v létě 1995 prodali společnosti Královéhradecká brokerská, v čele s jistým Miroslavem Hálkem.

 

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliard korun

 

Ten spolu se svými manažery nemešká a už v té době Trend pomalu rozkrádá, aby se o rok později zjistilo, že je majetek z většiny pryč. To kvůli různým ilegálním machinacím, při kterých převáděl přes nastrčené osoby 150 tisíc akcií na jiné společnosti.

 

Investoři mají smůlu.

 

Působení Kocába v této kauze podle policie nemá žádnou roli. Nechvalně proslulí majitelé Trendu se dostanou před soud až za dlouhých 8 let. Rozhodnutí přijde vícekrát, jakýkoli trest je skupině manažerů následně vždycky zrušen. 

 

Kauza nabyla nejasností i kvůli tehdejšímu policejnímu vyšetřovateli Kavkovi, který se v roce 2000 z neznámých důvod zastřelil. Šéf tohoto vyšetřování uvedl, že by za sebevraždou mohly stát tlaky obviněných podnikatelů.

 

Soudní spis této kauzy má přes 20 tisíc stran, jen obžaloba si vyžádala okolo tří set stránek.

 

 

Kuponová privatizace je společností odsouzena a označena jako krádež století, kauza Trend jako největší justiční ostuda. Podvodem v Trendu se vytuneluje zhruba 1 400 000 00 korun.

 

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliard korun

Za čtvrt století zapomenutým boháčem

Zůstává otázka, co se stalo se zapomenutými akciemi. Vyplněné útržky všech kuponů, včetně citlivých osobních dat, leží osamoceně umístěny v regálech nenápadného archivu a také v elektronické podobě.

 

Online si dnes může kdokoli ověřit podle rodného čísla, jestli mu náhodou někde neleží nějaké bohatství kdesi zapomenuté a vrstvou devadesátkového prachu pokryté. Přes milion účtů v sobě dodnes skrývá několik miliard korun, o které nikdo nejeví zájem.

 

Kuponová privatizace nebyla jen principem rozdělení obrovského majetku. Šlo o opravdový start ryzí demokracie, posunutí hranic podnikání i myšlení všech lidí v zemi. Takto vypadal přerod v něco nového, tak chutná svoboda, takto vypadají Češi.

 

Radost z nabyté svobody, ale i nejistota a přijetí do té doby nevídané míry společenské zodpovědnosti. A spoustu miliard, které zmizely bůhvíkam.

 

Pokud jste se setkali s nějakým zajímavým příběhem z 90. let i vy a chtěli byste o něm promluvit, napište nám na tony@refresher.cz.
Ohodnoť článek
31
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jako neregistrovaný jsi tento měsíc přečetl už 1/40 článků. Přihlas se pro neomezený přístup. Jako neregistrovaný jsi přečetl už 1/40 článků za měsíc. PŘIHLÁSIT / REGISTROVAT PŘIHLÁSIT
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.