Vědci zkoumají, jak se náš mozek vyvíjí za prvních 30 let života.
Dospělost začíná podle našich zákonů ve věku 18 let. Od patnácti nosíš v peněžence občanský průkaz, ale v 18 jsi už dospělý člověk, kterého nikdo nebude vodit za ručičku, když bude potřebovat vyřešit své komplikované životní situace. Přesto na sobě zřejmě většina mladých lidí pozoruje, že po osmnácti se ani zdaleka necítí jako plnohodnotní dospěláci, což nyní potvrzují i vědci.
Profesor Peter Jones z Cambridgeské univerzity popisuje přechod z dětství, puberty a mládí do skutečné dospělosti jako dlouhodobý proces trvajíce klidně více než 30 let. Naše vzdělávací či právní systémy si v historii vytvořily vlastní definice dospělosti, bez kterých by státy nebyly schopny po byrokratické a formální stránce fungovat, avšak náš mozek se vyvíjí bez ohledu na zákony či nařízení.
Jones zdůrazňuje, že v životech není aplikovatelná metafora proměny larvy v překrásného motýla. Namísto dětství a náhlé dospělosti procházíme procesem, dlouhou cestou, který nás pomocí zážitků a zkušeností vede až do stavu, kdy se náš mozek už nemusí vyvíjet.
Roli hraje i fakt, že lidé ve věku 18 let jsou podle vědců náchylnější ke vzniku psychických problémů, protože nemají tak celistvou mysl jako dospěláci ve věku nad 30 let.
Odborníci zdůrazňují, že skvělý příklad selektivního hodnocení dospělých lidí můžeme pozorovat u soudů. Zatímco po právní stránce je 18letý pachatel stejně dospělý jako 30letý zločinec, soudci musí vnímat i rozdílné osobnostní vývoje takových lidí, přičemž u čerstvých dospěláků se samozřejmě berou v úvahu možné následky pro budoucnost. Mysl mladších lidí je zkrátka křehčí, protože se stále více či méně vyvíjí.