Jak reagují lidé, když kolem kráčí sám velký George Lucas?
Třicetiletý Čech Pavel Kacerle je odborníkem na vizuální efekty a zakladatelem start-upu Smashbuster, který pracoval na několika filmech od Marvelu jako Spider-Man: Homecoming, Captain Marvel, Avengers: Age of Ultron, Captain America: The Winter Soldier či Thor: The Dark World.
S Pavlem jsme si povídali o náročné práci na tvorbě Asgardu či o příhodě z placu, kdy policisté téměř zastavili natáčení Spider-Man: Homecoming. Pavel nám dále vyprávěl i tom, jak Robert Downey Jr. změnil jeho život a jak trénoval kung-fu v jeho garáži.
V rozhovoru nám nezapomněl popsat své dojmy ze světových tvůrců, jakými jsou Christopher Nolan či George Lucas. No a zmínil také menší nemilou příhodu se Scarlett Johannsson.
Měli jsme například Spider-Mana, který byl přivázán na autobuse kolem Braniborské brány v Berlíně, a když to spatřili lidé z okolí, mysleli si, že jde o nějakého šílence, tak samozřejmě volali hned na policii.
James Gunn a Pavel Kacerle
Pracoval jsi často na place, kde jsi potkal známé osobnosti z byznysu. Kdo na tebe udělal nejlepší dojem?
To je zajímavá otázka. Myslím, že Christopher Nolan. Když jsem dělal ve studiu, které se jmenuje Double Negative, pracoval jsem na sci-fi Jupiter Ascending (Jupiter vychází) s Channingem Tatumem a Milou Kunis. Snímek nebyl sice tak úspěšný, ale v té době dané studio pracovalo i na filmu Interstellar. A já jsem měl tu možnost vidět, jak Christopher Nolan pracuje s lidmi a jak zpracovává komentáře od VFX artistů.
A jeho přísun byl skutečně neuvěřitelný. Nolan totiž digitální efekty využívá pouze v těch nejkritičtějších momentech. Ten člověk vidí svět úplně jinak než my. Strávit s ním v jedné budově celé dva měsíce byla skutečně nejinspirativnější zkušenost. Osobně jsem na Interstellaru nepracoval, ale moji kamarádi ano a velmi si to pochvalovali. Christopher Nolan je pro mě číslo jedna.
Marvel má nejprofesionálnější tým, jaký jsem kdy viděl. Ta organizace je na strašně vysokém levelu.
Co říkali tvoji kolegové na Nolanovu osobnost?
Tito lidé jsou strašně zajímaví, protože kolem nich je jakási aura. Například největší auru, jakou jsem kdy viděl, tedy kromě Roberta Downeyho Jr., má hlavně George Lucas. Když jde studiem, všichni se snaží dívat do monitorů, ale je skutečně viditelné, jak ho očima nenápadně sledují.
Ale Nolanova nebo Lucasova osobnost se velmi těžko hodnotí, protože oni ti ji nikdy neukáží. Představí se ti se svou profesionální maskou a jejich pravou tvář prostě nevidíš. I když jsi s nimi každý den ve studiu, tak tě k sobě nepustí. Mám i nemilou zkušenost, že když jsem chtěl pozdravit Scarlett Johansson, jen nad tím mávla rukou. Většina lidí z branže je však absolutně profesionální, a když jsem spolu s nimi na place, chovají se ke mně jako k sobě rovnému, což velmi pomáhá.
Scarlett tebe a kolegy odignorovala?
To byla taková složitější situace z červeného koberce. Christopher Townsend, vedoucí VFX oddělení Marvelu (pozn. red. – Overall Visual Effects Supervisor), se snažil zastavovat herce, aby si s námi podali ruce, a ona neměla zájem, ale to je těžké hodnotit. To byla taková sekunda na koberci, že spěchala a neměla na nás čas.
Slavné osobnosti mají tolik pozornosti od všech lidí na světě, že si vybudují svůj tunel a už ostatní nevidí. V tom světovém měřítku mám pro to určitě pochopení. V českém měřítku je to samozřejmě něco jiného. V prvním případě, kdy takoví světoví herci někam přijdou, tak po nich ihned všichni jdou. A to je skutečně smutný obraz toho, v jakém světě daní lidé žijí.
Když jsem byl například v Los Angeles, bylo mi nabídnuto, abych trénoval wing chun neboli kung-fu. Nejprve mi to samo o sobě přišlo nezajímavé, ale když mi řekli, že to je u Downeyho doma, přesněji v jeho garáži, tak mě to velmi zaujalo a pak jsem tam 3 roky trénoval.
Před přibližně třemi lety jsme s tebou dělali rozhovor, v rámci nějž jsme probírali tvé pracovní zkušenosti i život v USA. Na jakých projektech jsi za poslední 3-4 roky stihl pracovat?
Tak zmínil bych hlavně Spider-Man: Homecoming a v některých maličkostech jsem pomáhal i na Captain Marvel, ale to jsem ani nebyl zapsán mezi tvůrce. Tam šlo spíše o okrajovou práci, kde jsem nedělal nějaké konkrétní záběry.
Který ze svých projektů v rámci celé kariéry bys označil za nejnáročnější a který za největší pracovní zkušenost?
Nejnáročnější projekt byl rozhodně Thor: Dark World, protože práce na Asgardu byla mimořádně složitá. Dělali jsme od pondělí do neděle, od 09:00 do 00:00 a skutečně nám „hořelo za ušima“. Celkově jsme moc nestíhali a film už měl jít do kina, takže to bylo problematické. A největší výzva nebo pracovní zkušenost byla rozhodně práce na Iron Man 3, protože to byl první film od Marvelu, na kterém jsem dělal. To mi změnilo kariéru, protože jsem se stihl dostat do Marvelu, kdy začala nabírat na dechu.
Setkal ses při práci pro Marvel s Čechy a Slováky? Nebo patříš spíše k výjimkám?
Ale ano, pár jich tam je. Mám i takovou zábavnou historku z natáčení Captain Marvel v Los Angeles. Když jsem byl na place, chodil jsem kolem řady kamer a najednou jsem na jedné z nich viděl nalepený český státní znak. Dost jsem se divil, a proto jsem zavolal kamarádům z Lucasfilmu a oni mi řekli, že by to měl být kameraman Ondřej Kubíček. Poslali mi tedy nějaké jeho fotografie a já jsem si podle nich vyhlédl člověka, který se muži z fotografií celkem podobal, a tak jsem se ho zeptal, zda není náhodou Čech (smích). No a opravdu to byl on, tak jsme se dali do řeči.
Já to vidím takto – pokud bude za kormidlem Kevin Feige, Louis D'Esposito a Victoria Alonso, tak se nebojím toho, že Marvel nebude doručovat další kvalitní materiál.
Jak dlouho trvá práce na velkých marvelovkách jako například Infinity War či Endgame? Kdy na pracích začínáte a končíte?
Ty byly velmi speciální, protože to samotné natáčení začínalo někdy na začátku roku 2017 a produkce vizuálních efektů započala v létě daného roku. Infinity War a Endgame se dělaly zároveň. Nejprve se pracovalo na vizuálních efektech Infinity War a celý tým následně přeskočil na Endgame. Čili se zde bavíme o roce a půl až dvou letech práce na vizuálních efektech v několika týmech a lokalitách.
Existují skupiny VFX artists, které začínají pracovat zvlášť na trailerech, aby byly některé záběry co nejrychleji hotové a připravené pro marketingové oddělení?
Trailery mají vlastní deadliny a množství nedokončených efektů, které se později předělávají pro finální film. Proto se mnohdy stane, že záběr v traileru vypadá úplně jinak než ve finále, což je ale naprosto normální. A ano, jsou na to přidělené speciální týmy.
Kdo určuje o jaké záběry půjde? Režisér, marketingové oddělení, nebo úplně někdo jiný?
V Marvelu o tom rozhodují producenti a režiséři. Je to týmová práce a producenti už mají mnohé zkušenosti z předešlých filmů. Režisér má ale samozřejmě největší slovo. K věci může dále něco říci i markentingové oddělení. Celkově tedy jde o týmovou práci. Není to tak, že by jeden člověk držel palec na spoušti. Režisér sice nad tímto vším stojí, ale pracuje se v týmu.
Udělali jste za posledních 5 let nějakou scénu, o které jste si mysleli, že se nedá udělat? Dá se říci, že technika skutečně pokročila? Nebo jde spíše o to, že má Marvel opravdu velké množství peněz?
Zažil jsem řadu scén, kdy se říkalo, že se nebude vědět, jak to technicky vyřešíme, ale pracují na tom skutečně profesionální týmy a ještě jsem se nedostal do fáze, kdy jsme klientovi museli říci, že určitou věc neumíme vyřešit. To se mi nestalo při žádném filmu, každá ta scéna vždy našla nějaké řešení. I když to někdy bývá náročné, nesetkal jsem se s tím, že by v této oblasti bylo něco nemožného.
V Marvelu jsi prý musel pracovat i na obličeji Roberta Downeyho Jr. Nebyl jsi následně jeho přítomností ve filmu až „přejezený”?
U Roberta ne, já jsem totiž jeho velký fanoušek, to by mi nikdy nevadilo (smích). A navíc Robert Downey Jr. byl pro mě v posledních deseti letech velmi klíčový. Takže tam to vůbec neomrzí, naopak je člověk rád, že s někým takovým může pracovat.
Dělal jsi i na obličeji jiných Avengers?
I na Captainu Americovi, Ant-Manovi, Spider-Manovi. Při všech těch filmech jsem musel velmi pracovat s hlavními postavami.
Máš i nějakou oblíbenou postavu, na které jsi musel pracovat?
Vím, že to není moc originální, ale opět zmíním Iron-Mana. Robert Downey Jr. je totiž opravdu velmi zásadní pro všechno, co jsem dělal v posledních deseti letech, a to nejen kolem VFX. Když jsem byl například v Los Angeles, bylo mi nabídnuto, abych trénoval wing chun, neboli kung-fu. Nejprve mi to samo o sobě přišlo nezajímavé, ale když mi řekli, že to je u Downeyho doma, přesněji v jeho garáži, tak mě to velmi zaujalo a pak jsem tam 3 roky trénoval.
Stihl jsi s Downeym zápasit?
On údajně na ty tréninky chodí, ale sparing jsem s ním dosud nestihl. Ale on je i tak v posledních letech velmi vytížený, takže se tomu nedivím. Ale snad jednou budu mít tu čest. Lidé mi i tak říkali, že cvičit s ním je velmi náročné. Protože on trénuje tvrdě a svědomitě. Ale lidi se proti němu bojí jít nějak agresivně, protože by ho mohli zranit, čímž by zpomalili produkci filmů za desítky milionů dolarů.
A když máš tedy Roberta nejraději, co říkáš na jeho závěr v Endgame?
Myslím, že Endgame bylo úplně epickým vyvrcholením všech filmů. A ukončit příběh Tonyho Starka s hláškou „I'm Iron Man“, se kterou celá tato sága začala, bylo zkrátka skvělé. Co mě ale trochu jako fanouška trápí, je ukončení příběhu Captaina Americy. Je to jen můj osobní názor a možná jsem to špatně pochopil. V každém případě bych měl na režiséra několik otázek.
Byly tam určitě nějaké logické nesrovnalosti, s nimiž měli fanoušci problémy.
Jako technicky to chápu, ale Iron Manovi věnovali obrovskou část filmu, aby si diváci mohli projít tou emotivní turbulencí, ale v případě Captaina Americy mi ten konec přišel takový, že jsem odcházel s otazníkem v hlavě, jestli to bylo ideální zakončení. Ale jinak k bratrům Russovým chovám absolutní respekt a jejich práci tleskám.
Jak hodnotíš celkovou práci s Marvelem?
Marvel má nejprofesionálnější tým, jaký jsem kdy viděl. Ta organizace je na strašně vysokém levelu. Nejvíce to je vidět, když jde o natáčení v terénu. Když se natáčí v uzavřených setech, tak je to docela relax, protože se ví, že když se něco pokazí, tak se to natočí znovu. Ale když se natáčí ve městě, kde je třeba uzavřít nějakou ulici, tak je to všechno strašně časově omezené. Vše musí fungovat vysloveně na vteřiny. Měli jsme například Spider-Mana, který byl přivázán na autobuse kolem Braniborské brány v Berlíně, a když to spatřili lidé z okolí, mysleli si, že jde o nějakého šílence, tak samozřejmě volali hned na policii. Policisté přijeli a chtěli zrušit natáčení.
Co se týče Thora (smích), no... byl docela zajímavý. Bylo ale těžké odpoutat se od toho, že Thor byl ten hrdina, který doručoval božskou sílu, vždy jsme ho viděli jako superhrdinu a pak přijde taková drastická změna.
Taková práce jistě podléhá přísnému režimu. Máš nějaký příklad, kdy jsi byl ty nebo tvůj kolega za určité chyby pokárán?
To se stává často, ale je to součást výroby filmu. Každý děláme chyby. Těch technických chyb, které se mohou stát, je mnoho. Ale něco konkrétního si nevybavím. Většinou na mé pozici dělají i další dva či tři lidé, tak se navzájem kontrolujeme. Ty máš ale vlastně jen jedinou šanci být na tom natáčení ve stejné situaci. Když skončí natáčení, ta lokace nebude nikdy vypadat tak, jak během natáčení. Takže si moc nemůžeš dovolit šlapat vedle. Když se to stane, tak tě vyhodí. Mně se to tedy naštěstí ještě nestalo.
Co je tvou konkrétní prací na place?
Lidé od VFX na setu fungují jako sběratelé referencí. Jako příklad mohu dát Spider-Mana skákajícího z nějaké střechy. Později si režisér může usmyslet, že ta budova bude mít o dvě patra více. Nebo že se mu na dané budově něco nelíbí. A ty to musíš všechno zaznamenat, sesbírat, mít všechny informace o konkrétní budově.
Je tam tým lidí, který ty lokace fotí, sbírají data o tom, jaké bylo světlo, jaké byly Spider-Manovy pohyby. Neboť to, že Spider-Man naznačí skok z budovy, ještě neznamená, že jsme skutečně natočili skok z budovy. Tehdy se má právě změnit na digitální postavu. My tedy musíme sledovat jeho pohyby a mechaniku, jak to hraje, abychom atributy toho herce předali postavě.
Čili sedět jen za počítačem a pracovat na digitálních efektech v rámci této práce nestačí.
To už je druhá fáze. Třeba mít data z reálné lokace. Protože pokud nevíš, jak je budova velká, nemáš ji jak důvěryhodně vybudovat. Takže práce v terénu je velká příprava na to, co se pak děje v další fázi za počítačem.
V minulém rozhovoru jsi nám říkal, že tvým cílem do budoucna je spojit svou práci s Marvelem. Na sociálních sítích jsi ale nedávno napsal, že Endgame je pro tebe oficiální zakončení VFX kariéry. Kam tedy tvé kroky poputují dál?
Endgame je pro mnohé lidi z Marvelu tečkou za jejich působením s Marvelem. Je to zkrátka část života, kterou do toho investovali a chtějí nějakou změnu. Já to vnímám stejně, Endgame je nádherné zakončení, spojuje všechny filmy, na kterých jsme dělali, ale rozhodl jsem se posunout dál. Endgame byl projekt, který budil obrovské emoce i na hlavních vedoucích místech.
Neříkám, že se do VFX branže nikdy nevrátím, ale aktuálně se chci věnovat tomu, abychom vytvořili projekty, kde umělcům z Česka a Slovenska můžeme umožnit propojení na velké zahraniční značky. Protože v našich zemích je obrovské množství talentovaných lidí, kteří se mají problém prosadit.
DC, které je historicky starší než Marvel, to pak nenese příliš dobře. Ale má obrovskou sílu, a ten talent, který dali do nových filmů, může snadno překvapit, a DC by se mohlo velmi rychle dostat nahoru.
Konkrétně na Endgame jsi nepracoval. V rámci Marvelu jsi ale dělal na snímcích jako Captain America: Winter Soldier, Thor: The Dark World, Avengers: Age of Ultron a podobně. Pracoval na Endgame tým vizuálních specialistů, které znáš? A jak hodnotíš jejich práci?
Na Endgame jsem nepracoval, protože když se natáčelo Infinity War a Endgame, tak se natáčel Captain Marvel. A náš tým se zabýval právě tímto filmem. A myslím, že v dnešní době jsou vizuální efekty na takové úrovni, že málokdy vidím nějakou vysloveně špatně provedenou scénu. A v Endgame nebyla příliš místa, se kterými bych měl problém. Ta práce byla opravdu fantastická.
Kterou scénu z Endgame sis z pohledu diváka i odborníka nejvíce užil?
To bude určitě ten ikonický snap na konci. Ve chvíli, kdy Iron Man ukradl Thanosovi všechny Kameny nekonečna, Thanos luskl do prázdna a Iron Man pronesl svou větu. To byl vysloveně vrchol celého toho cyklu.
Kdo ví, zda bys řekl totéž, kdybys nebyl Robertův velký fanoušek.
Tak jasné, mohu říci, že tam bylo i mnoho jiných momentů, kdy jsem si řekl prostě vau. To, že usekli Thanosovi hned v úvodu hlavu (smích), to mi přišlo skutečně morbidní a byl jsem v šoku. Vidět Thorovu změnu, tak to mě také docela šokovalo.
Já jsem o těchto věcech dopředu nevěděl. Mnohdy jsem se před premiérou dostal k mnohým dějovým zápletkám, ale tyto momenty zůstaly přede mnou uchráněny, takže jsem si je plnohodnotně užil s fanoušky v kině. Líbí se mi, že Russovi se dostali do bodu, kdy nemají problém jít do kontroverzních momentů tak, aby vytvořili kolem filmu diskusi.
Ale to je právě to, s čím Russovi pracovali, chtěli to poslat do extrému a já si myslím, že to udělali dobře, aby vznikla diskuse.
A jak ty osobně vnímáš pojetí Thora a Hulka, která fanoušky zcela polarizovala?
To je těžké. Je jasné, že například Hulk se dlouhodobě vyvíjí. Když jsme ho v Thor: Ragnarok slyšeli poprvé kontinuálně mluvit, tak řada fanoušků byla zmatená, protože nikdy předtím to nebylo tak výrazné. V Marvelu ale měli těžký úkol, protože pro první filmy to fungovalo tak, že Hulk je velká bestie, která nemluví. Později se ale jejich postavy dostávaly do momentů, kdy potřebovaly s diváky sdílet více informací. Marvel se tedy tímto způsobem pokusil zhostit daného elementu a zda to udělal správně, to už nechám na lidech.
Designově tam bylo opravdu hodně změn. U postav jako Hulk, které jsou celé dělané CGI, je vývoj složitější než například u Iron Mana. Byla to určitě velká výzva. Co se týče Thora (smích), no... byl docela zajímavý. Bylo však těžké odpoutat se od toho, že Thor byl ten hrdina, který doručoval božskou sílu, vždy jsme ho viděli jako superhrdiny a pak přijde taková drastická změna.
Ale to je právě to, s čím Russovi pracovali, chtěli to poslat do extrému a já si myslím, že to udělali dobře, aby vznikla diskuse. Protože je velmi důležité, aby se po filmu taková diskuse vedla. Když si po filmu lidé řeknou, že bylo to okej a nevedou žádnou diskusi, to je špatný film. A Thor definitivně vyvolal emoce a diskusi (smích).
Máš nějaký svůj odhad, kdy se asi marvelovky dočkají svého konce? Aktuálně se jim sice extrémně daří, podobné úspěchy ale nemohou trvat věčně.
Já to vidím takto – pokud budou za kormidlem Kevin Feige, Louis D'Esposito a Victoria Alonso, tak se nebojím toho, že Marvel nebude doručovat další kvalitní materiál. Protože jsem viděl plány na další projekty a spoustu těch filmů je jednoduše skvělých. Nebojím se tedy toho, že by Marvel v příštích letech upadal.
Hlavní sílu tedy vidíš zejména ve vedení Marvelu?
Ano. Víš co mi to připomíná? Takový ten syndrom Steva Jobse. Zatímco byl u kormidla on, stále to byl skutečně ten Apple, za kterým lidé šli. Nyní jde o prémiovou firmu, ale už to nemá takové to něco extra. A právě něco podobného do Marvelu přinesl Kevin Feige, když to celé přebral. A pokud to drží on, tak se vůbec nebojím, že by to upadlo. Samozřejmě se ale mohu mýlit, je to jen můj osobní názor.
Jak vnímáš konkurenci od DC? Myslíš, že by se jejich filmy mohly někdy dostat na úroveň Marvelu?
DC se trochu hledá v tom, co chtějí zprostředkovat. Dosud jim to příliš nefungovalo, a proto nás v nejbližší době čeká strašně moc restartů. Například Joker, který nebude souviset s předchozí dějovou linií. Myslím, že mají dost náročnou situaci, speciálně proto, že Marvel generuje miliardy a miliardy dolarů. DC, které je historicky starší než Marvel, to pak nenese příliš dobře. Ale má obrovskou sílu, a ten talent, který dali do nových filmů, může snadno překvapit, a DC by se mohlo velmi rychle dostat nahoru.
V LA jsem neměl ani tak florbal či hokej, ale chodíval jsem běhat nebo posilovat. No a také jsem dělával zmíněné kung-fu u Roberta, což mě vytáhlo z velmi psychicky náročného momentu.
Když jsem tě kontaktoval, nacházel ses v Česku, žiješ přitom v USA. Kvůli čemu jsi přijel domů? Šlo o práci, nebo ses byl jenom podívat na rodinu?
Přijel jsem kvůli práci, protože pracujeme na start-upu Smashbuster, který má projekt s názvem Live Penalty. Ten už, jak z názvu vyplývá, souvisí s fotbalovým prostředím a aktuálně vyjednáváme s jedním velkým českým klubem, abychom s nimi dokončili prototyp. V podstatě jde o fotbalový projekt, který je zaměřen na marketingovou propagaci klubu.
Abych to polopaticky vysvětlil – máme reálný stroj, který střílí reálné míče na skutečném stadionu. Ten můžeš ovládat na dálku přes svůj telefon. Například kdybys byl fanoušek Barcelony z Japonska, tak bys měl možnost zahrát si penalty proti skutečnému brankáři Realu Madrid a díky live videu bychom tě propojili.
Ukázka toho, jak Live Penalty vlastně funguje
V rámci Smashbusteru jsme už dělali několik projektů, které byly věnovány Marvelu. Jeden z nich se jmenoval Baby Groot, což bylo vlastně na dálku ovládané mini autíčko se silikonovým panáčkem malého Groota s 360° kamerou. Cílem bylo, aby mohli lidé z celého světa toto autíčko s Grootem ovládat na červeném koberci při premiéře Guardians of the Galaxy 2. A díky té 360° kameře by si dokázali užít atmosféru z červeného koberce a narážet s autíčkem do celebrit (smích).
Pak jsme dělali projekt pro Spider-Man: Homecoming, což byl takový bubeník Spider-Man, který hrál na bicí podle toho, jak lidé komentovali. Každý jeho úder byl spojen s konkrétním emoji, a když jsi napsal do komentáře nějaké emoji, Spider-Man podle toho hrál. Oba jmenované projekty byly úspěšné. Baby Groot v době spuštění dosáhl sledovanosti přibližně 7 milionů lidí. A Spider-Man byl během prvních 45 minut na stránce, která měla 1,5 milionu lajků, sledován až na 900 tisících zařízeních.
Jak často se vracíš do Česka? A co ti na tvé domovině nejvíce chybí?
V České republice jsem nebyl rok a půl a nejvíce mi chybí samozřejmě lidé. A to je také hlavní důvod, proč sem většinou přicestuji, protože čas běží, život běží a je pro mě velmi důležité, abych byl ve fyzickém kontaktu s blízkými.
A co taková česká kuchyně či pivo?
Tak česká kuchyně se dá ve své podstatě sehnat na různých místech ve světě v dobré kvalitě, čili určitě se vysloveně nevracím přímo kvůli tomu, ale mohl bych říct, že mi v USA chybí české dívky (smích). A obecně se srovnávat s těmi kulturními rozdíly v zahraničí může být náročné.
