Oba milují svého hatera a jsou nad věcí.
RnB zpěvačka s řecko-makedonským původem Dannie Ella svým vzezřením rozhodně poutá pozornost. Když si navíc vyjde ven se svým manželem, tanečníkem s africkými kořeny Albertem Samourou, někteří lidé určitě i nechápavě nadzvednou obočí a otočí se za nimi. Oba dvou jsou častým terčem nevhodných poznámek a internetových hejtů, což z nich dělá ideální ambasadory kampaně iloveyouhater značky Sprite.
Kampaň se symbolem zeleného srdíčka chce ukázat, že nejlepší odpovědí na nenávist je láska a že hejtování sice asi jen tak nezmizí, můžeme se ale vůči němu stát odolnými přesně jako Dannie a Albert. Konkrétně Dannie je už prý podle svých slov úplně nad věcí. „Já jsem na to tak strašně zvyklá vzhledem k mé postavě a taky kvůli tomu, jak jsme oba dva odlišní, že mě už nedokáže rozhodit vůbec nic.“
Albert přiznává, že ho podobné komentáře dřív trápily, avšak od té doby, co potkal Dannie, se tomu naučil smát a teď už se nad tím ani nepozastaví. Oba vysvětlují, jak může člověk do bodu, kdy mu hejtování neubližuje, dospět. „Je to hlavně díky pocitu sebehodnoty. Když víš, kdo jsi a jaký jsi, tak tvoji sebedůvěru přece nemůže nalomit nějaký nespokojený cizí člověk,“ vysvětluje Dannie a Albert doplňuje: „Taky je to zkušeností. Když to samé slyšíte po sto padesáté, dokážete to už celkem snadno ignorovat.“
Dannie popisuje, že jí hejty ani hejtři už nepřekvapí, ale někdy ji pobaví. „Když pod fotku napíšou, že Godzilla potkala gorilu. To je docela vtipný. Říkám si, že jsou někdy i celkem kreativní. Kdyby to bylo všechno takhle vtipný, bylo by to super, protože bychom se smáli od rána do večera.“ Albert k tomu dodává, že ho hejtři také příliš nepřekvapují, ale přijde mu vtipné, když si myslí, že jim nerozumí. „Nečekají, že mluvím česky, a tak je to většinou dost vyleká. A já se tím dost bavím,“ vysvětluje.
Podle obou nejsou hejty téměř v ničem přínosné, ať už se týkají jich jako osoby či jejich tvorby. „Když mě někdo kritizuje anonymně, tak se tím ani nezaobírám. Názor, který má pro mě váhu, musí být osobní a od někoho, kdo něco dokázal nebo koho si vážím,“ říká Dannie a Albert na ni navazuje.
„Slovo hejt, nenávist, nemá s pozitivitou nic společného. A sebereflexe by měla vycházet ze zkušenosti, ne z názoru někoho, kdo pošle jed místo konstruktivní kritiky. Pokud by byl člověk velký narcis, může si říct, že blbá reklama je taky reklama a čím víc hejtů, tím víc pozornosti. Mně to ale nepřijde nikterak pozitivní, spíš je to smutné. Lidé, kteří píší negativní věci, se musejí uvnitř hodně trápit, když mají potřebu svoje bolesti řešit a ventilovat zlobou.“
Dannie také přiznává, že se občas na rozdíl od klidného Alberta neudrží a zareaguje, ačkoliv je to přesně to, co tito lidé chtějí. „Jsem typická jižanka, ráda diskutuji. Teď jsem zrovna dávala nějaké otázky na Instagram a někdo tam prudil, tak jsem mu to ve vtipu vracela, on mi na to neměl co říct a radši se odmlčel. Podle mě je nejlepší to obrátit ve srandu. Dotyčný to nečeká a neumí zareagovat. Očekává hádku, která nepřijde.“
Oba zažívají takové situace nejenom v online prostředí, ale také na ulici. Děje se to obzvláště v Čechách, kde je na rozdíl od ciziny lidé rádi řeší. „Strkají do sebe, ukazují, říkají nahlas: „Hele, to je hrozný, podívej, na tu tlustou s tím černým.“ Většinou vzývají Boha a Ježíše Krista, byť jsou zřejmě nevěřící. Dobře je to vidět, když jdeme v Praze po náplavce. Tam všichni sedí otočení směrem k řece a je vtipné pozorovat, jak se postupně všechny hlavy otáčejí, div si krky neukroutí, když procházíme.“
Oba dva velmi pozitivně hodnotí kampaň, která by měla lidem pomáhat překonávat takovéto situace. „Nápad na tuhle kampaň mi přijde úžasný a očekávám, že přinutí lidi k zamyšlení se a otevření očí. Myslím, že takové kampaně jsou vhodné všude na světě, ale čím víc jich bude tady, tím víc se lidé otevřou tomu, že ne všechno, co se vymyká našemu běžnému průměru, je špatné nebo nějak nebezpečné,“ popisuje Dannie a Albert přikyvuje.
„Přesně tak. Kdybychom na ulici potkávali stále stejné typy lidí, tak bychom se unudili k smrti. Doufám, že kampaň pomůže lidem, kteří se cítí špatně kvůli tomu, že jsou jiní, aby si uvědomili, že být jiný se jednou může stát jejich výhodou. Tak jako je to u nás dvou.“
