Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
Refresher Česko
Otevřít v aplikaci Refresher
Stáhnout
X
25. července 2019 18:32
Čas čtení 0:00
Antonín Havlík

Poslední evropská genocida proběhla před 24 lety. Životem za ni zaplatilo 8 tisíc lidí

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Nejhrůznější kapitola novodobých dějin stále není uzavřena.

Před 24 lety proběhla v Evropě největší genocida od dob 2. světové války. V červenci 1995 vnikly na území bosenského města Srebrenica jednotky srbských vojáků, kterým velel generál Ratko Mladič. Oblast Srbové uzavřeli a propustili z ní jen ženy a děti. Během následného masakru zemřelo více než osm tisíc mužů a chlapců, přičemž číslo dodnes není konečné.

Hrůzný válečný zločin měl na svědomí nejen mnoho nevinných obětí, ale krvavým písmem se navždy zapsal do novodobé světové historie. Balkánskou společnost zásadně rozdělil a místní, kterých se genocida dotkla, se dodnes s takto brutálním činem nesmířili. Kromě přeživších svědků události hořce litují nizozemští veteráni, kteří spojence tehdy nedokázali ubránit.

V tomto článku se dozvíš:
  • Kdo má na svědomí největší genocidu v Evropě po 2. světové válce;
  • čí obrana v tomto případě selhala;
  • příběh Fadily Efendic, jedné z přeživších masakru;
  • jak probíhala identifikace těl a proč dodnes nebyly identifikovány všechny;
  • proč velitel srbské strany vyselektoval muže a chlapce;
  • kdo všechno se stal obětí masakru.

Genocida ve Srebrenici
Genocida ve Srebrenici Zdroj: Marco Di Lauro / Stringer / Getty

Devadesátá léta byla pro Balkán velmi komplikovaná. Jugoslávie se začala rozpadat, vzniklo samostatné Slovinsko, později i Chorvatsko a Černá hora. Existence velkého množství Srbů v těchto zemích však vygradovalo ve vznik vlastního srbského území, následně v konflikty a poté k válce v roce 1991.  

Země bývalé Jugoslávie ovládlo násilí a strach z cizích etnik. Zamezit tomu měla až pomoc od OSN, která sem vyslala armádu, jež dostala za úkol vybudovat bezpečné zóny, kde by civilistům zajišťovala pomoc a bezpečí. Vojenská skupina se měla také podílet na odzbrojení nebezpečných, ale obydlených oblastí. 

Strach a střelba

Jedním z takových území bylo právě město Srebrenica, pro Srby velmi strategické. Snažili se obyvatele převádět na svoji stranu, manipulovat. Lidé zde žili v hrozivých podmínkách.

To potvrdila i Fadila Efendic, jedna z přeživších masakru. V reportáži pro deník New York Times přiznala, že nikdy nevěřila, že jde o bezpečnou oblast – jak ji Srbové nazývali. Obyvatelé se podle ní snažili udržovat kontakt s tím, co se děje, ale dočkali se pouze propagandy z bělehradského rádia.

Doporučeno
Genocida ve Rwandě: Mačetami, noži i kladivy bylo povražděno milion lidí za 100 dní Genocida ve Rwandě: Mačetami, noži i kladivy bylo povražděno milion lidí za 100 dní 21. srpna 2018 20:05

„Hovořili o protiútocích ze Srebrenice a o tom, jak byla srbská armáda nucena přijít a bránit lidi. Snažili se ospravedlnit rodiny, které posílaly své děti do boje. Vytvářeli myšlenku, že je potřeba bojovat,“  řekla. Nikdo netušil, co se stane následující den. Báli se.

Genocida ve Srebrenici
Genocida ve Srebrenici Zdroj: Kael Alford / Stringer / Getty

První hrůzy přišly 6. července 1995, kdy srbské jednotky začaly obléhat město. Armáda NATO jim sice vyhrožovala leteckým útokem, takže postupovaly pomalu, ale když později zajaly třicítku nizozemských vojáků, měly záminku k tomu, aby mohly vyjednávat. Tím si upevnily pozici před dalším bombardováním, které by jejich plán ohrozilo. 

O pět dní později na město jednotky zaútočily s cílem naplno se zmocnit enklávy v čele s velitelem bosensko-srbské armády Republiky srbské. Nizozemské jednotky už nestačily hranice města bránit. Strhla se obrovská panika.

„Letouny NATO prolétávaly nad Srebrenicí, ale nekonaly. Nic se nedělo. Zeptala jsem se svého manžela: ‚Na co čekají? Oni nevidí, že lidé panikaří, že se snaží utéct lesem?‘“  vzpomíná Fadila Efendic. Manžel ji tehdy uklidňoval: „Svět to nedovolí.“ 

S dcerou zůstala doma, zatímco se srebreničtí muži spolu s jejím manželem chystali projít kopce skrz srbské linie. „Když jsme se loučili, netušila jsem, že je vidím naposledy,“ vzpomněla si.

Genocida ve Srebrenici
Genocida ve Srebrenici Zdroj: Kael Alford / Stringer / Getty

Většina žen a dětí prchla do nedaleké vesnice Potočari, do základny vojáků OSN, stejně jako Fadila s dcerou. „Moje dcera a já jsme byly na základně dva dny a dvě noci bez jídla a vody. Neměla jsem hlad, byla mi jen zima, i když byl červenec, třicet stupňů Celsia. Mrzla jsem. Bylo to kvůli strachu,“ řekla. Tísnit se na základně mělo asi 30 tisíc lidí, mezi nimiž byla asi tisícovka mužů. Tito muži patřili mezi první oběti.

Fadila vzpomínala i na to, jak ležela na podlaze v hale místní továrny, kde se ukrývali další lidé. Panovaly tu příšerné podmínky. Na jedné straně továrny rodila žena dítě, na straně druhé jiná žena umírala. Nebylo tam žádné jídlo, panoval nedostatek vody i léků a celou halou se ozýval usedavý pláč dětí a žen. Umíraly, nevěděly, co se bude dít.

Doporučeno
Zapomenuté genocidy: Neznámé příběhy krutých činů, které měly zaručit zánik celých etnik a náboženství Zapomenuté genocidy: Neznámé příběhy krutých činů, které měly zaručit zánik celých etnik a náboženství 9. prosince 2017 3:21

„Sledujete svou smrt na vlastní oči. Čekáte, až vás vezmou ven a zabijí. Mluvíte s osobou a najednou je pryč. Kde je? Prostě jen pokynuli prstem a popravili ho. Někam ho odvlekli,“ uvádí Fadila hrůzy, které v místě zažila

Srbové dále vyhrožovali střelbou na základnu OSN, pokud NATO podnikne jakýkoli vzdušný odpor proti nim. Místní žádali o evakuaci, tu ale zadržovaly srbské jednotky. Generál Mladić měl obavy, že by mezi nimi mohli být muži spjatí s válečným zločinem. S televizní kamerou přišel mezi lidi a požadoval jejich odzbrojení. U toho měl ještě jednu podmínku.

„Každý, kdo si přeje být transportován, ať nemá obavy. Pomalu nechme ženy a děti, ať jdou první. Přijede třicet autobusů a transportují vás směrem ke Kladanji. Hlavně nepanikařte,“ vysvětloval mezi zoufalými lidmi velitel Mladić. Choval se laskavě, dával jim jídlo. Všechny ubezpečoval, že situaci narovná, jen se musí oddělit.

Chtěl vyselektovat muže ve věku 17 až 70 let, kteří by se mohli vzbouřit. Když ženy i s dětmi odjížděly pryč, srbští vojáci po nich hulákali, že za dvacet let proti těm dětem budou bojovat znovu.

Fadila mezitím pátrala po svém muži a synovi. Až za dlouhé tři roky jí úřady oznámily, že jsou mrtví.

Genocida ve Srebrenici
Genocida ve Srebrenici Zdroj: Jon Jones / Contributor / Getty

Pochod smrti a teroru

Zhruba 13 tisíc lidí, mezi kterými byli muži, chlapci a několik desítek předem vybraných žen, se zúčastnilo nuceného pochodu do města Tuzla. Cesta vedla přes hory. Během ohledávání mužů se strhla brutalita – členové srbské vojenské jednotky muže mučili, terorizovali, ponižovali a následně zabíjeli. 

Brutalita se umocnila v noci. Událost nazvanou Srebrenický masakr nepřežilo osm tisíc lidí, přičemž existuje minimálně jedno svědectví o zavraždění ženy a dítěte. Šlo o předem naplánovanou akci, které velel právě Ratko Mladić. Těla byla převezena do masových hrobů, což ztěžovalo následnou identifikaci. 

Doporučeno
První genocida 20. století: Němci v jihozápadní Africe stavěli první koncentrační tábory a prováděli pokusy na lidech První genocida 20. století: Němci v jihozápadní Africe stavěli první koncentrační tábory a prováděli pokusy na lidech 26. dubna 2019 14:43

Tu následně prováděli experti pomocí DNA ještě dlouhé roky poté. I tak se mnoho z nich nikdy nepodařilo identifikovat. Někteří lidé dodnes nebyli prohlášeni za mrtvé. Nizozemská jednotka, která selhala při obraně města, zapříčinila pád tamní vlády. 

Bosnu čekalo další krveprolití ve formě náletů jednotek NATO na vytipované cíle. Válku uzavřelo až podepsání Daytonské dohody, lidé s následky však bojují dodnes. Váleční veteráni a svědkové, kteří se zúčastnili masakru, trpí posttraumatickou stresovou poruchou, spousta z nich kvůli hrůzným vzpomínkám spáchala sebevraždu

Srbové vinu dlouhou dobu odmítali, bosenská Republika srbská přiznala odpovědnost až v roce 2004, Srbsko samotné pak rok poté

Největší evropská genocida po druhé světové válce má stále reálné obrysy. Srbská armáda během masakru zabila 8 tisíc lidí
Největší evropská genocida po druhé světové válce má stále reálné obrysy. Srbská armáda během masakru zabila 8 tisíc lidí Zdroj: NurPhoto / Contributor / Getty

Byla to genocida

Odsouzeno za genocidu bylo několik desítek členů polovojenské jednotky Škorpioni. Hlavní aktér Srebrenického masakru, Ratko Mladić, dostál spravedlivému rozsudku až o mnoho let později. V roce 2011 byl zatčen a 22. listopadu 2017 si vyslechl od Mezinárodního trestního tribunálu rozsudek odnětí svobody za genocidu a válečné zločiny proti lidskosti na doživotí. Soud označil za „satanský“ a „nenávistný“. Po válce mnoho z viníků genocidy dokonce úspěšně podnikalo, například někdejší velitel Nedeljko Milidragović.

U soudu byl tehdy přítomen i Fikret Alić, který se tehdy jako na kost vyhublý mladý muž dostal v roce 1992 na titulku magazínu Time. „Spravedlnost zvítězila. Jsem to já na té fotce. Mohu dosvědčit, že generál ty zločiny způsobil. Že se nestydí, nazývat se hrdinou. Měl by se stydět,“ nechal se slyšet Alić, který masakr přežil. Soudu se spolu s ním zúčastnilo na 600 přeživších a svědků masakru.

19. července 2019 uznal soud částečnou zodpovědnost Nizozemí za 350 mrtvých při masakru ve Srebrenici. Stát má podle soudního verdiktu 10% odpovědnost, protože existovala pravděpodobnost, že tamní vojenské jednotky mohly zabíjení zabránit. Největší masakr po druhé světové válce v obyvatelích bývalé Jugoslávie i nadále rezonuje.

Domů
Sdílet
Diskuse