Vědci varují před katastrofickými dopady a upozorňují, že to může být ještě horší.
Od začátku roku zničily požáry na Sibiři 15 milionů hektarů lesa, což je více než rozloha některých evropských států, tvrdí mluvčí ruského Greenpeace Konstantin Fomin.
Začarovaný kruh
Vědci upozorňují na katastrofální dopady a také skutečnost, že to může být ještě mnohem horší. BBC informuje, že jen v době od 1. června do 21. července se do ovzduší dostalo sto megatun oxidu uhličitého – přibližně podobné hodnoty vyprodukovala za 12 měsíců roku 2017 celá Belgie. Ohroženy jsou ledovce, města i budoucnost planety.
Popel v ovzduší zapříčiní, že i lesy nezasažené požáry budou mít oslabenou funkci produkce kyslíku a výrazně zrychlí globální oteplování, což opět zapříčiní ještě více požárů a ještě více emisí v ovzduší.
Nedostatečná pozornost Putina?
„Požáry měly být odstraněny na úplném začátku, ale byly ignorovány kvůli nezájmu. Aktuálně narostly do klimatické katastrofy, která nemůže být zastavena lidskými prostředky,“ komentuje dění aktivista Greenpeace Anton Beneslavsky.
Ruské úřady se už dříve nechaly slyšet, že neplánují zasáhnout proti nebezpečí v lesích, které se nachází mimo obydlené oblasti, protože není přímým ohrožením pro lidi. Zatím vláda vyčlenila na hašení přibližně 81 milionů eur, což však v žádném případě nestačí. Podle BBC už pomoc Putinovi nabídl i americký prezident Donald Trump. Na poplach bijí i obyvatelé. Stovky tisíc lidí podepsaly petici, aby se k požárům přistoupilo zodpovědněji.
Bloomberg zveřejnil video s komentářem, že ruská armáda už zapojila i leteckou posilu, která za jediný den vylila 1300 tun vody na ohněm ovládané území. Kvůli hustému dýmu se však stále vrtulníky nemohou dostat na velkou část hořícího území.
Russia's military dropped more than 1,300 tons of water in a single day in an attempt to extinguish wildfires in Siberia pic.twitter.com/eaFNWUBseh
— Bloomberg TicToc (@tictoc) August 9, 2019
Rusové přivolávají déšť
Řešením, jak zastavit požár, by samozřejmě mohl být déšť. V tomto období na Sibiři sice standardně neprší, existuje však způsob, jak ho vyvolat uměle. Podle The Telegraph se od začátku srpna snaží letecké jednotky vyvolat srážky uměle, a to za pomoci jodidu stříbrného. Ten dokáže způsobit, že se v oblacích začne srážet voda a nakonec opravdu zaprší. Tato technika sice pomohla, zdá se však, že není dostatečně efektivní.
Podle dostupných informací vyvolávají deště už i domorodé kmeny na Sibiři a také ruská pravoslavná církev. Ta si už dokonce připsala kredit za déšť v jedné oblasti, což potvrdil i její mluvčí pro tiskovou agenturu TASS.
Požáry ohrozí i zvířata
Ruská Sibiř je podle Greenpeace domovem pro tisíce zvířat: „Požáry na Sibiři ovlivňují zvířata, která žijí v tajze.“ Podle odborníků Greenpeace je v nebezpečí více než 5500 kunovitých šelem sobolů, 300 medvědů, 2700 divokých jelenů a 1500 losů.
Dokonce existuje i hrozivé video, kde sibiřské lišky žebrají jídlo od okolních turistů poté, co byly kvůli požárům nuceny opustit své domovy v irkutské oblasti. Tato zvířata jsou podle The Moscow Times nejčastěji velmi plachá.
Hrozivé dronové záběry
The Guardian zveřejnil informaci, že kouřový oblak vytvořený požáry od začátku roku již v posledních dnech překonal rozlohu celé Evropské unie, která činí přibližně 450 milionů hektarů. Vědci varují před akcelerací globálního oteplování, táním arktických ledovců a dalším nebezpečím, které plyne ze zvýšeného CO2 v ovzduší.
Breaking: New drone footage shows the devastation caused by unprecedented wildfires in Siberia this summer.
— Unearthed (@UE) August 7, 2019
Scientists are now warning that these huge fires in the Arctic circle could become the new normal due to global heating. pic.twitter.com/uuoCctuivz
Proč veřejnost zajímal Notre Dame a o požáru na Sibiři nic nevědí?
Pochopitelně i v této souvislosti vyvstává otázka, proč byla pro média, veřejnost, známé osobnosti i miliardáře ochotné přispět zajímavější hořící památka Notre Dame než miliony zničených hektarů lesa. V tomto případě jde o lidské životy a udržitelnost celé planety, zatím se však nenašel žádný majitel úspěšné módní značky, který by věnoval stovky milionů eur na pomoc, jak tomu bylo v případě slavné historické katedrály v Paříži.
Ano, pravděpodobně je náročnější a možná méně viditelné dělat si dobré jméno na „obyčejných“ lesích. Úvahu velmi dobře shrnula na svém facebookovém profilu Anna Hortová.