Centrum Prahy se stává stále méně snesitelným prostředím pro běžný život. Začíná připomínat lidskou zoo a skanzen dohromady. Důvodem jsou i služby jako Airbnb.
Koloběžky, podvodné směnárny, problémy s bydlením v centru, hlučné, přeplněné ulice, při kterých se nedá žít. To je jen velmi stručný výčet faktů, kterými je sužováno centrum hlavního města.
Turistů v Praze totiž přibývá. Zatímco v roce 2000 metropoli navštívilo podle ČSÚ na 2,6 milionů hostů, za loňský rok už to bylo 7,9 milionů, přičemž v roce 2025 by to podle odhadů mělo být i víc než 11 milionů hostů.
Jenže hlavní město není nafukovací a z centra se tak stal přeplněný skanzen ztrácející poslední střípky autenticity. Ale nejen to.
Britský deník The Guardian letos v srpnu napsal kritický článek nazvaný „Pád Prahy: Opilí turisté se chovají, jako by dobyli naše město“, ve kterém popisuje chování turistů, kteří kromě architektury a historie přišli poznat také noční život a levné pivo. Samo o sobě by na tom nemuselo být nic špatného, má to svá ale.
Turistický nápor vytlačuje z centra i ty poslední místní, kteří tu chtějí žít, a oblast proměňuje v přeplněný skanzen nikoho, který zaplavila obří komercializace, hluk a nezájem. Stav se zhoršil s nárůstem popularity oblíbené služby Airbnb, která poskytuje krátké pronájmy na místech celého světa. Zprvu sympatická služba podporující sdílenou ekonomiku se proměnila v nekontrolovatelný kolos, který dělá běžným nájemníkům nemalé vrásky.
Počet hostů v Praze.
Centrum Prahy jako ruská matrjoška
Pokud bychom k něčemu měli přirovnat problémy v centru Prahy, připomínaly by ruskou matrjošku. Takovou, kterých se v přesvětlených obchodech se suvenýry prodávají tisíce. Problémy do sebe zapadají jako stále menší a menší panenky této tradiční hračky, její jádro bylo ale zprvu malé a poměrně nevinné.
Když v roce 2015 k nám naplno přišel boom byznysu s poskytování ubytovacích služeb typu Airbnb, jen málokdo předpokládal, co přesně to bude znamenat pro města samotná. Platforma umožňuje rychlou formu ubytování, přehledný systém hodnocení, dobré ceny a hezký web s aplikací, navíc byla uživatelsky revoluční a přívětivá. Žádné složité platby přes účet nebo objednávky po mailu.
Jenže trend sdílené ekonomiky a pronájem pokojů ve sdílených bytech se proměnil v do detailu promyšlený byznys, který obchází právní normy.
Služba si rychle našla své zájemce a nájemci si byli dobře vědomi toho, že jim krátkodobá ubytování vydělají více než ta standardní dlouhodobá. Zatímco pronájem dvoupokojového bytu v Praze na měsíc vyjde nájemce zhruba na dvacet tisíc korun měsíčně bez energií, krátkodobě je možné si vydělat i více než dvojnásobek.
Nyní ale už víme, jaké to má následky. Služba ovlivnila život v Praze hlavně pro místní, kteří ji pocítili zvyšujícím se nájemným a cenám bytů (jsou pro běžné obyvatele žádanější) a tzv. overturismem, tedy přetlakem turistů v srdci metropole.
Tomu, že na trend zvyšujících se cen bytů může mít vliv i obliba Airbnb, nasvědčuje následující graf. V něm je čarou zaznamenán růst průměrné ceny novostaveb v Praze za metr čtvereční.
Šedá křivka v grafu pak nezávisle na těchto hodnotách znázorňuje každoroční červencové (tedy vzhledem k sezóně maximální) hodnoty vyhledávání výrazu „airbnb“ na Google Trends statistikách.
Na růst cen nemovitostí mají vliv samozřejmě i jiné aspekty – hlavně samozřejmě nedostatečná výstavba nového dostupného bydlení, populační růst i gentrifikace – tedy nahrazováním dělnické nebo industriální čtvrti a jejích nízkopříjmových obyvatel za finančně atraktivnější luxusní byty, kanceláře a bohatší vrstvy lidí.
Příjemné české ceny jsou pro západní klientelu lákavé a díky Airbnb a podobným službám je ubytování v širším centru také poměrně nepříliš nákladnou záležitostí.
Podle serveru airdna.co, který se zaobírá statistikami poskytování ubytovacích služeb, 84 % nabídek v Praze je poskládáno z celých bytů k pronájmu, zbytek pak dělají majitelům příjmy ze skutečně sdíleného ubytování, ke kterému Airbnb na začátku směřovalo. Průměrná cena ubytování jsou průměrně na dvou tisících korun, ale celé byty jdou mimo centrum pronajmout i za pětistovku za noc.
Institut plánování a rozvoje hlavního města ve své rozsáhlé studii přišel v roce 2018 na poměrně šokující věc:
„V rámci Prahy je více bytů pronajímáno krátkodobě prostřednictvím služby Airbnb (popř. prostřednictvím dalších online platforem), než kolik jich je k dispozici v nabídce pro dlouhodobý pronájem a tedy klasické rezidenční bydlení,“ uvádí se ve zprávě.
Rezidenti versus Airbnb
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jaká je situace v jiných městech;
- co si myslí Petr Městecký z iniciativy Snesitelné bydlení v centru Prahy;
- v jakém stavu končí domy a byty, které si turisté pronajmou;
- jaké drsné zážitky s turisty mají místní obyvatelé.
