Unikátní objev pochází z meteoritu, který Zemi trefil už v roce 1969.
Vědci nedávno objevili vůbec nejstarší materiál, jaký zatím bylo možné zkoumat, informuje CNN.
Jde o Murchinsonův meteorit, který na území Austrálie dopadl teprve před 50 lety, ale kámen samotný se podle analýzy hvězdného prachu zformoval již před 5 až 7 miliardami let. Je tak vůbec nejstarším objeveným pevným tělesem na Zemi.
Pouze pro kontext, Slunce je staré přibližně 4,6 miliardy let a Země či Měsíc oslavovali první narozeniny o několik set milionů let později.
Researchers have found grains that are likely 5 billion to 7 billion years old -- older than our solar system, which formed about 4.6 billion years ago. https://t.co/42qQspAvKz
— CNET (@CNET) January 14, 2020
Na hvězdném prachu z meteoritu byla jasně znát takzvaná presolární zrna, která nebyla poznamenána vlivem slunečního záření a musela tedy vzniknout ještě před zrodem naší sluneční soustavy.
Právě meteority, které cestují vesmírem, podle CNN fungují jako časové kapsle a poctivě ukládají materiál, kolem kterého letí nebo z něhož se formují. Presolární zrna z dávných dob jsou pořádnou raritou, objevují se pouze na přibližně na 5 % meteoritů, které naši Zemi pravidelně z vesmíru bombardují.
„Toto jsou nejstarší pevné materiály, jaké byly kdy nalezeny a vypoví nám o tom, jak se v našem vesmíru formovaly hvězdy. Jsou to jejich pevné vzorky,“ řekl Philipp Heck, vedoucí autor studie zabývající se meteoritem.
Částečky super-starých presolárních zrn velkých pouze přibližně 8 mikrometrů byly z meteoritu poctivě izolované v roce 1969. Spoluautorka studie Jennika Greer vysvětluje, jak to probíhalo. „Začíná to rozdrcením úlomků meteoritu na prášek. Jakmile jsou všechny kousky oddělené, je to trochu jako pasta s pronikavou charakteristikou. Smrdí jako shnilé arašídové máslo.“
To se pak rozpustí v kyselině a zůstanou jen presolární zrna, na kterých už je možné měřit jejich vystavení kosmickému záření.
