Umírají na nedostatek potravy, která se v oblastech zasažených teplým proudem El Niño zkrátka nenachází.
Globální oteplování považují mnozí za největší hrozbu, jaké bude lidstvo v příštích desítkách let čelit. Důsledky stoupající teploty oceánů však, podle Common Dreams, můžeme vidět už dnes.
Jen jedna oblast s extrémně vysokou teplotou vody v Tichém oceánu údajně zabila už zhruba milion různých mořských ptáků.
Tým vědců z různých amerických agentur, univerzit a neziskovek začal prstem ukazovat na horký proud, který se začal formovat v roce 2013 a ještě intenzivněji o dva roky později. Možná jsi o něm slyšel i jako o klimatickém fenoménu El Niño.
A New Study About the Death of 1 Million Seabirds Should Scare the Crap Out of You #ClimateReality #ClimateActionhttps://t.co/7A17ZEGV1x pic.twitter.com/OJ01VIGlxP
— CenterForTheBlueEconomy_MIIS (@CBE_MIIS) 16. januára 2020
Na obrázcích vidíš alkouna úzkozubého (Uria aalge). Podle studie bylo na pobřeží od Kalifornie až po Alijašku mezi zimou 2015 a jarem 2016 vyplaveno až 62 tisíc mrtvých nebo umírajících jedinců.
Podle studie je to ale jen zlomek postižených kusů a reálné číslo je skutečně až kolem milionu. „Rozsah a škála takového selhání nemá žádný precedens,“ říká John Piatt, profesor z Univerzity ve Washingtonu, který výzkum vedl. „Bylo to ohromující a alarmující, jde o rudé varování před obrovským vlivem, který může mít ohřívání oceánů na mořský ekosystém,“ dodává.
Ptáci samozřejmě v horké vodě neplavou, ale zvýšená teplota stojí za sníženou produkcí podmořského planktonu a ten za menším počtem ryb, které ptáci loví. Teplé oceány jim tak nenabízejí potravu a vyhladovělí končí právě vyplavení na pobřeží.
Teplá vlna se navíc v oceánu může přesouvat a devastace tak působí na rozsáhlá území, přes která se převalí.
Podle výzkumu měli alkouni kvůli nedostatku potravy ještě několik dalších let reprodukční problémy. V roce 2015 údajně tři celé kolonie neměly ani jedno mládě, o rok později jich už bylo dvanáct. Výzkumníci navíc monitorovali pouze čtrvtinu celé populace ptáků.
Pokud se náš přístup nezmění, do roku 2100 by mohly být podobné El Niño vlny až padesátkrát častěji než v předindustriálních časech. Pro některé druhy zvířat a ryb by to byla úplná katastrofa.
Podle ČHMÚ byl rok 2019 druhým nejteplejším za posledních 140 let. Překonal ho jen rok 2016. Bohužel, předpoklad zprávy, z níž meteorologové citují, hovoří o tom, že nepříznivý trend bude pokračovat i v následujících dekádách 21. století. Na vině jsou hlavně vysoké koncentrace skleníkových plynů v atmosféře Země.
