V článku si přečteš, co znamená vyhlášení stavu nouze a v jakých čtyřech dalších situacích byl na našem území vyhlášen.
Předseda vlády Andrej Babiš vyhlásil od 12. března 2020 nouzový stav na 30 dnů. Děje se tak proto, jelikož nákazu koronavirem SARS CoV-2, která získala status pandemie, se nedaří v České republice dostat pod kontrolu. Situace je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha vážná.
Dokument usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu ze dne 12. 3. 2020
Nouzový stav může vyhlásit vláda, popřípadě se o to může postarat i sám premiér. Tento status se využívá hlavně v dobách největších katastrof, čímž jsou myšleny různé živelné pohromy, průmyslové havárie nebo nehody obrovských rozměrů. Vyhlašuje se také v momentě, kdy by mohly být v ohrožení životy velkého množství občanů, bezpečnost státního celku nebo vzniknout obrovské majetkové škody.
Co znamená nynější vyhlášení nouzového stavu?
Vyhlášení nouzového stavu dne 12. března 2020 znamená, podle E15, tato omezení:
- vyhlášený stav bude trvat 30 dní, pokud bude třeba a Sněmovna to schválí, může trvat i déle
- platit bude na celém území České republiky od čtvrtka 12. března, 14:00 hodin.
- důvodem k vyhlášení nouze je obava o zdraví obyvatel
- vláda zakázala konání všech divadelních nebo filmových představení či jiných sportovních, kulturních či náboženských akcí s účastí vyšší než 30 osob (toto omezení se však nevztahuje na zasedání orgánů veřejné moci nebo zasedání ve větších firmách)
- omezily se provozy stravovacích zařízení, konkrétně provozu restaurací, kaváren a dalších, zavřené musí zůstat od pátku 13. března, a to v časech od 20:00 do 06:00.
- provoz restauračních zařízení ve velkých nákupních centrech byl zakázán zcela
- toto nařízení také zakazuje lidem přijíždějícím z rizikových oblastí vstup do České republiky
- Čeští občané nesmí cestovat do 13 rizikových zemí, konkrétně do Číny, Jižní Koreji, Íránu, Itálie, Španělska, Rakouska, Německa, Velké Británie, Francie, Nizozemska, Švýcarska, Švédska, Norska, Belgie a Dánska
- Cestovat za hranice s Německem a Rakouskem mohou obyvatelé České republiky pouze na 11 vybraných hraničních přechodech
Jakou moc dává vládě stav nouze?
Web E15 také detailně pospal, jakým způsobem musí dát vládní aparát o stavu nouze vědět. Během vyhlášení stavu nouze musí být nejprve přesně stanoveno, jak dlouho, kde a proč je vyhlášen. Nejdéle však může vláda vyhlásit nouzový stav na 30 dní. Vláda musí detailně určit, kterých práv se bude omezení týkat, a jaké povinnosti a práva jsou právnickým či fyzickým osobám kladeny.
Vyhlášením stavu nouze se vládě dostávají do rukou široké pravomoci. V této době může nařizovat evakuaci osob nebo majetku, omezovat pohyb osob a zakazovat vstupy na různá území. Může různým osobám udělit povinnost pracovní výpomoci, nařídit jim poskytnutí věcných prostředků či dokonce nařídit stavebním firmám, aby svou činností pomohly odvrátit veřejné ohrožení. Drtivá většina rozhodovacích pravomocí je kladena ministru vnitra.
Stav nouze v Česku. Vláda zavedla nové restrikce, tady je jejich přehled
12. března 2020 15:55
Vyhlášení stavu nouze
V minulosti byl vyhlášen stav nouze pouze čtyřikrát, nikdy se tak ale nestalo na celém území České republiky. Pojď si tyto situace připomenout.
Srpen 2002 – obrovské povodně
Poprvé musel být použit nouzový stav během povodní, které zasáhly Česko v létě roku 2002. Celkový výčet zmařených životů velkou vodou se zastavil na čísle 17. Nejhůře na tom byly podle ČT24 jižní, střední a severní Čechy. Celkové škody, které voda napáchala, se nakonec vyčíslily na 73 miliard korun.
Meterologové začali před vydatnými srážkami varovat už 6. srpna 2002. Přicházely po vydatné vlně veder, mnoho lidí tak déšť uvítalo. Dne 7. srpna se opravdu předpověď vyplnila, a vydatné srážky rozvodnily řeky v jižních a jihozápadních Čechách. Voda vyplavila spoustu domů, tehdejší hejtman Jan Zahradník však tvrdil, že není třeba svolávat povodňovou komisi, jelikož se očekávalo, že voda do týdne opadne.
Takto vypadaly povodně v Písku
Další den se ale začala povodňová vlna dostávat na sever, vyžádala si také první oběť. Jednadvacetiletou studentku z Písecka, kterou zabil strom. Situace nabírala opravdu nechtěný spád. Praha se začala připravovat na třetí povodňový stupeň, zatímco České Budějovice hlásily padesátiletou vodu. Voda však začala v dalších dnech náhle klesat a vypadalo to, že se situace ustojí. Bohužel, 10. srpna začalo znova pršet.
Od 11. srpna bylo všechno jinak. Ztracené životy se začaly sčítat. Šest lidí přišlo o život, tisíce jich bylo evakuováno. Situace byla horší než během záplav na Moravě v roce 1997. Praha začala evakuovat 200 tisíc lidí, na záchranných pracích se podílelo 20 tisíc příslušníků záchranných složek. 14. srpna se zatopila Praha, hrozilo, že se zřítí Karlův most. Deště a voda začaly ustávat až 16. srpna, 17. se začaly sčítat škody.
Duben 2006 – opět záplavy
Tyto záplavy zaznamenal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Na přelomu března a dubna 2006 Česko zasáhly záplavy, které měl na svědomí rychle tající sníh na horách. Nejvíce byly zasaženy toky Dyje, střední a dolní Moravy, Sázavy, Nežárky a Lužnice. Na moravské straně se dalo mluvit až o stoleté vodě.
Sovovy mlýny u Vltavy 30. března 2006
Zima roku 2006 byla nadprůměrná a sněhu poměrně dost. Proto, když začal tát, toky nestíhaly vodu bezpečně odvádět. Situaci navíc nepomohly ani srážky, které na přelomu března a dubna neustávaly. Výrazný vzestup vody přišel 26. března, povodňových čísel dosahovaly některé toky až 10 dní.
Povodeň si nakonec vyžádala i lidské životy. Vodě podlehlo 9 lidí. Celkové škody nakonec dosáhly 6 miliard korun. V sedmi krajích bylo nutno vyhlásit nouzový stav, 799 obcí bylo povodněmi postiženo.
Leden 2007 – orkán Kyrill
Ani ne rok na to přišla další katastrofa. Netrvala dlouho, ale i přesto byla dost ničivá. Reflex informuje o orkánu Kyrill, který se přehnal Evropou mezi 18. a 20. lednem 2007. Orkán, který pojmenoval meteorologický ústav Svobodné univerzity v Berlíně, si nakonec vyžádal čtyři oběti. Zasahujícího hasiče, dva mladíky v autě a jednoho dalšího muže.
Bouře se vytvořila kvůli tlakové níži nad Newfoundlandem a do Evropy přidula přes Atlantik. Udeřila v Británii a v Irsku, a poté se přes západ Evropy přiřítil k nám a dále na východ. V celé Evropě zahynulo 48 lidí, nejvíce životů si vzal na Britských ostrovech. Co se týče rychlosti větru, u nás vítr překročil 70 km/h, na třetině území měl v nárazech až 110 km/h a na desetině až 145 km/h. Dne 19. ledna naměřili meteorologové nejvyšší hodnotu větru na Sněžce, konkrétně 216 km/h.
Kyril vypadal na mapě dost zlověstně (18. leden 2007)
Vláda proto od 25. ledna do 5. února vyhlásila nouzový stav pro Vysočinu, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský a Liberecký kraj a další okresy. Nejvíce v bezpečí byli před větrem obyvatelé Zlínského a Jihomoravského kraje. Celkové škody, které odhadla švýcarská pojišťovna Swiss Re, dosáhly výše 10 miliard dolarů, což udělalo z orkánu třetí nejnákladnější přírodní katastrofu v Evropě. V Česku škody činily 2,25 miliardy korun.
Červen 2013 – další záplavy
Nejničivější přírodní katastrofou pro Českou republiku jsou záplavy. Poslední nouzový stav, který musel být v části naší země vyhlášen, byl opět kvůli nim. Aktuálně.cz konkrétně zmiňuje noc z 1. na 2. června 2013, kdy se na téměř 50 místech v České republice evidoval třetí stupeň povodňové aktivity.
Nouzový stav platil všude až na Pardubický a Karlovarský kraj. Později byl ale vyhlášen i na západě Čech. Web iDnes.cz nakonec citoval tehdejšího ministra životního prostředí v demisi a předsedu Ústřední povodňové komise Tomáš Chalupa, který sečetl celkové škody a průběh povodní. Během tří povodňových vln, které proběhly od 29. května do 5. června, od 10. do 12. června a od 23. až 30. června zemřelo kvůli vodě 15 lidí a škody se vyšplhaly do desítek miliard korun.
I v Praze dosahovala voda nebývalé výšky
Z domovů muselo být tehdy evakuováno 26 tisíc lidí a 600 jich bylo před vodou zachráněno. Dohromady bylo na práce použito 31 tisíc členů záchranných složek a armády a na 1500 strojů.
