Virus je prý produktem přirozené evoluce.
Nový koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění Covid-19, je podle nejnovějšího zjištění vědců produktem evolučního vývoje. Bylo tedy vyvráceno tvrzení, že byl uměle vytvořen v laboratoři. Se zjištěním přišel tým vědců z USA, Velké Británie a Austrálie, kteří jej publikovali 17. března v časopise Nature Medicine. Českou veřejnost informovala Akademie věd v tiskové zprávě.
V Česku je 774 případů nákazy koronavirem. Včera přibylo 205 případů
20. března 2020 9:06
Koronaviry jsou podle Akademie věd velkou rodinou „obalených“ RNA virů, které dokáží způsobit závažná onemocnění. Prvním z nich byl SARS, těžký akutní respirační syndrom, který se stejně jako nový koronavirus objevil v Číně už v roce 2002. Druhým byl MERS, jež se objevil v Saúdské Arábii v roce 2012.
Čínské úřady 31. prosince 2019 upozornily Světovou zdravotnickou organizaci na to, že zde propuká nová koronavirová epidemie. Projevovala se závažným onemocněním dýchacích cest, jehož původcem byl nový koronavirus SARS-CoV-2. Onemocnění dostalo název Covid-19.
V začátcích epidemie čínští vědci sekvenovali (proces, při němž se určuje primární struktura daného biopolymeru, pozn. red.) genom nového koronaviru. Ze zjištěných dat se ukázalo, že se nákaza rapidně zvyšuje díky přenosu z člověka na člověka. Z poznatků dále zjistili, že se virus do populace zavlekl pouze v jednom případě, nešlo o opakovanou nákazu z vícero zdrojů.
Vědecký tým vedený docentem Kristianem Andersenem, imunologem a mikrobiologem z institutu Scripps Research z USA, tato data analyzoval, aby zjistil původ a evoluci SARS-CoV-2. „Porovnáním genomových sekvencí různých dostupných kmenů koronavirů jsme zjistili, že SARS-CoV-2 je výsledkem přirozených evolučních procesů,“ prohlásil po provedení výzkumu Andersen.
Mít vlastní roušku je styl! Češi nenechávají nic náhodě a šijí si ústenky sami
19. března 2020 15:40
Jak mohl virus vzniknout?
Vědci vyselektovali dva scénáře, podle kterých mohl virus vzniknout. V prvním případě se mohl do dnešní patogenní podoby přeměnit ve zvířecím hostiteli a následně „přeskočit“ na člověka. Tudíž stejně tak, jak vznikly epidemie SARS (hostitelem byly nejspíše cibetky) a MERS (velbloudi).
Nejpravděpodobnějším „rezervoárem“ viru jsou v tomto případě nového koronaviru netopýři. Neexistuje však důkaz, že by došlo k přímému přenosu z netopýra na člověka, vědci tak přišli k názoru, že mezi nimi musel být mezihostitel.
Druhým způsobem, jak mohl vir vzniknout, bylo „přeskočení" nepatogenního viru na člověka, a přizpůsobení se do jeho patogenního stavu až v lidském hostiteli, přičemž takto podobnou strukturu koronaviru mívají v tělech luskouni. I zde je možný scénář s mezihostitelem.
Spoluautor studie Andrew Rambaut z Univerzity v Edinburghu nakonec uvedl, že je velice obtížné, a nejspíš i dost nepravděpodobné, zjistit, který z výše uvedených scénářů je pravděpodobnější. Dodal však, že pokud by SARS-CoV-2 vstoupil v jeho patogenní formě ze zvířete do člověka, je pravděpodobnost budoucích ohnisek nemoci vyšší. Kmen viru by totiž mohl nadále cirkulovat ve zvířecí populaci.
